Čtenářský deník - J. P. Sartre: Zeď

Jean-Paul Sartre

Narozen 1905, zemřel 1980. Francouzský spisovatel a filosof existencionalismu. Díla: Bytí a nicota, Kritika dialektického rozumu, romány Hnus, Cesty svobody, povídky, eseje – např. Situace

Vydání

Státní nakladatelství krásné literatury a umění, Praha 1965 (překlad Eva Musilová a Josef Čermák)

Poznámka

Kniha obsahuje pět povídek – Zeď, Místnost, Herostrates, Intimita, Mládí šéfa.

Zeď

Postavy:
Pablo Ibbieta – hlavní hrdina, Tom, Juan – spoluvězni, dozorci, belgický lékař, vojáci

Děj:
Povídka vypráví o osudu Pabla Ibbiety, který je s dvěma dalšími muži uvězněn a odsouzen k smrti. Celou dlouhou noc čekají na svou popravu, přemýšlí, občas spolu rozpráví a prožívají vnitřní peklo, vždyť již zítra přijdou o život. Ráno Toma i Juana odvedou na popraviště, ale s Pablem chtějí vojáci ještě mluvit, snaží se z něj vylákat místo pobytu jeho přítele Ramona Grise. Pablo se rozhodne si s nimi trochu pohrát a ačkoli ví, že se Ramon skrývá u bratrance, prohlásí, že se schovává na hřbitově. Znovu ho zavřou do cely s tím, že pokud nelhal, nezemře. Po chvíli se vrátí, jsou spokojeni a převezou jej do zajateckého tábora, což Juan nechápe. Od jednoho známého se tam ale dozví, že ráno dostali Grise. Pohádal se s bratrancem a odešel na hřbitov.

Místnost

Postavy:
Paní Darbédatová, pan Charles Darbédat, Eva, Pierre

Děj:
Povídka vypráví o mladé ženě Evě Darbédatové, která se velice zamilovala do muže jménem Pierre. Ten je však duševně nemocný a jeho potíže se stále stupňují. Ona s ním žije a všechen svůj čas věnuje péči o něj, on jí ani není schopen říkat jejím jménem; oslovuje ji Agáto. Její rodiče se pokouší přesvědčit ji, aby jej opustila a nechala Pierra skončit v sanatoriu. To ale Eva udělat nemůže, ačkoli na konci povídky plánuje, že Pierra zabije dříve, než se jeho nemoc stane úplně nesnesitelnou.

Hérostratés

Postavy: Paul Hilbert, prostitutka Renné, anonymní chodci

Děj:
Paul Hilbert: pracující osaměle žijící muž středního věku. Tahle nálepka se ale během příběhu změní. Tenhle člověk nenávidí lidi, připadá si jiný, lepší, nadřazený. Bojí se jich, protože mu ubližují, a tak si jednoho dne koupí revolver, aby se cítil bezpečnější. Ale tenhle nápad se nakonec zvrhne. Začne plánovat, že svou nenávist k lidem dokáže a vymýšlí, jak zabije šest náhodných chodců. O svém záměru napíše dopis, jehož 102 exemplářů rozešle 102 francouzským spisovatelům v den svého činu. Předtím několik dní nejí, poněvadž z práce ho vyhodí a veškeré peníze rozhází. Nakonec se rozhodne vyjít večer na bulvár, kde vystřílí tři náboje do jakéhosi tělnatého chlapíka. Začne zběsile utíkat, ale je sevřen davem, tak vystřelí ještě dvakrát; polední kulku si nechává pro sebe. Nakonec se zabarikáduje na toeletě nějaké kavárny. Ví, že má dvě možnosti: buď se zastřelit nebo otevřít dveře svým pronásledovatelům dříve, než to násilím udělají sami. Zvolí tu druhou.

Intimita

Postavy:
Lulu (Lucie), její přítelkyně Reiretta, manžel Henri, Pierre

Děj:
Ústředním tématem povídky je dilema Lulu, zda zůstat s manželem, kterého má docela ráda, ale nemiluje jej a žít dál ve svém stereotypu, či zda má muže opustit, odjet se svým milencem do Nizzy a jít vstříc nové budoucnosti, která se jeví krásná, ale také taková být nemusí. Lulu, podporována Rirettou, manžela nejdříve opustí a zaslíbí se Pierrovi. Pak jede se svým milencem do hotelu, milují se, on odejde, ona přemýšlí. Vrátí se domů, kde si povídá s manželem a rozhodne se s ním zůstat. Pierrovi pošle dopis, že je konec.

Mládí šéfa

Postavy:
Lucien Flauier, jeho matka a otec, hospodyně paní Portierová, spolužáci, přátelé, bratranec apod.

Děj:
Povídka popisuje život Luciena Flauiera od dětství až do chvíle, kdy se z něj stane dospělý mladý muž. Sleduje vývoj jeho psychiky, změny jeho názorů, jeho zážitky, chování k ostatním a chování ostatních k němu. Hovoří o jeho vztazích, úspěších a neúšpěších, akcích, do nichž se zapojoval, a věcech, které podnikal atd., takže se dozvíme například to, že Lucien byl talentovaným žákem, jako mladík se angažoval v politice, nenáviděl židy, měl milenku i homosexuální zkušenost s o mnoho starším přítelem, kterého předtím obdivoval, stejně jako to, že v dětství byl zbožňován veškerými přítelkyněmi své matky apod.

Citáty z knihy Zeď

„Ať je to jakkoliv, příliš se zabýval sám sebou, byl pořád obrácen do sebe. Jenže je to příčina nebo následek jeho nemoci?“ (63 – Místnost)
„Nikdy nesmíte s bláznem prožívat jeho šílenství.“ (65 – Místnost)
„Nemáme právo stranit se lidí; chtěj nechtěj žijeme ve společnosti.“ (70 – Místnost)
„Existuji, protože mám právo existovat.“ (236 – Mládí šéfa)