Čtenářský deník - Paula Hawkins: Dívka ve vlaku

O autorce

Paula Hawkins se narodila v roce 1972 v Zimbabwe, kde i vyrůstala. Od roku 1989 žije v Londýně. Literatuře se začala věnovat po patnáctileté dráze novinářky. Na svém kontě má již tři knihy (The money goddess, Amy Silver), z nichž třetí – aktuální Dívka ve vlaku - se stala velikým hitem po celém světě.

Kompozice

Román má celkem 326 stran. Příběh je vyprávěn celkem třemi osobami – Rachel, Megan a Annou. Místy tak máme zajímavou příležitost podívat se na jednu událost třeba i třemi rozdílnými páry očí. Vypravěčky se střídají, stejně tak doba, o které se zrovna píše, tudíž oceníme dataci na začátku každé kapitoly.

Děj

Čtenář se začíná seznamovat s hlavní hrdinkou Rachel, která dojíždí denně vlakem do Londýna. Postupně se dozvídá, že asi třicetiletá Rachel má potíže s alkoholem a v současné době bydlí v podnájmu u své kamarádky z vysoké školy. Poté, co jí nevyšlo manželství, ve kterém se jí s partnerem nepodařilo mít dítě, což odstartovalo její alkoholovou kariéru. Rachel sleduje z vlaku na pohled idylické soužití Megan a jejího muže. Trochu jim závidí, vymýšlí si o nich příběhy... Až jednoho dne Megan zmizí. A Rachel s pocitem, že je do toho nějakým podivným způsobem zapletená a že si to kvůli oknu z předešlé noci nepamatuje, začíná pátrat, co se s ní stalo. V pátrání naráží na různé překážky, často vztahového charakteru. Na konci vraha odhalí a sobě vlastním způsobem se s ním vypořádá.

Postavy

Všechny mají složitou minulost a na první pohled se jeví jinak, než, jak se nakonec ukáže, že se situace má. Nemám chuť popisovat podrobně jejich eskapády, ať vás nepřipravím o překvapení, kdybyste knihu četli. Tudíž jenom stručně:
Rachel – hlavní postava toužící po lásce a dítěti,
Megan – pěkná blondána s uměleckými sklony, aktuálně nezaměstnaná, bývalá ředitelka malé galerie,
Anna – druhá Tomova žena, matka jejich malé dcery Evie,
Tom – bývalý manžel Rachel.

Místo: převážně Londýn a okolí, chvílemi také bývalé bydliště Megan na pobřeží
Čas: současnost

Můj názor

Knížku jsem dostala k Vánocům, nebyla to tudíž tak úplně moje volba. Sama bych do tohoto žánru asi tak úplně nešla. Popravdě, ačkoli jde o román s rekordní prodejností, nepřeceňovala bych ho. Vnímám ho jako pěknou detektivku se slušným spádem, díky čemuž se čte jedním dechem.Takže v tomto ohledu říkám super, bavilo mě to. Mám ale podezření, že autorka chtěla stavět na propracovanosti psychologie postav a v tomto punktu mě spíše zklamala určitou překombinovaností a tím, že mi chyběla nějaká nosná hlavní myšlenka, prostě cosi hlubšího.

Kam dál?
Čtenářský deník - Betty Mahmoody: Bez dcerky neodejdu
Čtenářský deník - L. M. Alcottová: Malé ženy (nový překlad)