Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím vyjadřujete souhlas. Další informace
Zrcadlo - Pro lidi, kteří myslí vlastní hlavou.

Zrcadlo: 05/2011 - Stránka z Archívu

IDS JMK: Jak dělí tržby za jízdné mezi dopravce?

Zajímá Vás odpověď na otázku z nadpisu? Zeptal jsem se a nabízím ji v tomto článku. Pro neznalé: Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje zajišťuje návaznost spojů v rámci kraje a umožňuje cestovat na jednu jízdenku se všemi dopravci zahrnutými do IDS JMK.

Můj mail na info@kordis-jmk.cz

Předem svého mailu Vás musím pochválit. S IDS IMK jsem spokojený, ostatní kraje republiky se mají co učit.

Chci o Vás napsat článek na svůj blog a vrtá mi hlavou jedna otázka:

Jak rozpočítáváte peníze za jízdné mezi jednotlivé dopravce?

Příklad: Koupím v brněnském automatu lístek za 37,- Kč na 120 minut a 5 zón. Na tuto jízdenku cestuji se 3 dopravci (DPMB, VYDOS, Jarmila Brtníková). Jak dosáhnete toho, že každý z nich obdrží část jízdného?

Děkuji za odpověď.

Odpověď pana Květoslava Havlíka

Děkujeme za Váš přátelský email. Dělení tržeb v IDS JMK vychází ze smluvně nastavených pravidel.

Dělení tržeb probíhá v následujících krocích:

1) Rozdělení tržeb do tzv. ekonomických jednotek (tvořených 1 až několika zónami)

a) tržby z předplatních jízdenek (užívá je 60% cestujících) lze dělit jednoznačně,
b) tržby z jízdenek prodaných v autobusech (známe zónu prodeje, směr a počet zón) lze rozdělit do těchto jednotek s relativně velkou přesností
c) tržby z jízdenek prodaných z automatů, u DPMB nebo na ČD tvoří jen malý podíl tržeb mimo Brno. Jejich dělení do zón vychází z podrobných průzkumů prováděných každoročně ve všech vlacích ČD.

2) Potom, co jsou tržby rozděleny do ekonomických jednotek, využijí se výsledky průzkumů ve vlacích ČD a oddělí se od nich tržby náležející ČD - ty dostávají tržby pouze tehdy, když cestující danou jízdenku využil pro cestu vlakem.

3) Ze zbytku jsou odděleny tržby pro DPMB, který je dostává na základě podílu přepravních výkonů v jednotlivých ekonomických jednotkách.

4) Zbylá část je určena pro náhrady jednotlivým autobusovým dopravcům. Vzhledem k tomu, že jezdí za pevnou kilometrovou sazbu, nevznikají u nich žádné diskuse o správnosti dělení tržeb. Rozdíl mezi tržbou a cenou za dopravu se dohrazuje z dotací.
(kráceno)

Kam dál?
Prokleté České dráhy

Štítky:

Inspirováno Hušákem: Lesk a bída českých zbohatlíků

Aleš Hušák, který přivedl na buben loterijní společnost Sazka, převyšuje o několik hlav padlé zbohatlíky okresního formátu. Na rozdíl od nich totiž neprobendil pouhé miliony (či desítky milionů), ale prošustroval rovnou miliardy. Přes tento rozpor bije do očí, kolik má společného Hušák a zkrachovalci, které znáte ze svého okolí.

Co charakterizuje tuto sortu lidí?

Před revolucí nevýrazní

Zde nacházíme shodné rysy pouze obtížně. Někteří byli prorežimně angažovaní (Hušák podepsal spolupráci StB), jiní ne. Pracovali na různých postech, lišili se v příjmech i majetku. Jediný průsečík lze najít v tom, že nikdo z budoucích zbohatlíků v žádném oboru lidské činnosti nevynikal a z průměru nevyčníval.

Zlatá devadesátá

Po listopadu 1989 se otevřely obrovské možnosti pro podnikání. Naprostý nedostatek téměř všeho generoval velkou poptávku, prachy ležely doslova na ulici.

V tomto období se Hušákovi a jemu podobným individuím dařilo, na co sáhli. Tržby rostly, zisky stoupaly, prostě idylka.

Rychlé zbohatnutí vedlo k radikální změně životního stylu těchto lidí. Utráceli peníze plnými hrstmi. Čímž nechci říct, že by je používali na něco účelného nebo prospěšného. Do čeho investovali? Drahá auta, dovolené, vily, přepychové oblečení...

Postupem času vznikla u českých zbohatlíků iluze o vlastní genialitě. O tom, že jsou úspěšní nikoli díky porevolučním možnostem, ale kvůli své úžasnosti a tvrdé práci.

Naprosto nekritičtí k vlastnímu úsudku začali odhánět všechny, kdo si dovolili mít jiný názor. Nakonec zůstali obklopeni uctívači, kteří si nedovolili pochybovat o jakémkoli jejich rozhodnutí.

Vystřízlivění

V novém tisíciletí přitvrdila konkurence. Našim milým zbohatlíkům začaly krušné časy.

Většinou v mladém věku nezískali vzdělání potřebné k řízení firmy (Hušák vystudoval za komárů práva) a později se na takové zbytečnosti jako škola vyflákli.

Ani nevěděli jak, ocitli se v globálním tržním prostředí, na které nebyli připraveni. A logicky nastaly problémy.

Zde se často ještě dalo se ctí odejít nebo podniknout kroky ke zvládnutí situace. To ovšem vyžadovalo 2 nezbytnosti: řídit se radami chytřejších a používat vlastní hlavu. Bohužel chytřejší byli propuštěni, zbyla sekta věrných. A mozek byl zatemněný starými úspěchy.

Zbohatlíci tedy nemohli najít jiné východisko než řešení potíží hrubou silou.

V této fázi by mně jich bylo skoro líto. Panicky se děsili pádu do střední třídy a ztráty majetku, psychicky byli na dně, rozpadaly se jim vztahy. Dřeli tupě jako tažná zvířata od nevidím do nevidím. Hádejte, s jakým výsledkem.

Nekvalifikovanost + špatně investované peníze + neschopní podřízení + iluze o vlastní genialitě + ostrá konkurence 21. století = ?

Nezastavitelní gerojové

Kdo by se domníval, že padlí zbohatlíci po tom, co způsobí obří ztráty a připraví spoustu lidí o práci (mnohdy i o majetek), s pokorou opustí vody podnikání, ten je málo zná.

Dál působí ve vedoucích funkcích, dál zakládají obchodní společnosti. Jen naiva může doufat, že budou splácet, co prošustrovali.

Když tito zkrachovalci nemají dostatek slušnosti k sebereflexi, měl by je k ní přinutit stát. Dokáži si například představit zákaz podnikání a výkonu práce manažera pro ty nejvypečenější výlupky. Nebo alespoň tučný zápis v obchodním rejstříku, aby bylo na první pohled jasné, kdo je kdo.

Kam dál?
Proč je O2 aréna přítěží pro Sazku (text z ledna 2011)

Štítky:

Bílá Octavia v akci aneb Dopravní policie zasahuje

Od vzniku České republiky se vystřídalo na postu ministra vnitra 8 zástupců 4 politických stran a 2 nestraníci (Pecina byl bezpartijní navržený ČSSD). Každý z nich měl plno řečí o tom, co je třeba změnit. Koncepce střídala koncepci, reforma stíhala reformu.

Společně s experty na ministerstvu dopravy tito odborníci strávili tisíce hodin plodné práce vymýšlením toho, jak zlepšit situaci na českých silnicích. Od dopravně bezpečnostních akcí, přes změny předpisů, po bodový systém a reklamní kampaně hollywoodského střihu.

Výsledek je nulový. Místy příznivé statistiky se dají vysvětlit buď přirozenými výkyvy (počasí...) nebo zvyšováním bezpečnosti vozidel.

Praktická ukázka fungování dopravní policie

Onehdy jsem nasedal na zastávce Buchlovice-rozcestí do autobusu na Brno. Přímo vedle plechové boudy postávala bílá Škoda Octavia.

Pár pikosekund jsem v duchu nadával na šílence, který zaparkuje svoji káru na takovémto místě. Než mi docvaklo, že čistě bílá barva mezi běžnými řidiči moc nefrčí.

Ano, byla to dopravní policie s vozidlem vybaveným kamerou a radarem.

Čekání na příjezd spoje jsem si krátil sledováním pomalu jedoucích aut, jejichž šoféři se ani neodvážili pomyslet na povolenou devadesátku. Zarazil mě malý počet motorkářů, ti kteří jeli, jeli bezpečně.

Prostě idylka.

Vysvětlení zázraku přišlo krátce po tom, co jsem nasedl do autobusu. Valili jsme kolem nedalekého bistra Tramp, jehož parkoviště je přes prosluněné víkendy vždy zaplněno desítkami motorek. Tentokrát smutně zelo téměř úplnou prázdnotou.

Přítomnost strážců zákona byla evidentně každému předem známa.

E50 - Silnice lemovaná pomníčky

Silnice E50, kde se toto odehrálo, připomíná v Buchlovských horách hřbitov. Pomníček najdete skoro u každé zatáčky.

Člověk by čekal, že tyto pozůstatky dopravních nehod přimějí řidiče k bezpečnější jízdě a odpovědné osoby k přijetí takových opatření, aby k podobným neštěstím (tak často) nedocházelo.

Trapná dopravní policie

Byl bych nerad, kdyby tento článek vyzněl negativně ve vztahu k běžným dopravním policistům.

Oni dozajista dobře vědí, že na první pohled viditelná civilní varianta služebního vozidla není tím pravým ořechovým. Určitě by raději byli (místo vysedávání si za boudou) přímo v provozu.

Dopravní policie je trapná, směšná a nefunkční kvůli neschopným ministrům vnitra a stovkám ministerských i jiných darmožroutů, kteří se na otázce bezpečných silnic roky přiživují.

Když to nezměnil ani Radek John, kdo tedy? Dan Landa? :)

Související text:
Situace na D1 a pravomoci dálniční policie

Štítky:

10 článků, ze kterých nejméně utíkají čtenáři

Jedním kritériem, jímž lze posuzovat úspěšnost článku, je procento neodcházejících čtenářů. Spokojený návštěvník zkrátka zůstává. Zrcadlo.blogspot.com vždy nabízí (krom měsíčních souhrnů) celý obsah najednou. Nikoho nenutíme ke klikání. Nikdo nemusí shlédnout více než jednu stránku, aby našel, co hledá.

U kterých 10 článků se nejvíce lidí svobodně rozhoduje pobýt na delší návštěvu? Kde je nejmenší procento odchodů?

Písničky z pohádek na Youtube - 3. díl
Tady je tajemství úspěchu jasné. Jedna várka písniček z pohádek prostě nestačí :) Vyhledávače mají v současné době nejraději 3. díl, ten se stal pro mnoho z Vás bránou do kouzelného světa.

Internet a důchodci: Více než virtuální konflikt?
Tohle je pro mě malinká záhada. Za tento článek jsem moc poplácáván po ramenou nebyl, navíc ho řada diskutujících zjevně nepochopila. Umístění v žebříčku překvapuje.

Vaginismus - jedno z ženských tabu
První díl textu, který je na toto téma v češtině svým rozsahem a přehledností unikátní, logicky vybízí ke čtení pokračování.

Vladimír Menšík - Nejlepší scénky z Youtube
Že by čtenáře nalákal odkaz na Wericha a Horníčka pod posledním videem?

Proč Češi milují hnusné jídlo
Moc se mi líbí, jak se pomalu (ale jistě) začíná dostávat normální jídlo znovu do módy. Třeba k tomu přispívá i tento zlehka buditelský článek.

Jak vybrat bazén, údržba bazénů, bazénová chemie
Zkušenosti se zahradním bazénem se brzy budou znovu hodit. I když při současných teplotách asi není už teď na co čekat.

Jak pomoci Romům? Individuálním přístupem.
Zamyslí se konečně někdo z papalášů nad otázkou z nadpisu mozkem? Pokud ano, dospěje ke stejné odpovědi jako já. Čtenáři se mnou vesměs souhlasí.

Psycholog Erik Erikson: Stádia života
Článek o neúprosnosti běhu života oprávněně zaujal. Obzvláště oceníte optimistický závěr.

Sega emulátor: Legendární hry na Vašem PC
Na legendární Mortal Kombat, Pac-Mana a Contra 4, které si můžete zahrát pomocí Sega emulátoru Kega Fusion, navazují další 2 díly o SNES a Nintendo 64 emulátoru.

Jak lidi legálně oškubat o prachy a jak zbohatnout
Možná se blíží čas, kdy se začnu svými radami řídit. Se slušností jsem to moc daleko nedotáhl.

Studijní materiály z našeho archívu nebyly zahrnuty.

Kam dál?
Top 10 článků podle doby strávené na stránce

Štítky: ,

Jak přeložit titulky pomocí Google překladače

Nebyl jsem obdivovatelem českého dabingu za jeho zlaté éry, nejsem jím ani teď. Originál je originál. Dříve jsem respektoval dabéry a všechny, kdo se pohybovali kolem přemlouvání filmů. Dabování bylo před nástupem digitálních technologií náročným procesem a naše výsledky patřily ke světové špičce.

Dnešní úroveň tohoto řemesla nutí každého milovníka filmu k opatřování si kopií v původním znění a stahování českých titulků. Problém nastává, když nejdou české ani slovenské titulky sehnat. Jazykově zdatní si pomohou řečí, kterou krom své mateřštiny znají. Ale co my ostatní?

Kde najít titulky k filmům


Dříve než Vám tuto stránku vychválím, musím na rovinu napsat: občas se načítá pěkně dlouho a reklamy rozhodně patří k tomu otravnějšímu, co lze na Internetu najít.

Nicméně co se týká velikosti databáze titulků, je pro mě Opensubtitles.org jasnou jedničkou.

Předpokládám, že české i slovenské titulky jste již hledali. Jaké další jazyky vyzkoušet? Ze kterých Vám Google překladač udělá nejlepší překlad? Ideální je jazyk originálního zvuku. Ten ovšem často neuvidíte, proč taky? Ale za zkoušku to stojí, pro neslyšící se tyto titulky dělají, někdy se dají najít.

Neuspějete-li, doporučuji angličtinu, němčinu, dobrou zkušenost mám také s polštinou. Pokud se nezadaří, nezoufejte a použijte, co máte k dispozici. Třeba budete příjemně překvapeni.

Jak přeložit pomocí Google překladače titulky k filmu či seriálu


Google překladač určitě znáte, používáte, milujete :) Já vím, zatím nejsou překlady dvakrát hi-fi, ale počkejte za pár let.

Titulky můžete po nastavení správného jazyka do překladače jednoduše vložit. Ovšem ne vždy to dopadá dobře, často trvá čekání na výsledek nějakou tu dobu, semtam dokonce zamrzá prohlížeč.

Nabízí se tedy jiná varianta: kliknout na přeložte dokument a nahrát celý soubor titulků. Před tímto krokem je nutné uložit soubor ve formátu txt, titulkové formáty zatím nejsou podporovány.

U delších titulků se ne vždy přeloží celé. Vyřešíte jednoduše pomocí kopírovat a vložit. Stává se také, že při překladu dojde k záměně --> a ->. Pozor na to. Je třeba uvést do původního stavu, jinak Vám titulky nemusí řádně fungovat.

Aktualizováno
Pokud se nedaří, vyzkoušejte DST.

Jak upravit časování titulků


No a teď si představte, jak všechno výše popsané s úspěchem zvládnete (ten film chcete evidentně hodně vidět) a zjistíte, že nesedí časování titulků.

Naštěstí existuje šikovný prográmek Subtitles Wizard. Je jednoduchý, když se s ním trochu seznámíte, bude pro Vás úprava časování u většiny titulků záležitostí několika desítek sekund.

Nezbývá než popřát hezký kulturní zážitek :)

Kam dál?
Moji oblíbení režiséři 2 - Emir Kusturica

Štítky: , ,

Za internetové zpravodajství NIKDY platit nebudu!

Na přelomu tisíciletí jsem vykřikoval, že si nikdy nepořídím mobilní telefon. Vyměkl jsem. Alternativy totiž přestaly postupem času vypadat lákavě: život v bezdomoví, izolaci a bídě. S odmítáním placení za internetové zpravodajství zůstanu pevný, tak slibuji :)

Současná situace připomíná dřívější snahy o masivní zpoplatnění komerčního televizního vysílání. První vlaštovky se objevily u sportovních přenosů, kde provozovatelé čekali kvůli skalním fandům nejlepší rozjezd. Naštěstí hlas lidu a peněz rozhodl jinak, většina atraktivního obsahu zůstala zdarma. Naprosto zanedbatelný počet platících nevyvážil ztráty z reklamních příjmů.

Naše velké zpravodajské weby nepropojené s tiskovinami placený obsah zatím odmítají. Ale najdou se noviny a časopisy, které poskytují on-line svůj archív i aktuální články. Úspěch mají především u klasických odběratelů, ti mají přístup jako výhodu k předplatnému.

Ovšem všeho jenom do času. V zahraničí zažívají snahy o zpoplatnění zpravodajských webů booom, ČR nezůstane dlouho pozadu.

Proč neplatit za internetové zpravodajství


1) Pokud nezačne cvakat téměř nikdo, vydavatelé to brzy vzdají.

2) V současné době nemají zpravodajské weby téměř žádné exkluzivní články. Projeďte si nějakou událost v Google News a bude Vám okamžitě jasné, co mám na mysli. Pochybuji, že nějaký ten bakšiš přinese razantní zlepšení.

3) Sdílení a sociální sítě obsah rozšíří tak jako tak.

4) Nedostáváte trvalou hodnotu. Co dnes na webu je, to tam v této podobě zítra být nemusí.

5) Nemáte nic v ruce. Na záchodě si nepočtete, brambory neoškrábete.

6) Zpravodajství na slušné úrovni budou pořád zajišťovat veřejnoprávní média. Nedělám si iluze o jejich nezávislosti, ale raději dám (když stejně musím) nějakou tu korunu za nuly a jedničky jim než nadnárodnímu vydavatelskému domu.

7) Nepřipadá mi, že by financování zpravodajských webů z reklamy uvrhlo jejich zaměstnance a majitele do bídy. Daří se jim dobře, jen chtějí víc.

Co bych dělal, kdyby (teoreticky) zpoplatnili všechno

Nejsem takovým extrémistou jako Miloš Zeman, který kdysi zmínil, jak ve své chaloupce na Vysočině pilně listuje teletextem, ale noviny nečte, protože je jejich cena vyšší než cena informací v nich. Asi bych si nějaký plátek koupil častěji než teď.

A Mildou doporučovaný teletext bych určitě zapínal častěji, to podstatné se dozvíte stejně rychle jako na Internetu. Chybí tam totiž prostor pro zbytečné řeči, zůstávají jen zprávy osekané na dřeň.

Kam dál?
Česko-Slovenská digitální parlamentní knihovna

Štítky: ,

Délka života: DŮKAZ, že za socialismu nebylo lépe

Řada našich spoluobčanů (obzvláště těch, kteří prožili většinu života před rokem 1989) s oblibou porovnává, jak bylo za socialismu a jak se máme teď. Osudy každého jednotlivce šly jinými cestičkami, podle toho se logicky liší náhled na tuto problematiku.

Abychom se dobrali rozumného závěru, musíme odhlédnout od konkrétních příkladů. Jinak skončíme s argumenty typu Pepa Vopička si nakradl a bohatí jsou svině nebo Tonda Vomáčka na základě poctivé práce zbohatnul a kdo se snaží, ten má.

Morální hledisko

Je zarážející, jak často při vzpomínání na levné Startky nebo byty přehlížíme morální hledisko minulého režimu.

Co by vykoupilo 241 bezdůvodně popravených? Kdyby tady bylo všechno zadarmo, každý vlastnil čtyři Rolls-Royce a trávil dovolené v nejdražších destinacích?

Kritéria srovnávání

Na základě reálných ekonomických ukazatelů můžeme těžko hodnotit. Československá koruna nebyla volně směnitelná (ve většině států měly naše peníze hodnotu papíru), ceny byly uměle stanovené. Kvůli absenci Meka nám ani Big Mac index nepomůže :)

Musíme se tedy zaměřit na nějakou univerzální hodnotu, která platí vždy a všude. Takovým kritériem je bezesporu průměrná délka života. Na základě srovnání roku 1990 a 2009 Vám nade vší pochybnost dokáži, že za socialismu skutečně nebylo lépe. Budu vycházet z čísel Světové banky, konkrétně z analýzy průměrné předpokládané délky života novorozence při struktuře úmrtnosti pro daný rok.

Průměrná délka života v ČR, USA, Rakousku a Nizozemí


Průměrný předpokládaný věk, jehož lidé dosahují, téměř neustále a celosvětově stoupá.

V České republice roste od roku 1990 rychleji než v ostatních rozvinutých zemích. Proč? Protože socialistické zdravotnictví trpělo stejnými neduhy, jako ostatní odvětví: Zastaralé technologie, velmi omezené kontakty se světem, málo motivovaný personál... To způsobovalo špatnou úroveň péče o pacienty a jejich dřívější odchody do záhrobí. Po revoluci došlo k obrovskému zlepšení, které spolu se zdravějším životním stylem zapříčinilo prudký nárůst průměrné předpokládané délky života.

Podívejme se na konkrétní čísla:
Průměrná předpokládaná délka života v ČR, USA, Rakousku a Nizozemsku
Obdobně dopadá srovnání s dalšími zeměmi původní evropské patnáctky, Kanadou, Izraelem, Austrálií...

Předpokládaná délka života v socialistickém ráji byla cca o 4 roky kratší než na západě. V současné době ztrátu rychlým tempem doháníme, snad se nám podaří v brzké době kapitalistickou cizinu předehnat.

Najde se člověk, který bude i po přečtení tohoto článku velebit dobu, kdy vládli osvícení soudruzi?

Zdroj čísel tabulce: Světová banka, World Development Indicators (ukazatele světového rozvoje)

Kam dál?
Nadávání na kapitalismus je vrcholem nevděku

Štítky:

Michal David: Kolaborant nebo disident? - video z YouTube

Ačkoli Michal David nikdy úplně neustoupil ze záře reflektorů, zažívá v posledních měsících díky vyprodané O2 aréně a vítězství v Tý-Tý obrovský comeback. Jediné, co mu může kazit radost, je kafrání několika šťouralů, kteří mu vytýkají (stejně jako Božskému Karlovi) příliš vstřícný vztah k režimu před rokem 1989.

Hodně bylo napsáno o tom, s kým Michal David za komárů hrál, při jakých příležitostech vystupoval a za jakých okolností přišel k domu. Já zaujmu jinou perspektivu a pokusím se v tomto zlehka odlehčeném článku odpovědět na otázku z nadpisu pomocí textů, které Michal David už tolik let s úspěchem pěje.

Michal David: Céčka a Non Stop


Hit Non Stop je výkřikem proti světu dospělých, už jen začátek Tátovi nesmím zkřížit krok... (otec byl pravděpodobně funkcionářem KSČ) jistě dodával naději pro spoustu odbojných studentů. Píseň Céčka je protestsongem, jak má být. Nebohý hrdina shání pro svou milou céčka, zoufale obíhá obchody, ale díky neefektivnímu fungování centrálně plánované ekonomiky selhává.



Michal David: Colu, pijeme colu

Zde zpěvák nepije kofolu ani citrokolu. Zcela evidentně propaguje západní produkt, čímž podrývá socialistické hospodářství.


Michal David: Poupata


Ačkoli tato píseň zněla na spartakiádě, opět marně hledám ideologický podtext. I z přiloženého videa je zřejmé hlavní sdělení: Starší žákyňky, hezky se vyvíjejte, ať jste v 15 letech připraveny k použití.


Kam dál?
Video: Legendy českého popu 80. let (Pavel Horňák, Turbo, Sagvan Tofi...)

Štítky: ,

Psaní a čtení dopisu: Dříve událost, dnes opruz

Pokud jste chtěli před 15 lety poslat dopis, museli jste využít služeb České pošty. E-mail v té době téměř nikdo neměl, vymoženosti jako fax nebo dálnopis vlastnily pouze velké organizace.

Námaha spojená s napsáním a odesláním dopisu je v současné době mnohonásobně menší. Nepotřebujete mít u sebe papír, psací stroj (tužku, propisku), obálku, známku, nemusíte jít ke schránce.

Doba, za kterou můžete očekávat odpověď, je mnohonásobně kratší. Dříve jste ji obdrželi nejdříve v rámci 1 týdne, nyní často dorazí v řádu minut.

Jsou klasické dopisy drahé?

Na první pohled je e-mail výrazně levnější variantou. Ušetříte za tisk, papír, poštovné, obálku, možná i trošku času, který věnujete vypisování adresy a cestě ke schránce.

Ovšem množství dopisů, na které je třeba (hlavně v rámci pracovních povinností) reagovat, výrazně vzrostlo. Což s sebou přináší delší dobu nutnou na zpracování této agendy a s tím související nezanedbatelný růst mzdových nákladů.

Internet devalvoval význam psaní a čtení dopisů


Čím více lidí umí zacházet s Internetem, tím více zbytečné komunikace probíhá. Množství šířených informací, které by našly nejlepší využití pod zámkem autorovy hlavy, roste raketovým tempem.

A to nemám na mysli spam, nýbrž virtuální stohy papíru, které mnohdy v dobré víře odesílají lidé, jež se myšlenkově i pravopisně zasekli v průměru 1. stupně ZŠ. Psaní mailů je pro ně důkazem, že jsou in, on-line a další moderní slova :)

Často takové dopisy připomínají více než cokoli jiného články na špatný blog. Autor by si ovšem nenašel ve volné soutěži ostatních médií čtenáře, proto aspoň otravuje malou síť nešťastníků po mailu.

E-mailem se nikdy nic nevyřešilo

Co se týká pracovních záležitostí, je e-mail dobrý na posílání krátkých zpráv, odkazů, příloh. Ideálně poslouží při korekturách textů, dávání na vědomí a k vyjádření.

Ovšem na co se e-mail absolutně nehodí, je řešení složitějších problémů. Výsledkem podobných pokusů musí být zákonitě sáhodlouhé psaní o ničem vedoucí ke ztrátě podstaty.

Jedno setkání tváří v tvář, jeden telefonát, jeden pokec na chatu, jeden doporučený dopis vydá za desítky e-mailů.

Využívání elektronické pošty k šíření dlouhých zbytečných zpráv vedlo k tomu, že zatímco dříve bylo psaní a čtení dopisů takovou malou hezkou událostí, dnes je to ve velké většině jenom opruz.

Zachraňme dopisy!

Je to v našich silách. Co je třeba dělat? Až budeme mít příště cukání odpovídat (dnes už popáté) na nějaký geniální mail, jehož rozsah přesahuje půl strany A4, zajděme si místo toho na jedno točené :) A kdybychom nedejbože sami pomysleli na rozesílání otravných slátanin obřích rozměrů, vražme si raději jednu přes hubu a nahlas řekněme: "Nebudu se chovat jako idiot."

Kam dál?
Co mi dalo psaní blogu aneb Proč psát blog

Štítky:

Zrcadlo - přehled textů