Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím vyjadřujete souhlas. Další informace
Zrcadlo - Pro lidi, kteří myslí vlastní hlavou.

Zrcadlo: 08/2011 - Stránka z Archívu

Výbuchy násilí - Sklízíme, co jsme zaseli

O situaci na severu Čech, pozadí mediálně propíraných bitek a dlouhodobě neřešených problémech nepřizpůsobivých Romů toho již byla napsána spousta (viz například můj starší text Jak pomoci Romům? Individuálním přístupem). Proto se zde zaměřím na fenomén násilí obecně.

Proč se (bohužel) již brzy dočkáme násilností také v doposud klidných oblastech České republiky?

Základní příčinou rozezlení lidí je frustrace z neuspokojivého vývoje ve společnosti a nemožnost realizovat (mnohdy nikterak vysoké) osobní cíle.

Zde jsou 3 hlavní důvody, kvůli kterým bude stále více nasraných jedinců sahat k násilí:

1) Násilí je společensky přijatelným způsobem řešení problémů.


Šokuje mě, kolik inteligentních lidí, kteří by nikdy neublížili ani mouše, toleruje a schvaluje násilí.

Hezky to bylo vidět na jednom assessment centru, kterého jsem se účastnil. Bylo nás tam 10, všichni relativně mladí, vysokoškolsky vzdělaní. Řešilo se, která z postav košatého fiktivního příběhu jednala nejvíce amorálně. Jedna druhé namlátila. Žádný jiný z hrdinů se nedopustil trestného činu (ani přestupku). Přesto jsem byl jediný, kdo okamžitě pasoval na pozici nejzápornějšího zlouna bitkaře. Ostatní (včetně žen) ho horlivě omlouvali a ospravedlňovali. Když jsem na jejich tlachání opakovaně reagoval tvrzením, že je násilí naprosto nepřijatelné, dali mi za pravdu. Proč je to proboha nenapadlo samotné a hned?

2) Tresty jsou směšné, policie většinou násilí neřeší.

Tresty za mírumilovnou činnost jako daňový únik, podvod, krádež atp. jsou o několik řádů vyšší než za násilí. Nezpůsobí-li agresor pracovní neschopnost (popř. trvalé následky), policie často odmítá přijmout jakékoli opatření nebo jedná pouze na oko. No co, chlapi se porvali...

3) Postihy pro recidivisty jsou nedostačující.

Vsadím trenýrky, že se severočeští Van Dammové nebili poprvé. Na 110% šlo o vyvrcholení jejich dlouholeté kariéry. Výše zmíněné ignorování drobných potyček ze strany policie jim umožnilo vyrůst v absolutní hovada.

Nechci zavírat každého, komu rupnou nervy a dá někomu přes hubu. Pokud se to stane jednou za život, čert to seber.

Ovšem všechny tyto incidenty musí být policií řádně zaevidovány. Proč? Aby se mohli jedinci, kteří mívají podobné blikance několikrát do roka, izolovat od slušných lidí. Nebo aspoň donutit k uklízení psích hovínek :)

Sklízíme, co jsme zaseli

Tolerantní postoj policie, soudů, zákonodárců a celé společnosti k násilí přináší očekávané ovoce. Snad dojde ke změně dříve, než zažijeme podobné peklo jako nedávno obyvatelé Londýna.

Kam dál?

Jak předcházet domácímu násilí

Štítky: ,

DinoPark Vyškov - Stojí za to navštívit?

DinoPark ve Vyškově je největší atrakcí svého druhu u nás. Stojí za návštěvu?

ZOO Park nechte až na konec

DinoPark se nenachází přímo ve městě. Vstup je možný pouze přes ZOO, odkud Vás odveze (a zpět přiveze) stylový vláček nebo (v případě náporu návštěvníků) autobus.

ZOO Park prošel od časů ZOO koutku, který pamatuji z dob studií, výrazným vylepšením. Přesto jej doporučuji nechat až na konec. Nikdy nevíte, kolik času strávíte ve společnosti dinosaurů. Není dobré nestíhat pohodovou prohlídku DinoParku kvůli slepicím či vyspeedovaným veverkám.

Nechci ZOO Parku křivdit. Mají tam i exotičtější zvířectvo. Proč ovšem zavírají do klecí divoká zvířata zvyklá běžně pobíhat či poletovat téměř všude, netuším.

Co najdete v DinoParku?

Hlavním lákadlem jsou samozřejmě obří modely dávno vyhynulých tvorů. Mnohé se pohybují a vydávají zvuky. K překvapivému počtu z nich je umožněn přímý přístup, drobotina si na ně může vylézt.

Milovníky dunivější zábavy zaujme 3D kino s krátkým filmem z druhohor. Animace je zdařilá, 3D efekty realistické.

Poblíž je hvězdárna, uvnitř spousta menších atrakcí, které Vaše potomstvo spolehlivě zabaví.

Pro jak velké děti je Dinopark Vyškov


Spousta rodičů "ospravedlňuje" svou návštěvu DinoParku tím, že s sebou vezmou malinkaté děti. Pak je vozí v kočárku (popřípadě nosí) a špuntům je evidentně fuk, kde jsou.

Buďte rozumní. Pokud je Vaše dítě ve věku, kdy z prohlídky nemůže nic mít, běžte sami nebo nějaký ten měsíc počkejte. Ušetříte peníze i nervy.

Vyplatí se investovat do vstupného?

Rovnou napíšu: Ano. Lístek pro dospělého stojí 150,- Kč, děti zaplatí rovnou stokorunu. Za to získáte zábavu na celé odpoledne.

Velice sympatické je, že vstupné je jediným nezbytným nákladem. Parkování zdarma, za Dino vláček se neplatí, 3D kino je v ceně lístku... Provozovatelé vsadili na solidní přístup, nesnaží se horem dolem dyndat peníze. Lákadel ve formě suvenýrů a občerstvení se nachází uvnitř DinoParku tak akorát, nikde neútočí agresivní reklama.

Dvě fotky z DinoParku ve Vyškově

DinoPark Vyškov 1

DinoPark Vyškov 2

Další tipy na výlet:
Krakov, město polských králů: Navštívit nebo ne?
Lednicko-valtický areál: Lednice a Břeclav

Štítky:

5 článků o hospodářské krizi (únor 2009 - srpen 2011)

V roce 2008 vládla v České republice idylka. Hrubý domácí produkt vzrostl o 2,5 procenta, nezaměstnanost se pochybovala kolem 5 procent. Firmy řešily, jak sehnat potřebné zaměstnance, dělný lid byl na koni. Zdálo se, že se nás celosvětový ekonomický propad netýká.

Ovšem čísla ze čtvrtého čtvrtletí neúprosně naznačila, kam se řítíme. A začátkem roku 2009 bylo jasno. Pojďme se podívat na 5 článků, které jsem od tohoto období publikoval o hospodářské krizi.

Média + Krize = Velká láska?
(únor 2009)

Ještě než se natvrdo projevily dopady krize (nezaměstnanost přes 9 procent, pokles HDP o 4 procenta), varoval jsem před panikou šířenou médii.

Našim novinářům jsem vzkazoval:
Uveřejňujete-li dlouhodobě (často před tím, než to nastane) poplašné zprávy, jak se všechno řítí do záhuby, že bují nezaměstnanost, krachy, pokles ekonomiky, způsobujete, že se lidé začnou bát. Odkládají svou spotřebu do budoucna.

Jak jsem napsal, tak se stalo. Důsledky známe. Obdobný efekt je možné (bohužel) očekávat i od vládních škrtů: Lidé budou méně utrácet, bude se méně vyrábět, vzroste nezaměstnanost...

Tři mýty o hospodářské krizi
(březen 2010)

Tento článek (krom jiných) dokládá, že jsem pořád ještě nevyhrál svůj boj se sklonem poučovat. Občas když vidím, jak jsou někteří lidé ekonomicky negramotní, nemůžu si zkrátka pomoct.

Ono je to vlastně dobře. Jenom díky nevědomosti může iluze, kterou nazýváme světovou ekonomikou, ještě fungovat.

Náš přístup k pracovní době: Jedna z příčin krize
(červen 2010)

Zde jsem narážel na poměrně srozumitelný poznatek: Jednou z příčin hospodářské krize je dlouhodobé neefektivní vynakládání zdrojů. Jako příklad jsem si vzal naši posedlost pracovní dobou. Jak to má s hospodářstvím vypadat, když je největším gerojem neschopa, který nestačí na svou práci?

Prosperita musí být postavena na reálných výkonech a volné soutěži ekonomických subjektů. Bohatství lidí, kteří nic objevného nevymysleli ani hmotného nevytvořili (spekulanti, majitel Facebooku...), vytvořilo bublinu, k jejímuž splasknutí musí dřív nebo později dojít.

Prosperující realitní kanceláře: Důkaz blahobytu
(říjen 2010)

Tento text se týká ekonomického propadu trošku vzdáleněji. Podivuji se v něm nad lidmi, kteří neustále brečí kvůli své údajné chudobě a přitom neváhají vyhodit desítky i stovky tisíc korun za nic. Jaká je tohle krize?

Víme, jak EU a USA vybruslí z dluhové pasti
(srpen 2011)

Nejčerstvější článek o hospodářských problémech ukazuje na konkrétním příkladě, jak může být v dnešní prapodivné době výhodné dlužit.

Na konci zmiňuji jedinou reálnou možnost, jak může být neuspokojivá situace veřejných financí zemí EU a USA vyřešena. Nebojte, nenavrhuji společné evropské dluhopisy, nové záchranné balíčky, vládu eurozóny ani žádnou podobnou fantasmagorii.

Štítky:

Škrob: Potravináři milovaná vysokokalorická náhražka

Onehdy jsem se v rámci jedné diskuse dozvěděl, jak moc kalorický je škrob. Teď asi kroutíte hlavou a říkáte si, že je to fuk. Škrob Vám může být ukradený, jíte ho přece minimální množství. Omyl.

Škrob milují (nejen) naši superpoctiví výrobci potravin. Všude tam, kde je potřeba něco zahustit, nalézáme tento zázrak. Je to vlastně univerzální jídlo, něco jako Amarouny z legendárního seriálu Návštěvníci.

Co je to škrob


Wikipedie o škrobu (kráceno):

Škrob je směs polysacharidů glukanů syntetizovaná rostlinami. Je to bílý prášek bez chuti a vůně, nerozpustný ve studené vodě. Jedná se o konečný produkt fotosyntézy rostlin, jde o polysacharid s funkcí zásobní látky. Není alkoholicky zkvasitelný, teprve enzymaticky (v trávicí soustavě živočichů včetně člověka) se odbourává na zkvasitelné sacharidy (cukry).

Nejvíce používanými škroby v potravinářství jsou bramborový a kukuřičný.

Jak se vyrábí (bramborový) škrob


Brambory se rozstrouhají na jemnou kaši, pak se oddělí vláknina (použije se na krmivo) a hlízová šťáva (z ní se dělá hnojivo). Co zbude (tzv. škrobové mléko), se čistí a odstřeďuje. Potom dochází k sušení. Celý proces výroby končí proséváním. Vše samozřejmě probíhá v obřích objemech. (čerpáno z Foodnet.cz)

Tuto dobrotu pak můžete najít například ve svém oblíbeném nízkotučném jogurtu.

Kam cpou škrob

Předesílám, že následující výčet není ani zdaleka úplný. Škrob straší všude tam, kde původně plnila funkci zahušťovadla dražší (a hodnotnější) surovina. Namátkou:

- Kečup: K dokonalosti to šizuňkové dotáhli u takových těch červených velkých pixlí, které stojí kolem 20,- Kč. Několik málo procent rajčat nemůže udržet potřebnou konzistenci. Tu zajišťuje škrob. Poloprůhledné sladké cosi zbožňují čeští kuchaři i strávníci.

- Nízkotučné jogurty: Zde bývá škrobem (nebo želatinou) nahrazován tuk. Obdobně i u jiných mléčných výrobků, např. zakysaná smetana, pomazánkové máslo...

- Tzv. uzeniny. Tam samozřejmě dávají škrob místo masa.

Stejně jako v mléčných výrobcích, tak ani v uzeninách by neměly být (krom přírodních ochucovadel) žádné součásti rostlinného původu. Ať se to prodává, ale pod jinými názvy než poctivé produkty. Současný stav se nedá nazvat jinak než jako megapodvod.

Kolik má škrob kilojoulů?

Máslo (82% mléčného tuku) má přibližně 3 000 kilojoulů na 100 gramů, čokoláda cca 2 000, maso (dle druhu) 500 - 1 300 kilojoulů, škrob kolem 1 500 kilojoulů na 100 gramů.

Podtrženo a sečteno

Krom toho, že dostáváme méně hodnotnou surovinu, konzumujeme vysokokalorické nic bez chuti a zápachu. Gastronomický zážitek umocňuje radost z přesunu našich peněz do rukou chemiků, kteří tyto pančované lahůdky produkují.

Kam dál?
Proč Češi milují hnusné jídlo

Štítky: ,

Spása českého fotbalu? Návrat Košťála a Chvalovského!

Propad českého fotbalu pokračuje a nemá konce. Již několikrát to vypadalo, že jsme na dně a může být jenom lépe. Omyl. Padáme nezadržitelně dál.

Bývalému předsedovi fotbalového svazu Ivanu Haškovi nezbylo než utéct do Saudské Arábie.

Trenér reprezentace Michal Bílek nemá dostatek soudnosti ke složení funkce, současným papalášům chybí k jeho odvolání (kdo ví, co na ně ví) odvaha.

Pojďme si vyjmenovat některé úspěchy, kterých bylo dosaženo za éry národem nenáviděných fotbalových bossů v předchozích letech a porovnat to s donedávna zbožňovaným Haškem.

Úspěchy za vlády Františka Chvalovského

- Čtvrtfinále Poháru vítězů pohárů 1993 (Sparta Praha),
- stříbro na ME 1996 (reprezentace),
- semifinále Poháru UEFA 1996 (Slavia Praha),
- čtvrtfinále Poháru vítězů pohárů 1998 (Slavia Praha),
- čtvrtfinále Poháru UEFA 2000 (Slavia Praha),
- osmifinálová skupina Ligy mistrů 2000 (Sparta Praha).

Úspěchy za vlády Vlastimila Koštála

- Bronz na ME 2004 (reprezentace),
- postup na MS 2006 (reprezentace),
- osmifinálová skupina Ligy mistrů 2002 (Sparta Praha),
- osmifinále Ligy mistrů 2004 (Sparta Praha).

Vlastimil Košťal nikdy předsedou fotbalového svazu nebyl, vládl přes nastrčené figurky. V roce 2001 se stal manažerem reprezentace, v roce 2005 byl zvolen prvním místopředsedou svazu. Na funkce rezignoval k 31. prosinci 2008.

Úspěchy za vlády Ivana Haška

Žádné.

Chvalovský a Košťále, vraťte se. Prosím!

Vlastimil Košťál žije mimo republiku, zrekonstruoval a provozuje penzión v Tyrolsku. K jeho návratu by stačila petice fandů, podařilo-li by se sehnat alespoň 100 000 podpisů, určitě by se nechal přemluvit.

Kolem Františka Chvalovského je situace zamotanější. Pokud zrovna nesedí, vypadá to, že brzy sedět půjde. Tak by se dala v kostce shrnout jeho kariéra po opuštění vrcholné svazové funkce. Řešením by byla univerzální milost prezidenta republiky.

Kam dál?
Tipy na fotbal: Stránky, kde předpovídají výsledky

Štítky: ,

Richard Müller chronologicky: Klipy a písničky z YouTube

Richard Müller je umělcem, který za své nadání platí vysokou cenu. Již více než čtvrtstoletí patří mezi nejlepší slovenské zpěváky a textaře. Jako jediný si celou tuto dobu drží laťku proklatě vysoko. Daní, kterou osud za tento úspěch vybírá, je duševní nemoc.

Před lety jsem navštívil koncert, kde Richard Müller zpíval na poloviční playback za pomoci (jak sám říkal) neviditelného klavíristy. Tou dobou byl ve vrcholné formě, hubený, střízlivý, spokojený. Ovšem třeba na letošním předávání cen TýTý vypadal jako hromádka neštěstí, tak smutného člověka jsem v životě neviděl.

Dnes Vám nabízím malý průřez Müllerovou kariérou. Držte mu spolu se mnou palce, ať má dost síly k přežívání na tomto světě a ať dál dělá skvělou muziku.

Richard Müller: Po schodoch


Richard Müller: Štěstí je krásná věc


Richard Müller: Cigaretka na 2 ťahy


Richard Müller: Nahý 2


Richard Müller: Čiara


Kam dál?
Vlasta Redl: 5 písniček z koncertů - Youtube

Štítky:

VÍME, jak EU a USA vybruslí z dluhové pasti

Tohle nejde splatit! Musí napadnout každého, když vidí obří sumy, které USA a některé země EU dluží.

Běžný člověk odmítá přijmout fakt, že většina peněz ve světové ekonomice nikdy fyzicky neexistovala a nemá základ v jakékoli reálné hodnotě či majetku. Jsou to jen jedničky a nuly přesouvající se z harddisku na harddisk.

Obecně platí: Za určité množství peněz si koupíte dnes méně, než byste si koupili před rokem. Tak to bylo, je a bude. Oficiálně zveřejňovaná čísla nevypadají nijak tragicky, inflace neděsí. V devadesátých letech byla i přes 10% ročně, současnost oproti tomu působí jako idylka. Zádrhel je v tom, že výpočty zahrnují spotřební koš, který obsahuje velkou spoustu zbytných věcí, jejichž ceny (logicky) dlouhodobě klesají. Bylo-li by kalkulováno jen s tím, co opravdu potřebujeme (slušné bydlení, normální jídlo...), dočkali bychom se u nás za posledních 21 let naprosto šokující cifry.

Pojďme si teď na příkladě dvou fiktivních Američanů ukázat, jak výhodné je v globalizovaném světě dlužit.

Rozevlátý Bob versus šetřílek Bill

Rozevlátý Bob se v roce 1990 rozhodl koupit v České republice byt (holky, pivo...). Protože vždycky všechno prohýřil, neměl ani vindru a musel poprosit svého kamaráda šetřílka Billa o zapůjčení celých 2 000 dolarů, které potřeboval (tzv. turistický kurz byl 38,- Kčs/dolar).

Šetřílek Bill věděl, co je Bob zač. Proto riziko nesplácení rozumně vykompenzoval úrokem ve výši 20 procent ročně + prosadil dobu splácení 20 let, aby mohl Bob volně dýchat.

Rozevlátý Bob důvěru přítele nezklamal. Každý měsíc mu poctivě posílal 34 dolarů, celkem to činilo 8 160 dolarů.

Bill každou splátku dobře investoval, dosáhl na slušný výnos 10% za rok. Za 20 let takto rozmnožil své dvě tisícovky na skvělých 24 634 dolarů!

Šetřílek Bill spočítal uškudlené peníze a dostal hříšný nápad na stará kolena je rozfofrovat. Bobovo vyprávění o ČR jej natolik okouzlilo, že také zatoužil po bytě u nás. Vzal kompjůtr a zjistil, kolik za své bohatství dostane korun. Pak zavolal Bobovi: "Čau kámo, mám skoro půl mega, koupím prázdninový bejvák někde poblíž Tebe." Jeho přítel kontroval: "Nekoupíš, dvě třetiny prachů Ti chybí." Bill hořce zaplakal.

Počítáno pomocí kalkulátorů na webu Finance.cz.

Jak EU a USA vybruslí z dluhů?

Na příkladu vývoje směnných kurzů a ceny nezbytného statku (bydlení) lze vidět, že ani půjčování za přemrštěný úrok s následným investováním obdržených splátek nemusí vést k profitu. Dlužník slavně vítězí. Věřitel brečí, ačkoli své peníze dostal zpět a výhodně spořil.

Cesta z dluhové pasti vede (krom vlny bankrotů) pouze jedna: Pokles hodnoty peněz, který bude velmi výrazný. Snad proběhne natolik nenápadně a pozvolna, že nevyvolá masovou paniku.

Kam dál?
Kdo může za dluhy, kdo je nakonec zaplatí (stručný přehled)

Štítky:

Proč si Vodafone sere do krku?

Úvodem se musím omluvit za řízný nadpis. Zdálo se mi to natolik přiléhavé, že jsem neodolal. Jak bodří Moraváci vědí, člověk, který si nasrál do krku, řekl nebo udělal (často v dobré víře) něco, čím si uškodil a pak byl po zásluze ztrestán za nadbytečnou aktivitu.

Podobné dojmy mám z mobilního operátora Vodafone.

Proč proboha zabíjejí Oskarův odkaz?

Než Oskara ukryla pod svá křídla nadnárodní firma, získal v ČR slušné jméno.

Pod vedením zlehka trhlého Grahama Mahera (bohužel minulý rok zemřel) se dařilo to dobré z minulosti udržovat. Zároveň začala být úspěšně budována serióznější image značky tak, aby se využily pozitivní efekty globální propagace a více se oslovila lukrativní firemní klientela.

Bohužel od doby, kdy převzala otěže Muriel Anton, přestává být Vodafone tím sympatickým operátorem. Pomalu zmizely nápadité reklamy, zůstala nuda. Místo toho je Internet plný článků, které popisují neveselé zážitky zákazníků. Namátkou Přecházím od Vodafone k T-Mobile (Blog.zarohem.cz) a Jak mě naštval Vodafone (Jiri-kolarik.cz).

Před nedávnem jsem si užil své i já.

Internetová samoobsluha? Snad bude OK příští rok.

Už několik měsíců si Vodafone hraje s internetovou samoobsluhou.

Před pár týdny mi zapomněli odečíst peníze (inkaso) a když jsem chtěl zaplatit, abych nebyl v prodlení, zjistil jsem, že se nemůžu dostat nejen k placení, ale ani k vyúčtování.

Volal jsem tedy na jejich infolinku. Tam mi slečinka (dobře proškolená, aby mohla tisíckrát denně asertivně reagovat na podobná individua jako já) sdělila, že samoobsluha bude takto haprovat minimálně do konce roku 2011 (!), nový systém se musí testovat na zákaznících (jinak to prý nejde) a ostatní operátoři jsou na tom co se týká výpadků stejně (ba i hůř).

Protože mi nebyla schopna říct, kdy se budu moci dostat k vyúčtování, poprosil jsem, zda si mohou mé peníze vzít prostřednictvím toho inkasa. Bylo přislíbeno a stalo se.

Trest za zbytečnou aktivitu

Je velkým pokušením spousty manažerů (a politiků) nadšeně měnit, co dobře funguje. Asi se snaží zanechat za každou cenu otisk na tomto světě. Nebo jde jen o komplex méněcennosti?

Vodafone teď sklízí, co zasel. Zákazníci nadávají, mnozí odcházejí jinam.

Ovšem je zde možnost, že se mýlím. Třeba se jedná o mazanou obchodní strategii, kterou naše vidlácké mozky neumí prokouknout. Proč by jinak českou pobočku vedli cizinci?

Třeba si z vylepšené internetové samoobsluhy v lednu 2012 všichni sednou na prdel, konkurence zabrečí a já budu kvůli tomuto článku za blba.

Kam dál?
Náš přístup k pracovní době: Jedna z příčin krize

Štítky:

Zrcadlo - přehled textů