Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím vyjadřujete souhlas. Další informace
Zrcadlo - Pro lidi, kteří myslí vlastní hlavou.

Zrcadlo: 02/2012 - Stránka z Archívu

Moje oblíbená internetová rádia - Bez keců a reklam

Najít v našem éteru kvalitní rádio je téměř nadlidským úkolem. S občasnou reklamou bych se i smířil, z něčeho musí být provozovatel živý. Co mi vadí víc? Přemoudřelé řeči moderátorských hvězdiček, všudypřítomné pokusy o zpravodajství a především údajné hudební perly, které jsou omílány pořád dokola. Obzvláště miluji coververze známých hitů s hezkým českým textem.

Nezbývá tedy než se uchýlit k zahraniční konkurenci.

Dnes Vám chci představit 4 internetová rádia, o nichž mohu s klidným svědomím napsat, že se dají poslouchat.

Classic Deep Cuts - Od Beatles po Guns N' Roses


Bar Legend Radio - Elektrické blues


Radio Nessebar - Klasické blues


Psychedelic Jukebox - To nejlepší ze 60. let


Pokud se Vám rádia líbí a chcete je mít pořád po ruce, dejte si tuto stránku do oblíbených položek.

Tři poznámky závěrem

1) Nejsem v holportu s provozovateli internetových rádií.
2) Přehrávač pochází od Stream24.com.
3) Rádia jsou zobrazována přes iframy sídlící na Webzdarma.cz.

Z těchto důvodů nemohu garantovat 100% funkčnost. Ale mohu slíbit, že se pokusím případný problém napravit, upozorníte-li mě na něj v diskusi.

Štítky: , ,

Obchodní řetězce uvádějí: Pohádka o selhání jednotlivců

Minulý týden rozvířil české mediální vody překvapivý objev Státní zemědělské a potravinářské inspekce. Její inspektoři odhalili po desítkách let náročné detektivní práce nekalé praktiky obchodních řetězců. Konkrétně se jednalo o přelepování dat spotřeby, prodej zkaženého (mnohdy plesnivého) jídla a přendávání prošlých potravin z originálních obalů do pultů s váženým sortimentem.

Mluvčí obchodních řetězců na to zareagovali pohádkou o selhání jednotlivců - obyčejných pracovníků přímo v marketech.

Marně jsem si lámal hlavu s tím, jaké pohnutky by mohly vést běžné zaměstnance k tomuto jednání. Co by z toho měli?

Nakonec jsem vypotil 3 zlehka uhozené motivy:

1) Nuda

Představuju si Tondu s Pepou, jak zevlují po zákulisí chrámu konzumu. "Ty vole, já se z toho nicnedělání snad zblázním," hartusí Pepa. "Ty krávo, do konce šichty zbývají ještě tři hodiny, co kdybysme se zabavili okrajováním plesnivých sýrů?" přichází se spásným nápadem Tonda. "A když už v tom budeme, označme je jako čerstvé a dejme do prodeje," kontruje Pepa.

2) Podvratná činnost

Komunisti a anarchisti infiltrovali obchodní řetězce. Nenávidí nadnárodní kapitál. Snaží se ho rozložit zevnitř.

3) Porucha osobnosti

Markety platí tak málo, že nemohou sehnat nikoho normálního, kdo by tam pracoval. Musí proto brát spoluobčany s rozličnými poruchami osobnosti. Vyšinutí zaměstnanci si pak pošušňávají na tom, jak nakupující plní vozíky prošlým shitem.

Z pohádky zpět do reality

Kdo má finanční prospěch z těchto praktik? Vlastníci a vysoce postavení manažeři obchodních řetězců.

Samozřejmě nikdy nevydali žádný ústní ani písemný pokyn, jímž by podřízené nutili k nekalému jednání. Ovšem vše směřují k tomu, aby se prodalo co nejvíc zboží (včetně prošlých potravin, které by měly skončit v kafilérii). Kdo nemá požadované výsledky, je pojebán, finančně potrestán a třeba i vyhozen.

Korunka ke korunce...

Možná se ptáte, zda to velkým šéfům stojí za to.

Pokud by každého obyvatele České republiky očórovali pomocí výše zmíněných metod o pouhých 10 korun za měsíc, dává to 1,2 miliardy ročně. V porovnání se směšnými pokutami a trochou negativní publicity jde o pěkné rito.

Související text:
Proč krachují malí obchodníci? Často kvůli vlastní tuposti

Štítky: ,

Vyhrajte vstupenky na koncert jazzmana Štěpána Markoviče!

Největší jazzový club v Praze Jazz Time bude hostit jednoho z nejvýraznějších českých jazzových saxofonistů, který spolupracoval například s Ray Charlesem či Lizou Minneli. Nelze nezmínit jazzmanovu desku ze společného koncertu s Billem Clintonem. O hojném počtu aktivit tuzemského jazzového guru jsme již naše čtenáře informovali ve článku Rok jazzmana Štěpána Markoviče.

Posluchači v clubu Jazz Time zažijí kvalitní jazzový Jam Session Štěpána Markoviče a jeho hostů. "Pan Markovič se na koncert v Jazz Time velice těší, návštěvníci akce si jistě přijdou na své. Pražský Jazz Time vnímá jako svůj domovský club a velmi rád se sem vrací." uvedl jazzmanův manager Vladimír Lachout.

Štěpán Markovič v clubu Jazz Time (který se nachází pár kroků od Václavského náměstí) vystupoval již několikrát; představil zde třeba svůj funky/jazzový projekt s kapelou Gulo Čar Rhytm. Velmi úspěšně dopadl i zdejší koncert Markoviče se zpěvačkou a herečkou Chantal Poullain.
Štěpán Markovič v clubu Jazz Time
"Koncert Štěpána Markoviče připravujeme na pátek 24. února 2012 od 21 hodin. Rozhodně to bude moc příjemný Jam Session s maximální energií v hudbě i na samotném pódiu. Jazzofilové by si neměli koncert nechat uniknout." podotknul Lachout.

Pražský club Jazz Time (Krakovská 19, Praha 1) v sobě skrývá dokonce dvě patra živé hudby. V horní části, v níž je restaurace, si mohou návštěvníci pochutnat na balkánských specialitách za doprovodu živé hudby (bez vstupného). Samotný club, ve kterém se odehraje Jam Session Štěpána Markoviče, se nachází ve spodní části (vstup 200 Kč, pořadatel nabízí slevy pro studenty). Prostor clubu patří k vyhledávaným pražským zákoutí jazzových muzikantů tuzemské i zahraniční scény. Jeho prostředí přináší intimní atmosféru, nechybí příjemné komorní posezení ani bar pro občerstvení hostů.

Vyhrajte 2 vstupenky na koncert Štěpána Markoviče v clubu Jazz Time Praha (24.2.2012)! Stačí správně odpovědět na soutěžní otázku:

Saxofonista Štěpán Markovič pořádá letní jazzové večery v podhradí kterého významného hradu?

a) Karlštejn
b) Pražský hrad
c) Konopiště

Odpovědi zasílejte do půlnoci 23. 2. 2012 prostřednictvím tohoto formuláře. Ve hře je celkem 10 vstupenek na exkluzivní koncert! Nezapomeňte uvést své kontaktní údaje. V případě výhry vám bude zaslán e-mailem oficiální voucher Jazz Agency, kterým bude umožněn vstup na akci.

(PR článek)

Štítky:

7 nejvíc nedoceněných článků - Co neprávem zapadlo

Občas má člověk pocit, že napsal opravdovou perlu. Článek, který budou lidé číst se zatajeným dechem. Text, který budou milovat vyhledávače. A čas ukáže pravý opak. Návštěvnost nic moc, žádné komentáře v diskusi, ani jeden Like z Facebooku... Inu, nechal jsem se inspirovat nesmrtelným kutilem PhDr. Přemkem Podlahou, CSc. S tímto moudrem se dostal až na album Tří sester:

Já se občas vracím k tématům, o kterých jsme už v Receptáři hovořili. Není divu, každý se nemůže dívat na všechny pořady. Tak třeba paní Emílie Bezoušková z Veselého Žďáru určitě neviděla, když jsme před čtyřmi lety doporučovali zahrádkářům přišít kapsy na kolena pracovních kalhot a vkládat tam molitan, práce na kolenou se výrazně usnadní.

A rozhodl jsem se dát 7 neprávem opomíjeným stránkám druhou šanci.

STOP retardérům - Zakažme zpomalovací prahy!

Domníval jsem se, že retardéry otravují spoustu lidí. Jsou hlučné, vadí záchrankám, způsobují poškození aut...

Výbuchy násilí - Sklízíme, co jsme zaseli

Násilí a agresivita se v naší společnosti stupňují. Už i ministři vlády bez skrupulí fackují občany na ulici. Jaké jsou příčiny? Co s tím dělat?

Nespokojenost v kultuře - 21. století

Agape napsala velice zdařilý článek o tom, jak činí svit reklamního pozlátka život mnoha lidí nesnesitelným.

Jak předcházet domácímu násilí

Druhý text z tohoto výběru, který se zabývá násilím. Povinná četba pro všechny pipiny, které si urvou drsňáka a pak jsou překvapené, když dostanou na budku.

Simulátor rozlišení, rychlost načítání stránek, měření dostupnosti

Tři pomůcky, bez kterých se neobejde žádný provozovatel internetových stránek. Mnozí podobné nástroje ignorují. Potom se diví.

Pocta Marlene Dietrich

+JA+ složil poklonu jedné z nejpozoruhodnějších žen 20. století. Samozřejmě nechybí její nejslavnější píseň Sag mir, wo die Blumen sind.

Děti a smrt

Jako poslední musím zmínit text, který se týká smutného tématu. Je z této sedmičky bezesporu nejkvalitnější. Agape se zabývá tím, jak děti vnímají smrt a jak s nimi máme v případě úmrtí blízké osoby jednat.

Kam dál?
8 článků o tom, jak co dělat - Návody od Bacha po Vlacha

Štítky:

Vietnamtravel.cz - Víc než jen blog o Vietnamu

Vietnamce známe jako stánkaře a prodejce ve večerkách. O jejich rodné vlasti toho moc nevíme. V paměti vylovíme maximálně pár dat z vietnamské války. Milovníci akčních filmů si tuto zemi spojují s řáděním Johna Ramba, fajnšmekři oceňují vietnamskou trilogii Olivera Stonea a legendární Apokalypsu Francise Forda Coppoly. Tamní konflikt se na našich životech podepsal možná více, než se může na první pohled zdát. Nebylo by bez něj květinových šedesátých let, které přinesly radikální změnu pohledu na individuální svobodu a lidská práva v celém euroamerickém prostoru, nerušila by se branná povinnost, nevznikla by zásadní umělecká díla...

Ale to je trošku jiné povídání.

Dnes bych Vám chtěl představit unikátní web o Vietnamu. Provozuje ho Jiří Zajíc, který tam dlouhodobě žije.

Přímo na stránkách k tomu říká:
Budete se nejspíše ptát, co že mě vedlo k založení tohohle webu? Odpověď je jednoduchá. Tato překrásná a zcela jistě hodně zajímavá země je tak trochu neprávem turisticky opomíjená. Je to možná dáno tím, že zde panuje komunistický režim a v neposlední řadě i tím, že v Evropě je silná vietnamská komunita. Mnozí si vytvořili svůj vlastní obraz na tuhle zemi (podobně jako například na Ukrajinu), který je ne vždy pozitivní. Myslím si, že si to podobné země nezaslouží. Vietnam má skoro 3500km na délku a můžeme zde najít naprosto vše na jednom místě. Od sněhu až po korálové atoly.

Co Vietnam Travel mimo jiné nabízí

- popisy a fotografie zajímavých lokalit,
- videa ve vysokém rozlišení,
- informace o cestování po Vietnamu (autor pořádá zájezdy na míru pro skupiny i jednotlivce, plánuje založení cestovní agentury)

a především

- stovky unikátních článků.

O vietnamské porodnici

Pokud mám vybrat jeden, který určitě nesmí uniknout Vaší pozornosti, volím Porodnice, moje nová černá můra.

Ocituji pravidla vietnamského zdravotnictví:

1) Nikdo vám nikdy a nic nedá zadarmo.

2) Nikoho nezajímají vaše starosti a problémy - každý je tu sám za sebe. Můžete se kroutit, sténat a já nevím co ještě, ale nikdo z okolí nemrkne ani okem.

3) Bez pomoci dalších členů rodiny do nemocnice ani nechoďte - umřete přinejmenším hlady.

4) Obrnit se neskutečnou železnou trpělivostí, aby člověk udržel své emoce a nervy na uzdě.

5) Naprosto všechno potřebné si přinést z domova.

6) Připravit si "letecké" obálky a do nich samozřejmě peníze na dárky. Tak tomu říkají Vietnamci, já používám svůj název - úplatky.


Naštěstí všechno dobře dopadlo, přírůstek do rodiny i autorova paní jsou v naprostém pořádku.

Odkaz závěrem

Tento článek nemůžu ukončit jinak než odkazem na titulní stránku Vietnamtravel.cz. Fotky a videa mě celkem nalákaly, třeba se do Vietnamu jednou podívám. Výhodou pro neznalce cizích jazyků je, že tam dost lidí umí česky :)

Kam dál?
Zeland.hermansky.net - Unikátní blog o Novém Zélandu

Štítky: , ,

Tammie Ronenová: Psychologická pomoc dětem v nesnázích

Pro svoji dnešní recenzi jsem si zvolila knihu Psychologická pomoc dětem v nesnázích s podtitulem Kognitivně-behaviorální přístupy při práci s dětmi. Její autorkou je izraelská psychoterapeutka Tammie Ronenová. Kniha vyšla v českém jazyce v překladu Petra Možného v roce 2010, vydalo ji nakladatelství Portál.

Procházka knihou

Velmi příjemným úvodem ke čtení tohoto textu je předmluva napsaná přímo zakladatelem kognitivní terapie Aaronem T. Beckem, která čtenáře na samotné čtení naladí. Kniha sama je pak rozčleněna do tří částí: I. Rozhodování při vyšetření v rámci psychoterapie dětí, II. Kognitivně-behaviorální terapie s dětmi a III. Praktické provádění kognitivně-behaviorální terapie s dětmi. Je nutno podotknout, že dané názvy jsou velmi vystižné a při čtení knihy čtenář skutečně sezná, že autorka postupně přechází od teorie k praxi a příkladům. Je v tomto směru velmi systematická.

V první části knihy uvádí specifika terapie s dětmi a dospělými, poskytuje shrnutí základních a podstatných informací při práci s dětmi, nepřináší však příliš nového či objevného. Určitým osvěžením je využití ilustrativních příkladů z její vlastní praxe. Pozitivně hodnotím také upozornění na rizika při plánování terapie a některé z podnětů na otázky, které je možné v diagnostické fázi kontaktu využít. V některých momentech se však autorka pohybuje na příliš obecné úrovni a její tvrzení mi znějí až triviálně. Její přístup je v některých oblastech také až příliš zjednodušující (např. když systematizuje příčiny problému dítěte a dělí je do pouhých tří kategorií), ospravedlnit to lze snad didaktickými důvody, které ji k tomu mohly vést. Tuto interpretaci podporuje také fakt, že ve třetí části díla uvažuje z konstruktivistického hlediska a hovoří o tom, v jak rozličných realitách žijeme. Při čtení knihy mě v této její části napadaly také myšlenky o tom, že text není příliš čtivý, zarazilo mě také citování velmi starých pramenů – z 50. let, kterými dokumentuje údaje o prevalenci potíží určitého typu v celkové populaci dětí. Zároveň však odkazuje i na zajímavé výsledky výzkumů uskutečněných v 90. letech, což mě vede k úvaze o jisté nevyváženosti textu v tomto směru.

Druhá část knihy již pro mě byla zajímavější. Zde se Ronenová věnuje konkrétním metodám, které je možné při práci s dětmi v rámci kognitivně-behaviorálního přístupu využít. Sympatické mi je, že zdůrazňuje práci na generalizaci změn, tedy zajištění dlouhodobého efektu terapie posléze v přirozeném prostředí dítěte. Místy se objevují vodítka pro terapeuty, která mi připadají velmi užitečná, líbí se mi zvláště ta zaměřená na vývojovou úroveň dítěte a rozhodování ohledně volby terapeutické metody. Jako dobře zpracované jsem vnímala také jednotlivé techniky, které se v rámci kognitivně-behaviorální terapie u dětí používají (konkrétně nácvik sebeinstruktáže, sebesledování, sebeoceňování, kognitivní restrukturalizace a dalších).

Ve třetí části knihy autorka opakuje některá již dříve řečená tvrzení. Navazuje však na ně nanejvýš zajímavými poznatky a podněty. Velmi názorné pro mě bylo, že vývoj dítěte nazírá jako proces nabývání schopnosti sebeovládání. Tuto představu samu o sobě vnímám jako nápomocnou při uvažování o tom, jak dětem lze v rámci tohoto přístupu pomoci. V textu autorka pro dětský věk dále adaptuje Rosenbaumův teoretický model sebeovládání u dospělých. Bylo sice pro mě náročné zprvu se v něm zorientovat, ale zpětně, poté, co jsem si jej pro sebe dokázala uchopit, jej velmi oceňuji. Ronenová následně velice podrobně rozebírá, jak lze jí adaptovaný model v práci s dětmi využít. Přichází s několika podrobnými a značně strukturovanými příklady, jak s tímto modelem efektivně nakládat v praxi. Zde je jasně patrná vlastní klinická zkušenost autorky. V poslední kapitole knihy na mě čekalo příjemné překvapení v podobě několika konkrétních nápadů pro práci s traumatem.

Závěr

Knihu Tammie Ronenové jsem si vybrala pro její zaměření na kognitivně-behaviorální terapii s dětmi. Musím se přiznat, že při čtení její první části jsem byla zklamaná z toho, na jak obecné rovině se text pohybuje. Zároveň chci ale říci, že zbylé dvě části knihy mi toto zklamání jednoznačně vynahradily. Zvláště ve třetím oddílu knihy lze nalézt mnoho užitečných inspirací. A tak i přesto, že autorka mnohdy používá dlouhé věty a málo osobní, téměř technický jazyk, bych knihu doporučila dalším zájemcům o tuto oblast. Najdou v ní pěkně popsané vývojové záležitosti, srozumitelné ilustrace i dobré tipy pro praxi.

Kam dál?
Psychoterapie 1 - co nám může dát
Psycholog a psychoterapie v Pardubicích

Štítky:

Malá Velká Británie - Mé nejoblíbenější kousky z YouTube

Na cyklus Malá Velká Británie jsem nenarazil na Internetu, ale v České televizi. ČT 2 ho před nějakou dobou uváděla v pátek večer. Těžko přirovnávat tuto sérii k čemukoli, co vzniklo u nás, nejblíže se asi dostala legendární Česká soda. Ovšem humor Malé Velké Británie zachází ještě dál. Skeče nešetří skutečně nikoho.

Jistě, mohli bychom tvůrcům vytýkat přílišnou vulgaritu a lacinost humoru. Ovšem pod touto slupkou vidíme ostrou kritiku nešvarů, o kterých se jinde nemluví.

Malá Velká Británie v USA: Krádež


Malá Velká Británie: Když se sádlo miluje


Malá Velká Británie: Jsem gay


Malá Velká Británie: Vicky Pollardová - Erotická linka


Malá Velká Británie: Cikáni


Kam dál?
Česká soda - To nejlepší z YouTube

Štítky: ,

Odebíráte načerno elektřinu a možná o tom ani nevíte

Dnešek jsem měl ozvláštněn přítomností dvojice pracovníků společnosti E.ON. Nic zlého netuše jsem se vracel z obchodu. Kolem branky se motal neznámý muž. Zeptal jsem se, co potřebuje, a sdělil mu, že hledá-li majitelku baráčku, má smůlu, nepřítomnost auta značí také nepřítomnost její. Nenechal se odbýt.

Prý musí zkontrolovat elektroměr, jež je volně k dispozici zvenčí. Kolega, který před nějakou chvilkou přelezl plotek (to jsem ještě nebyl na místě), už se hrabe v zařízení, tak zda bych byl ochoten jeho pustit brankou.

Inu, nestandardní přístup.

Ovšem když už byl výtečníkův druh na pozemku + se šroubovákem vraženým v rozvodech, pozval jsem milého pána na dvoreček.

Pak jsem chvilku přihlížel jejich snažení. Když jsem nic zlého nepozoroval, zamknul jsem branku, vyzval je k cestě zpět přes plot a zalezl jsem do tepla.

Za hodinu a nějaké drobné zaznělo pronikavé bušení na dveře. Hádejte, kdo tam asi tak mohl být.

Pat s Matem potřebují nutně kontaktovat majitelku.

Zavolal jsem jí a telefon předal jednomu z nich. "Máte tu neoprávněný odběr elektřiny, kdy přijedete?" hartusil onen dobrý muž do sluchátka. Potom jsme se rozloučili.

Po nějaké době opět bušení. Pánové musí vyzkoušet zásuvky. Prověřili je, žádný problém nenašli. Pak si všimli nepříliš hi-fi zapravených otvorů ve stěně za postelí.

Dostali se dovnitř a dospěli k překvapivému objevu: Načerno napojená elektřina končí v nich. Tzn. funkční rozvody jsou řádně napojeny na elektroměr, v současné době žádný černý odběr neprobíhá.

Happy end?

Nevypadá to. Majitelka, která dům v tomto stavu koupila, bude mít velké popotahování. Blíže nespecifikovaná částka bude vymáhána od ní, jak a zda vůbec se pak domluví s předchozím vlastníkem na kompenzaci, je otázkou.

Dle jednoho ze zaměstnanců E.ONu je v podobných případech každá rada drahá. Při pořizování domu nechte prověřit elektřinu odborníkem. Ovšem ani ten nemusí všechno odhalit, dráty vedou pod různými povrchy, často se rozvody instalovaly svépomocí a neexistují od nich žádné plány.

Celá příhoda byla poučná i kvůli samozřejmosti, s jakou zaměstnanci energetické společnosti hrdinně pronikají na cizí pozemky. Údajně chtěli ještě před příjezdem majitelky rozbít kus omítky, za kterou čekali cosi nekalého. Naštěstí získali potřebný poznatek jinak...

Kam dál?
Zateplení domu a plastová okna: Co před Vámi jinde tají

Štítky: ,

Zrcadlo - přehled textů