Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím vyjadřujete souhlas. Další informace
Zrcadlo - Pro lidi, kteří myslí vlastní hlavou.

Zrcadlo: 01/2015 - Stránka z Archívu

Jak podpořit regionální potraviny? Zkraťme dobu trvanlivosti

Nejen vlivem Bruselu je dnes regulováno kdeco.

Mnoho těchto regulací nejenže nepřináší nic pozitivního, ale navíc stojí spoustu peněz. Někdo se musí podle pravidel draze zařídit, někdo jiný musí (opět za draho) kontrolovat dodržování.

Proč tedy nové nařízení o nejvýše 14 denní trvanlivosti potravin?

Regionální potraviny se přes snahu Ministerstva zemědělství krom místních trhů pořád příliš neprosazují. Reklamní kampaně těžko přesvědčí obchodní řetězce, že zákazník ocení i jiné jídlo než od velkých nadnárodních dodavatelů.

Doba trvanlivosti = Klíčový nákladový faktor

Náklady na dopravu jsou v rámci konečné ceny naprosto zanedbatelné. Obvykle se jedná o méně než 2 procenta.

Producenti a obchodníci proto natahují doby trvanlivosti, aby mohli bez problémů zajišťovat výrobu a distribuci v rámci více států.

Pomocí nepřirozených postupů dosahují toho, že je možné třeba mléčné výrobky spotřebovávat staré i více než 1 měsíc.

Vše živé je v těchto produktech zabito. Jedná se o téměř sterilní materiál, který cestuje často stovky (tisíce) kilometrů nejprve jako levně vykoupená surovina a pak jako výrobek.

14 dní na téměř vše

Pokud stanovíme dobu minimální trvanlivosti u téměř všech potravin na nejdéle 14 dní od data výroby, mají nadnárodní hráči problém.

Samozřejmě konzervy, zavařeniny nebo uheráky by podléhaly jinému režimu.

Ale třeba u běžných mléčných výrobků a uzenin by dostali místní výrobci velký trumf.

Mohli by konkurovat přirozeným jídlem, přestože by umělohmotné podivnosti nikdo nezakázal, jen by prostě podražily a nemohly by jako jednu ze svých výhod deklarovat, jak dlouho vydrží.

Nulové náklady pro stát, pozitivní dopad na lidi

Náklady na kontroly by byly nulové. Stačilo by informaci dobře rozšířit, zákazníci by bonzovali sami. Na pokutách by se určitě vybralo víc než pár drobných.

Zákazníci by měli přirozenější potraviny, regionální výrobci by vzkvétali, zaměstnanost rostla...

Jedinou nevýhodou tohoto super nápadu je, že by Babiš ještě víc zbohatl.

Kam dál?
Obchodní řetězce uvádějí: Pohádka o selhání jednotlivců

Štítky: , ,

Hackování a šmírování: Ignorujme výstupy, nebo se z toho posereme

Koncem roku rozvířilo mediální vody hacknutí studia Sony Pictures. Opomeňme trapnost, s jakou byla z tohoto útoku neprávem obviněna KLDR, a věnujme se jednomu na první pohled bezvýznamnému detailu.

Krom jiného byla také ukradena soukromá korespondence zaměstnanců. Dva z nich v ní politicky nekorektně (ale jinak v rámci slušnosti) vtipkovali o prezidentu Obamovi. Jakmile bylo toto zveřejněno, rychlostí blesku se mu omluvili.

Co nám v podstatě sdělili?

Zhřešili jsme. Hackeři odhalili naše pochybení. Polepšíme se. Už nikdy nebudeme v rámci soukromé komunikace svobodně vyjadřovat názory.

Legitimizace šmíráků

Jde o velmi nebezpečný precedent.

Došlo k legitimizaci šmíráků. Nikdo je neodhalil a nikdo nepotrestal. Potrestány byly oběti, které se po zveřejnění ukradených informací dostaly na celosvětový pranýř.

Co říká zákon

Odposlouchávání (sledování či jiný monitoring komunikace) je obrovským zásahem do soukromí. Legálně je možné jen u těch nejzávažnějších trestných činů.

Trestní řád uvádí v § 88, že příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu může být vydán:

Je-li vedeno trestní řízení pro zločin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně osm let, pro trestný čin pletichy v insolvenčním řízení, porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže, sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě, pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži, pletichy při veřejné dražbě, zneužití pravomoci úřední osoby nebo pro jiný úmyslný trestný čin, k jehož stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva.

Každý slušný člověk by měl uvažovat obdobně. Bez výčitek někoho tajně sledovat je možné zkrátka jen tehdy, jde-li opravdu o hodně.

Ignorujme výstupy šmírování

V dohledné době klesnou ceny sofistikovaných přístrojů na šmírování tak, že bude sledování kohokoli otázkou několika stokorun.

Vydírací potenciál je nekonečný. Imunní není nikdo. Hrozí absolutní rozklad naší společnosti.

Jedinou obranou je důsledně ignorovat výstupy šmírování.

Související text:
Iluze o ochraně soukromí na Internetu - Nezbývá než věřit

Štítky: ,

3 nejčastější chyby (nejen) v evropských projektech

S evropskými i jinými projekty jsem se setkal na všech stranách barikády. Projekty jsem psal, realizoval, hodnotil. Většina z nich zabíhala do sociální oblasti a školství.

Co jsem si myslel jako tvůrce, to jsem si později potvrdil v roli hodnotitele, kde jsem posuzoval žádosti sepsané někým jiným.

Neztrácejme čas radami jako, že je nezbytné dodržet základní rozpočtová pravidla, věnovat alespoň 10% času při psaní žádosti přemýšlení a že je velmi dobré v rychlosti proletět podmínky zadavatele.

Zaměřme se na 3 zásadní chyby v evropských projektech, které v konkurenci roku 2015 (i při omezeném výskytu) snadno způsobí neúspěch.

Všechny chyby mají jedno společné: Přerostlé ego žadatele.

1) Snaha exhibovat

Líčit v projektu románovým způsobem historii svého života či v rozsahu několika normostran detailně popisovat každou akci, kde se organizace nachomýtla?

Hodnotilé si rádi počtou, předpokládají projektoví spisovatelé.

Čím víc stránek, tím lepší projekt!

Důsledkem je, že se ztratí to podstatné. Žadatel se mohl blýsknout a mohl ukázat svou výjimečnost. Utopil ji v moři slov.

2) Snaha uplatnit svou vizičku

Všichni, kdo dávají peníze, jsou pitomci. Stát, obce, kraje, Evropská unie, nadace, soukromí donátoři. Prostě všichni. Já mám svou vizi, kterou jim vecpu!

Roubování skvělých představ tam, kam nepatří, může uspět jen v případě opravdu přelomových myšlenek. Za posledních 25 let se žádná taková v sociální oblasti a školství neobjevila.

3) Snaha za každou cenu upíchnout stávající pracovníky

Z lidského hlediska lze tuto snahu chápat. Ovšem pro hodnotitele projektů jde o velký prohřešek, který je navíc na první pohled viditelný v rozpočtu nebo projektových aktivitách.

Jsou-li přifářeny s žádostí logicky nesouvisející aktivity nebo došlo-li v rozpočtu k přemanažerování, je jasno.

Zaměstnanci musí dělat takovou práci, aby si na sebe vydělali. To je kapitalismus.

Dobrá rada závěrem

Klidně si udělejte radost a napište do žádosti nového notebooka. Ale ať nestojí víc než 13 litrů! :o)

Kam dál?
Osmiletá gymnázia: Pro koho jsou vhodná

Štítky:

Cizinka: Seriál, který mě uhranul :-)

Dnešní můj příspěvek netypicky nebude o knize, nýbrž o jiném, dle mínění řady lidí pokleslejším, druhu umění. Ve volném čase se rádi s mým drahým podíváme na dobrý seriál. Většinou jde o sitcomy, detektivní příběhy nebo sci-fi. K Vánocům jsem si ale udělala radost a pohledala na Internetu něco ryze ženského – romantiku. A narazila jsem na Cizinku (v originále Outlander), dílo americké televizní stanice Starz.

Doposud 8 dílů, k nimž má na jaře přibýt dalších 8. Točeno dle knižní předlohy univerzitní profesorky Diany Gabaldon, která se přímo podílí na natáčení, dokonce tam má i menší hereckou roli.

A o čem to je? Nelekněte se, prosím, trochu zvláštního začátku. Zdravotní sestra Claire se sotva vrátila z frontové linie 2. světové války, kde ošetřovala raněné, a po jejím skončení je na druhých líbánkách s manželem Frankem. Díky magickému místu Craig Na Dune se doslova propadne v čase do roku 1743.

Následují nádherné krajiny Skotska a řada obtížných situací, jimž je mladá žena vystavena ve světě fungujícím na zcela jiných principech než ve 20. století. Jak si vede budete sledovat se zatajeným dechem. Pro ilustraci si zkuste představit otázku její identity – kým se vlastně v tomto světě stane a může stát? Sice se chce vrátit zpět do své doby, ale i to má svá ale...

No, a teď k tomu přidejte velmi půvabnou, ve tváři místy až vznešeně působící ženu a toho nej nej nej nej nejvíc sexy romantického hrdinu. Herecké obsazení: Caitriona Balfe jako Claire a Sam Heughan jako mladý psanec Jamie Fraser. Podívejte se na fotku a pochopíte, proč se zrodila záležitost jako pocket Jamie – toho prostě chcete mít pořád u sebe ;)
Cizinka
Ilustrační obrázek, zdroj: www.starz.com

Ale dosti jásání nad Jamiem. Na své si rozhodně přijde také ten, kdo ocení drama a rád sleduje charaktery jednotlivých postav a jejich vývoj (včetně superzáporných záporáků). Angličtináře potěší skvělý skotský přízvuk aktérů. A nemohu opomenout, že od 6. dílu nabere věc na pořádných obrátkách i co se týká milostných scén ;)

Na závěr už jen zmíním, že názor podobný tomu mému má mnoho dalších. Jak jinak by Outlander zvítězil v People's Choice Awards 2015 (v kategorii Favorite Cable Sci-fi/Fantasy TV Show)?

Takže vám, milí zlatí, či spíše milé zlaté, přeju příjemnou zábavu :) Pište kdyžtak do diskuse, jak se vám show líbí ;) A chcete-li více informací, podívejte se sem:

Cizinka na Starz.com
Cizinka na Serialzone.cz
Cizinka na Edna.cz
Cizinka na CSFD.cz

PS: U prvního dílu jsem si ještě nebyla jistá, zda ve sledování vytrváme. Pokud váháte, rozhodně si zapněte díl druhý. Myslím, že pak už budete polapeni ;-)

Kam dál?
3 skvělé seriály, které (zatím) české televize ignorují

Štítky:

Chceš slevu? Vzdej se soukromí

Od státních podniků po obchodní řetězce, všichni se předhánějí v nabídkách slevových karet.

Prý chtějí odměnit věrné zákazníky.

Velká většina těchto karet má společné, že nejsou anonymní. A pouze v naprosto minimálním počtu případů (třeba měsíční jízdenka na hromadnou dopravu) je opravdu nezbytné propojit výhody s osobními údaji konkrétního člověka.

Hodíme ohlodanou kost, vy se vzdáte soukromí

Skutečná motivace k poskytování slevových karet je úplně jinde než ve snaze darovat něco navíc těm, kdo pravidelně nakupují.

Za naprosto zanedbatelné peníze (mnohdy jde např. o šikovně kamuflovanou slevu ve výši 1%) se lze jejich prostřednictvím dostat k datům, která jsou k nezaplacení.

Navíc bývají podmínky (především ty psané malým písmem nebo ukryté v hloubi firemního webu) koncipovány tak, že lze získané údaje dále přeprodávat a bez problémů obtěžovat telefonním či mailovým spamem.

Co všechno na nás vědí

Popustíme-li uzdu (více či méně) paranoidní představě o propojení všech slevových databází, dostáváme se ke světu, kde o nás hrstka nejbohatších ví opravdu vše.

Kam cestujeme, jaké nás trápí nemoci, kolik máme dětí a v jakém věku, kdo chlastá nebo kouří, komu zbývá před výplatou pár drobných, co kupujeme a za kolik...

Zůstaneme-li při zemi, dospějeme k závěru, že vydavatelé slevových karet sice vědí všechno, ale každý jenom něco.

Proč lidi nutit, když se soukromí rádi vzdají sami

Ztráta soukromí je jedním z charakteristických rysů totalitních režimů.

Umělci před ní varují dlouhodobě, namátkou zmíním třeba legendární román 1984 nebo zdařilý seriál Poslední nepřítel.

Vždy bylo předpokládáno, že budou lidé ke ztrátě soukromí donuceni represivním aparátem pod pláštíkem obecného dobra.

Omyl. Stačilo nabídnout slevy a národ je jako urvaný ze řetězu. Málokdo se dobrovolně nezapojil.

Málokdo má totiž peníze na rozhazování.

Kam dál?
Hříchy našich politiků

Štítky: ,

Zrcadlo - přehled textů