Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím vyjadřujete souhlas. Další informace
Zrcadlo - Pro lidi, kteří myslí vlastní hlavou.

Zrcadlo: 12/2015 - Stránka z Archívu

Nejlepší dárek

Pod stromkem se mu moc nelíbilo. Občas smrdí nebo otravuje. Ale většinou je zlatý.

A je to ten nejlepší možný dáreček.

Na příští Vánoce si určitě taky takového pořiďte :)




Štítky:

Nakupování na Internetu? Po zkušenostech s ním končíme

Vzhledem k aktuálnímu životnímu období (šestinedělí na vesnici :-) ) jsem měla tu čest vyzkoušet v posledních týdnech řadu e-shopů ve snaze shromáždit vánoční dárky. V předcházejících měsících jsme také objednávali přes Internet mnoho věcí do domečku, neb se zařizujeme.

V dnešním článku bychom chtěli shrnout svoje zkušenosti a vyvodit několik málo závěrů.

1. Mall.cz never ever aneb Malí vyhrávají

Marně uvažuji, kolik celkem jsme vyzkoušeli obchodů. Rozhodně se ale pohybujeme v desítkách, tipla bych kolem třiceti čtyřiceti. Mým osobním vítězem je firma Javos Janotka, která nám dodávala stojan k vánočnímu stromečku. Nejen, že je fakt krásný a vypadá shodně s obrázkem na webových stránkách, ale také jsem žasla nad dodací lhůtou – v neděli večer objednáno, v úterý ráno jsem měla stojan v ruce. Tomuto obchůdku proto fakt ráda udělám reklamu. I kvůli tomu, že jsem k dané firmě zprvu přistupovala s určitou nedůvěrou – zaměřují se krom domácností na mateřské školky, tak jsem si říkala, že možná takováto objednávka by pro ně nemusela být zajímavá... ale fakt pozitivně překvapili. Kdyby měli více sortimentu, který potřebuji, nakupovala bych tam pořád. :D

Zcela na opačném konci spektra stojí Mall.cz – gigant, na který stále někde vidíte reklamy. Zkusím zkrátit příšernou ságu spolupráce s nimi. 2. 12. objednávám. Slibují poštovné nad 1 000 Kč zdarma – beru pohovku za 5 000 Kč a nějakou maličkost. Při dokončování objednávky zjišťuji, že dopravu by zaúčtovali – jde o partnerský prodej, takže se na to akce nevztahuje. OK. V dobrém rozmaru si doobjednám další zboží – proč tu nepořešit některé vánoční dárky? Budu mít aspoň část věcí s dopravou zdarma a u pohovky ji teda vezmu na sebe, když má každé přijít zvlášť. Platím kartou, ať je to všechno co nejdříve u mě. Zde ale bohužel zádrhel. Nevím, z jakého důvodu se platba neprovedla, byť se vše jevilo v pořádku. 4. 12. dny mail od Mallu nezaplatíte-li do 5 dnů, objednávku stornujeme. Okamžitě peníze posílám. Čekám několik dnů, nic se neděje. 11. 12. volám na zákaznickou linku. Dozvídám se, že pro spojení s operátorem jsem 25. v pořadí – visím na telefonu 15 minut, než mě vezmou (doporučuji přepnout na mikrofon a v průběhu čekání dělat domácí práce :D ). Nevědí proč, ale objednávka je blokována. Pohovku nedostanu vůbec – nelze údajně zařídit, neb jde o partnerský prodej (zabilo by je zkontaktovat se s partnerem?), mám prý být ráda, že díky telefonátu ostatní pošlou. Zjevně, kdybych nezavolala, peníze by si nechali a neposlali by mi nic! Ženská na lince krom arogance příručkově používá klasické marketingové triky (oslovuje mě za každým slovem) a valí gramofonovou desku, až je mi z toho zle. Peníze za pohovku vrátí na účet, mám ale mít chvíli strpení. Definovat délku chvíle odmítá, byť na řády (dny/týdny/měsíce). Zítra to bude týden a peníze nemám. Co se týká ostatního, do 15.12. žádný mail ani sms o tom, jak to vypadá. A tak urguji (tentokrát jsem v pořadníku 28.). Dnes malé vítězství – zboží dorazilo. Ovšem s Mall.cz jsem jednala naposled.

2. Koupit zážitek? Uffffffffffffff...

Mamce jsem pod stromeček chtěla udělat radost nákupem vstupenek do divadla. Naše místní už dobře zná, má permanentky, a tak jsem si říkala, že by ji mohlo zaujmout spíš nějaké představení v přes sto km vzdálené Praze. Čekala jsem, že v době Internetu to nebude žádný problém. S povzdechem ale musím konstatovat, že oslovená divadla upřednostňují osobní nákup vstupenek. Do Violy jsem zkoušela na radu pokladní v určenou dobu volat, ale kvůli velikému frmolu a zájmu Pražáků, kteří přišli osobně, bezvýsledně. Objednala jsem tedy něco jiného. Je to nicméně škoda... Jezdit do Prahy jen se postavit do fronty je pro mě teď nějak tak časově i energeticky nezvládnutelné.

3. Skladem? I sebedelší rezerva na dodání nemusí být dostačující...

V současné době je pro nás v rámci našeho bydlení klíčové vytápění krbovými kamny. Na základě doporučení kolegů z práce jsme se rozhodli k dřevu pořídit také dřevěné brikety. Po vyzkoušení jsme se rozhodli, že budou tvořit velkou část našeho paliva. Objednali jsme jich proto velikou spoustu. Na webu e-shopu Centrum Meduna byly psané skladem. V telefonu upřesněno, že je mohou dovézt za 14 dní. Po 2 týdnech nic, a tak volám. Nedodal prý dodavatel, snad zítra, zkraje příštího týdne... Po 3 týdnech brikety stále nemáme, možná nám je dovezou v sobotu ráno...

4. vzhledově se můžete spálit

Doporučuji vše měřit. A u barev doufat.

5. Cenově si nepomůžete

Přestože se leckdy podaří ušetřit nějakou tu kačku, pozor na vracení zboží... Ať už jde o vaši chybu (netrefíte vzhled) nebo nefunkčnost předmětu, na poštovném za zasílání zpátky prodejci ušetřené zase ztratíte.

V závěru konstatuji: dohodli jsme se s manželem, že počínaje dneškem s nákupy po Internetu téměř končíme. Ponecháváme si možnost využívat služeb Tesca – nákup potravin se nám v porovnání s projetým benzínem vyplatí, i když jim dáme pár desítek korun za dopravu. Navíc když se vám něco nelíbí, můžete to bez sankcí vrátit. Snad budeme spokojení i se třetím a dalším nákupem...

Související články:
Co to znamená, když má e-shop zboží skladem
Chceš slevu? Vzdej se soukromí

Štítky: , ,

Chlast a cigára = Nejdostupnější zábava pro mladé

Média s oblibou pobrekávají, jak příšerné je, že Češi vévodí statistikám, které celosvětově srovnávají spotřebu alkoholu a cigaret u mládeže.

Obvykle zdůvodňují velkou oblibu těchto pochutin snadným přístupem pubescentů k nim, tolerancí ze strany dospělých a nízkou cenou.

Podíváme-li se střízlivým okem, zjistíme, že není příliš jiných dostupných možností vyžití.

Jaké jsou alternativy?

Opomeňme zlatou mládež, u které peníze nerozhodují.

Obyčejný teenager nemá prachy. Kapesné stačí sotva na běžný provoz, brigády ke zbohatnutí nevedou.

Když pak přichází rozhodování, jak se za omezený rozpočet pobavit, je chlast a cigára často jedinou reálnou volbou.

Láhev nebo krabice hnusného vína a půl balíčku levných cigaret jde dohromady pořídit za 70 korun. Flaška něčeho lepšího s půl krábou Máček pak za 130 kaček.

Hezký večer zajištěn.

Chce-li si mládežník užít něco jiného, nejdřív musí kalkulovat s náklady za dopravu.

Pak nastupují ceny vstupného. Kino za svěžích stošede, vlez na koncert tři kilča, permice na vlek v rámci levné sjezdovky tři stovky, tenisový kurt dvě kilča, paintball čtyři kila...

A tak můžu pokračovat do nekonečna.

Zlatá devadesátá

V devadesátých letech stál chlast a cigára oproti dnešku zhruba polovinu.

Ale na koncerty celorepublikově známých pankáču jsme chodili za pade. Když chtěli na jedné akci devadesát korun, lidi znechuceně odcházeli domů. Lístek do kina bylo možné pořídit za dvacku. Sportoviště byly často dostupné zdarma. Paintball šel valit kdekoli mimo civilizaci za symbolické půjčovné + kuličky.

Zkrátka jsme u ostatních povyražení na pětinásobku oproti devadesátkám.

Zdražit tabák a alkohol?

Méně inteligentní čtenáři nyní jistě začnou navrhovat zvýšení cen legálních drog.

Závislí spoluobčané, kteří mají hluboko do kapsy, za ně už dnes utrácejí většinu svých peněz. Jejich děti při současných cenách živoří. Zdražení by vedlo jenom k ještě většímu strádání a sociálnímu vyloučení.

Dál vzpomeňme, co přineslo Kalouskovo zdražení chlastu v kombinaci se strouhnutím dávek. Desítky mrtvých v rámci metylákové aféry.

Vyšší ceny by spolehlivě přilákaly mafii.

Jedinou cestou k tomu, aby se mládež bavila nejen chlastem a cigaretami, je zlevnění jiných atrakcí.

Související texty:
Drogy a náhražky
Stužková 1. díl - Pasování

Štítky: , ,

Po porodu ve Fakultní nemocnici Hradec Králové: Žádná velká idylka

Vzhledem k tomu, že můj muž měl potřebu napsat článek o porodu našeho syna a vychválit Fakultní nemocnici Hradec Králové do nebes, nezbude mi než přidat také svůj pohled, abych to trochu vyvážila. Na rozdíl od něj asi o hodně víc rozumím potřebě intimní atmosféry a hlavně kontaktu s dítětem. A taky mi některé řeči personálu během porodu přišly dost manipulativní.

Ve svém příspěvku Domácí porod? Byli bychom padlí na hlavu ale celkově nelhal. Průběh porodu nebudu rozebírat – cokoli jsem chtěla/nechtěla nebylo vyslyšeno. Taky neuvedl, že ten úžasný personál neví nic o bondingu. Bez intervence manžela by mi dítě po porodu ani neukázali. O nějakém přikládání nemohlo být řeči, přestože byl chlapeček naprosto v pořádku (apgar score 10-10-10) a měl přes předčasné narození normální míru a váhu. Okamžitě ho odvezli do jiné budovy a já k němu mohla až druhý den – podívat se k inkubátoru. Zřejmě nějaká metodika.

Každý v jiné budově jsme byli celkem tři dny, pak jsem se nechala jako doprovod přijmout na dětskou kliniku a mohla za malým chodit na kojení. Dostala jsem nás odtamtud (přestože pro pobyt nebyla alespoň několik posledních dnů zcela žádná zdravotní indikace) po 10 dnech a to jsem musela zabojovat, nejradši by nás tam asi sušili do Vánoc.

Ohledně kojení se snad ani nedá napsat, že by byl přístup nemocnice neutrální, ten byl snad vyloženě nepřátelský. Jako prvorodička jsem dostala asi tříminutovou instrukci od sestry těsně po porodu po převezení na pokoj a dále k prohlédnutí manuál týkající se odstříkávání. That´s all. Tedy kromě omezování doby, kdy jsem malého mohla mít u prsu na celkových 10 minut na jedno kojení. Doteď mi není jasné, jak by se mi tímto způsobem asi mohla rozjet laktace.

Nicméně, ať nejsem neobjektivní – jako velké plus zdejšího přístupu musím uvést v podstatě neomezené návštěvy. A co se týká jídla, bylo ho až moc.

Takže celkové hodnocení? Je to továrna. Málem s nikým jsem se neviděla víc než jednou (dobře, s několika sestrami dvakrát nebo třikrát a s jednou doktorkou dvakrát). Člověka trochu mate, že každý říká něco jiného. Všichni se ale chovají slušně a profesionálně. Z hlediska péče o zdravotní stav věřím, že jsou zodpovědní, mají dovednosti i informace a pravděpodobně nic nezanedbají. Věřila bych i, že jsou v tomhle ohledu špička. Povětšinou mi ale chyběla trocha obyčejné lidskosti.

Díky Bohu jsme doma. Zase nechci doktory vidět. A opětovně – kdybych si mohla vybrat porodnici, Fakultní nemocnice Hradec Králové by rozhodně první volbou nebyla – stejně jako tentokrát, kdy jsme v ní skončili kvůli tomu, že vybraná porodnice před 36. týdnem těhotenství nepřijímá.

Takže za mě asi tak.

Co Vás zajímá?
Nadané dítě: Jaké by mělo být, aby v životě uspělo
Babyboxy: Ano či ne

Štítky: ,

Zrcadlo - přehled textů