Tesco online nákupy - Zkušenosti

Tesco potraviny online už využíváme nějaký ten rok. V posledních měsících tam řešíme většinu nákupů potravin a drogerie. 

Za co je můžeme pochválit a na co si dát pozor? 

Tesco potraviny online - Klady

Velký palec nahoru zaslouží řidiči. Vždy přijedou v určený čas, jsou dobře naladění a ochotní i nad rámec svých povinností. 

Ceny za dopravu se pohybují mezi 59 a 99 korunami dle času, který si zvolíme. Do Tesca to máme cca 25 kilometrů, vychází to tudíž šul nul. 

Teplota chlazeného a mraženého zboží byla zatím pokaždé OK. 

Pečivo čerstvé, obaly nepoškozené. 

Pokud se Vám zboží nelíbí, můžete ho bez problémů vrátit. 

Ceny jsou stejné jako v Tesco hypermarketu včetně akcí. Výběr produktů mají obří. 

Tesco potraviny online - Zápory

Stává se, že nabízejí i to, co nemají. V takovém případě buď nepřivezou nic nebo zboží nahradí jiným, které je podobné. Náhrady bývají semtam mimo mísu (místo 100% juice dají 20% vodičku, vyberou něco za dvojnásobnou cenu atp.). Naštěstí se to stává minimálně. Z desítek objednaných položek jde o nižší jednotky. 

Už několikrát se nám stalo, že bylo maso těsně před koncem trvanlivosti. Třeba pstruha jsme museli vrátit, přišel v den, kdy měl být spotřebován a nevypadal dvakrát svěže. Vyřešeno přes infolinku slevou na další nákup.

Na co si dát pozor

Nakupujete za ceny, které jsou platné v den doručení, tzn. je-li položka v akci dnes a má být doručena pozítří, kdy už akce neplatí, bude vás stát běžnou cenu. Samozřejmě vás na to během nákupu upozorní. 

Před několika týdny musel management Tesca ukázat svou aktivitu. Přišli tudíž se skvělou novinkou. Pokud změníte výběr položek, musíte pokaždé kartou znovu zaplatit. Díky této úžasné inovaci se nám dvakrát stalo, že platba na Internetu neproběhla a museli jsme zacvakat u řidiče.

Proč konkurence spí?

Tesco je jediným z velkých řetězců, kdo v takovém rozsahu rozváží zboží. 

Přitom k tomu není potřeba vlastnit vozový park ani žádné technologické vymoženosti. Řidiči jsou externisté, jezdí se svými dodávkami. Zboží je v běžných bedničkách. Chlazené a mražené pak v obyčejných boxících obložené ledem.

Myslím, že konkurence do toho nejde zkrátka z toho důvodu, že přes Internet nakoupíte jenom to, co opravdu potřebujete. Zatímco z krámu mnohdy přinesete i nechtěné, což samozřejmě generuje obří tržby navíc.

Resumé

Pokud to máte do většího obchodu dál, můžeme Tesco potraviny online jen doporučit.

On-line zábava - Konec předplacených služeb

Když tak spočítám, kolik bychom museli zaplatit za všechnu on-line zábavu, kterou konzumujeme, blížím se ke dvěma tisícovkám měsíčně. 

Ne, že bychom furt na něco čuměli. Hodinku za den.

Vyzobáváme to nejlepší. 

Poskytovatelů on-line zábavy je spousta. Žádný z nich vám nedá všechno. Ani skoro všechno. ČT, Český rozhlas, Netflix, O2, Spotify, Nova, Telly, Amazon, Sport 1, HBO... 

Běží na bázi předplatného. Každý měsíc cvakáte, ačkoli třeba vůbec nesledujete. 

Nabízí se tudíž možnost surfovat na vlně akcí, služby zakládat, rušit, obnovovat. Hezký koníček.

Samozřejmě jsou i poskytovatelé, kteří nabízejí za poplatek puštění 1 filmu nebo sportovního přenosu. Cena je bohužel tak vysoká, že stačí využít jednou týdně a proděláte. 

Platíme tudíž, co musíme (za připojení + veřejnoprávní média) a semtam nějaký měsíc jinde. 

Což je pro poskytovatele škoda. Byli bychom totiž ochotni platit jim více.

Dokážu si představit nějakou obdobu telefonní karty. 

Člověk by ji koupil on-line nebo třeba v trafice.

A měl by (například) za 250 korun 20 hodin zábavy u hlavních poskytovatelů. Sám by pak rozhodl, kolik času profrčí u kterého.

Předplacené služby končí!

Nová doba.

Svět kupuje zábavný kredit!

Rozčílení odpůrci nechápou, přiznivcům je to fuk

Tak lze v kostce shrnout situaci po zmatcích ohledně opatření plánovaných na září.

Kdo je proti Andrejkovi, už zase na 100 procent věří, že tohle přece nemůže ustát. Jeho voliči ovšem zůstávají pevní jako skála.

Proč?

Prvním faktorem je vůdcovský princip.

Nezáleží, co říká. Důležité je, že zůstává vůdcem.

Jeho osoba sama o sobě vítězí, o názory nejde.

Část lidí miluje změny. Ve 12:00 se s nimi na pevno domluvíte. Do 18:00 vše třikrát změní. Nevidí hodnotu ve stabilitě názorů. V politice jim nejde o to, co je řečeno, nýbrž o to, kdo mluví.

Vůdce opustí jen, je-li za zenitem. Jinak právě on zůstává jedním z mála pevných bodů v životě.

On napraví veškeré přešlapy.

Slovy Jaromíra Nohavici:

Vy to pochopíte,
Vy totiž všechno víte,
Vy se poradíte, Vy to vyřešíte,
Vy mě zachráníte...

Druhým faktorem jsou sociální sítě.

Představme si:

1) Trávíte svůj život na sociálních sítích, chytrou krabičku nedáte z ruky.
2) Jste kovaným příznivcem hnutí ANO.

5 let budujete vazby v rámci své bubliny. Kámoši. Probíráte spolu nejen politiku, ale také osobní radosti a strasti.

Pak náhle zázrakem prozříte a změníte své přesvědčení.

Zůstáváte sami. Přátelé Vás buď vyfakují nebo rovnou zablokují.

Pro ty, kdo propadli sociálním sítím, je téměř nemožné změnit názor.

Zatímco ve skutečném životě je běžné pokání a sypání si popela na hlavu ohledně politického smýšlení, ve světě virtuálním to znamená konec přátelství.

Kdy bude líp?

Až se vrátíme do reality. Až budeme ochotni uznat svůj omyl.

Jak (nejen) Twitter ovlivňuje volby

O tom, jak (nejen) Twitter ovlivňuje volby, už byly popsány tuny papíru, ale přijde mi, že to nejpodstatnější zaznívá málo silně.

Ano, sociálními sítěmi se šíří nepravdivé zprávy, odkazují na weby financované těmi či oněmi zájmovými skupinami, reklamy jsou označeny tak, aby téměř zaniklo, že jde o placená sdělení.

Ale provozovatelé se mohou vymlouvat, že oni nic, to všechno uživatelé.

Twitter ovšem ovlivňuje volby sám o sobě tím, jak tvrdohlavě vnucuje nevyžádaný obsah. Na Facebooku nejsem, přeptal jsem se a funguje podobně.

O co konkrétně jde?

Sledujete x lidí. Zajímá Vás, co zveřejňují. Jejich příspěvky jsou na Vaší hlavní stránce řazeny pod sebou v časové ose, jak byly odeslány, v nadpisu vidíte nápis Nejnovější tweety a po klepnutí na nastavení:


Čas od času se Vám nadpis změní na Hlavní stránka a v nastavení vidíte:


Stane-li se tak, nevidíte všechny příspěvky od lidí které sledujete. Vidíte, co Twitter vyhodnotil jako nejlepší. Souvislost s tím, koho sledujete, se často limitně blíží nule.

Pokud by se tak dělo po delší pauze bez návštěvy, jak Twitter deklaruje, bylo by to OK. Člověk by přepnul a hotovo.

Bohužel jsou dny, kdy je vnucováno třeba pětkrát. V nastavení změníte, oni Vám cpou jimi vybraný obsah znovu a znovu.

Ne každý si toho vždycky všimne. Čímž vzniká dojem, že sledujete obsah, který jste si svobodně vybrali, zatímco reálně jde o sdělení, které k Vám silou hrne Twitter.

Jsou Vám takto podsouvány názory, které pokládá algoritmus naprogramovaný provozovatelem sociální sítě za správné.

Uvědomíme-li si, že Twitter má 330 milionů aktivních uživatelů a Facebook dokonce 2,5 miliardy, vidíme obří sílu, která ovlivňuje preference lidí a manipuluje s výsledky voleb.

Snahy některých států ovlivnit tu či jinde volby jsou viděno touto optikou komické. Šéfové sociálních sítí valí na o hodně vyšším levelu.

Dálkové ovládání počítače přes telefon - Bluetooth / Wi-Fi

Ztratili jsme káblík se senzorem k dálkovému ovládání počítače.

Najednou bylo potřeba vstávat z gauče, což je, jak jistě uznáte, věc krajně nemilá.

Inu zapátral jsem a narazil na stránky Vectir.com. Nabízejí tam zdarma ke stažení aplikaci, která umožňuje ovládat PC přes mobilní telefon nebo tablet.

Postup instalace je tak jednoduchý, že ho zvládne i takový neznalec angličtiny jako jsem já. Nejdřív program do počítače, pak aplikaci do mobilu či tabletu.

Potom už jen zbývá propojit zařízení přes bluetooth nebo wi-fi. Ve většině případů se to podaří automaticky.

Vectir si rozumí s Winampem, Spotify, Chromem, PowerPointem, VLC, iTunes...

Funkce v bezplatné verzi jsou omezeny, ovšem vystačí na běžné použití. Občas vyskočí dole malá reklama. Získal jsem díky ní 3 dny zdarma na Webshare.cz, další malá radost.

Pokud se rozhodnete investovat závratných téměř 100,- Kč, získáte plnou verzi, která odemkne vše a mj. umožní používat váš telefon (tablet) jako vzdálenou plochu Windows.

Vectir - Plusy

+ Jednoduchá instalace a obsluha.
+ Bezplatná verze bohatě stačí na běžné úkony.
+ Za necelé kilo získáte plnohodnotnou možnost ovládat na dálku své Windows.
+ Program a aplikace jsou nenáročné, fungují i na starých strojích.

Vectir - Mínusy

- Přes opětovnou instalaci VLC mi přes Vectir nevalí.
- Bluetooth neumožňuje důstojné ovládání vzdálené plochy.
- Propojení občas spadne.

Mínusy mohou souviset s tím, že notebook i tablet, přes který ovládám, jsou opravdoví dědáčci (více než 10 let, respektive více než 5 let věku).

Každopádně z divanu zvedat zadek nemusím, takže spokojenost.

Také Vás zajímá:
Jak automaticky vypnout PC? Pomocí Kill Winamp
Jak upravit časování titulků? Pomocí Subtitles Wizard

Speciál: Koronavirus na Twitteru

Velká většina lidí není na Twitteru, kam poslední dobou (jako všichni ostatní) píšu v nejrůznějších souvislostech o koronaviru. Přijde mi podivné tady na Zrcadle tyto příspěvky převyprávět. Proto jsem se rozhodl udělat speciál složený z komentovaných tweetů.

Musel jsem se vyjádřit k názorům, že se má koronavirem nechat promořit populace:

Dle některých předpovědí se, ať uděláme, co uděláme, celkem nakazí až 60% populace. Odborníky, kteří hlásají podobná moudra, je třeba rázně vyfakovat.

Pokud bychom (teoreticky) měli v ČR 100 000 nakažených/měsíc, což by bylo naprosté peklo, trvalo by to 5 let.

Tohle není cesta!

— Zrcadlo | Uvidíš VÍC 🇨🇿 🔮 🎰 (@blogzrcadlo) March 17, 2020

Nezapomněl jsem na často zmiňovanou náhradu škod:

Co to všichni melete o náhradách škod?

Zákonodárce dozajista nepočítal s podobným průserem, proto je v zákoně zmíněno.

Ale nahradit např. ušlé příjmy je naprosto mimo ekonomickou realitu.

Spočítal už někdo, kolik by to stálo?

Jenom cestovní ruch cca 25 miliard/měsíc.

— Zrcadlo | Uvidíš VÍC 🇨🇿 🔮 🎰 (@blogzrcadlo) March 26, 2020

Bankéři už teď skuhrají, jak vzroste počet nesplácených úvěrů. Jsme zadluženi do cca dvojnásobku čistého ročního příjmu. Jsou rodiny zadlužené třeba do šestinásobku. Kdo to umožnil? Banky. Ač každému bylo jasné, co nastane, až přijde (dříve či později nevyhnutelná) krize:

No jo, napůjčovali jste lidem, kterým jste půjčit neměli.

Napůjčovali jste na předražené nemovitosti.

Vše kvůli tomu, aby jste měli každý rok tučné dividendy.

Večírek končí.

Přijdou ztráty. Které samozřejmě nezaplatíte vy, ale daňoví poplatníci.

Jako vždy.

Tak neskuhrejte. https://t.co/YEefZL4B69

— Zrcadlo | Uvidíš VÍC 🇨🇿 🔮 🎰 (@blogzrcadlo) March 26, 2020

A veselá tečka na závěr:

Paní @alenaschillerov, pusťte tam v 10:00 mě a 4leťáka. Dáte nám papíry s výdaji rozpočtu, 4leťák bude škrtat. Ještě před obědem předložíme více než 100 miliard úspor, které budou minimálně stejně promyšlené jako legendární úspory @kalousekm z doby jeho fungování na ministerstvu. https://t.co/TUzirN9ocz

— Zrcadlo | Uvidíš VÍC 🇨🇿 🔮 🎰 (@blogzrcadlo) March 25, 2020

Windows? V r. 2050 muzejní exponát

Až si tohle přečte nějaký ajťák, vyletí z kůže.

Nicméně, pojďme se zasnít.

Proč existuje software?

Elimininuje nedokonalosti hardwaru.

Hardware není tak pružný, aby mohl řešit veškeré možné požadavky uživatelů. Není dost chytrý. Potřebuje instrukce. Jinak neví, co dělat. Tyto instrukce dodává software.

Posuňme se o pár desítek let do budoucnosti.

Vznikne inteligentní hardware, který bude disponovat pekelnou výpočetní kapacitou.

Sítě se oproti dnešku stonásobně zrychlí.

Hardware přestane být vlastnictvím uživatelů. Bude sídlit u velkých poskytovatelů. Uživatel bude mít pouze terminál.

Hardware bude natolik chytrý, že přestane být potřeba software typu operační systém nebo kancelářský balík. Železo dostane požadavek, samo zvládne realizovat cokoli.

Už teď jsme svědky toho, jak se snaží giganti prodávat předplatné.

Kolik bych už zaplatil za náš Office 2003?

Neodbíhejme od tématu.

Obří centra nacpaná harwarem také skončí.

Pokrok dospěje do stadia, kdy se potřebné železo vejde každému do dlaně.

Závislost na gigantech skončí.

Odhaduji kolem roku 2050.

Tou dobou už budou nejrůznější technologie běžnou součástí lidského těla.

Třeba nás to posune k větší svobodě.

Libra od Facebooku: Další pokus prodat nic?

Snaha prodávat nic je stará snad jako peníze samy.

Prodávat cosi nehmotného je v pořádku. Nedostanete za oběživo nic, co můžete chytit do ruky, dostanete informace. Někdy potřebné, jindy zábavné. Nesplňuje-li informace tato kritéria, schází jí přidaná hodnota, kterou by nám dala. Blíží se to tudíž nákupu ničeho.

U služeb je vždy přítomna práce. Ať už je tedy výsledek jakýkoli, bylo na něj spotřebováno určité množství lidského času. Něco za něco.

Jak jsou na tom hmotné produkty?

Často bývá jako příklad blbosti uváděno kupování vody.

Jistě, je-li placeno za obyčejnou kohoutkovou zabalenou v plastu, pořizujeme opravdu téměř nic. Respektive dáváme mnohonásobně víc, než musíme, za kapalinu, kterou máme vždy při ruce.

Jinou kapitolou jsou vody čerpané z hlubokých vrtů. Zatímco do běžné pitné vody je odjakživa splachováno deštěm vše (čest výjimkám), aby to pak bylo pročištěno na úroveň dle (dokonalých?) norem a absolutně netušíte, co k Vám opravdu doteklo, voda tahaná z hloubky bývá prosta chemických sajrajtů. Zatím.

Každopádně u vody v láhvi kupujete aspoň obal.

V případě pořízení kryptoměny získáváte téměř krystalicky čisté nic. Platíte za jakési potvrzení, že vlastníte něco, čehož hodnota nebyla (až dosud) garantována významnou autoritou. Můžete namítat, že podobně fungují cenné papíry. Ano. Ovšem účelem cenných papírů není být platidlem.

Kryptoměny tuto ambici mají. Bohužel je absolutně nenaplněná. Jsou v obrovské většině případů pořizovány za účelem spekulace. Množství míst, kde za ně jde koupit něco skutečného, je komicky nízké. A roky běží...

Aktuálně se do tohoto světa vrhá Facebook se svou librou. Prezentuje své plány téměř jako charitu. Chtějí mj. pomoci lidem, kteří si nemohou založit účet.

Kdo má 1) peníze, 2) připojení k Internetu a 3) může prokázat svou totožnost, založí si v naprosté pohodě bankovní účet odkudkoli na světě. Facebook bude dozajista vyžadovat stejné 3 náležitosti.

Jde tudíž o to vnutit lidem nic. Za provizi.

Moc Facebooku je obrovská. Naštěstí už se aktivně hlásí regulátoři. Dle těch moudřejších má Facebook fungovat jako banka s vlastní virtuální měnou. Tudíž žádná anonymita a žádné divoké spekulace. Dostane-li licenci v zemích, kde řádí vysoká inflace, třeba to bude i k něčemu dobré.

Na rozdíl od jiných vydavatelů kryptoměn má totiž Zuckerbergovo impérium autoritu větší než mnohé vlády.

Zajímá Vás:
Optimistická sociální síť - Nápad za 1 000 000 000 $
Má Google a Facebook platit novináře?

Fake news a hoaxy: Pravda a nový pořad @CzechTV

Znáte to.

Probíráte se svou oblíbenou sociální sítí a narazíte na příspěvek, který vás zaujme. Co se týká lajkování nebo sdílení, má jednu zásadní vadu. Nejste si jisti, zda je pravdivý.

Jsou tudíž tyto možnosti:

1) Nešířit.

2) Jako správný informačně gramotný občan začít googlovat a ze seriózních (často zahraničních) zdrojů zjistit, jak to doopravdy je. Až pak posunout dál.

Druhá alternativa vypadá lákavě. Dozvíte se, jaká je pravda. Šíříte ověřené informace.

Odvrácená strana? Extrémní časová náročnost. A možnost, že se stejně ničeho nedopátráte. Schválně někdy vyzkoušejte.

Kde kapacita běžného člověka nestačí, mají nastoupit profesionálové.

Českou televizi si platíme, aby nám sdělovala pravdu.

Samozřejmě @CzechTV má (jak už jsem zde několikrát psal) jako každé zpravodajské médium svůj názor. To ovšem nesmí být překážkou objektivity u informování o faktech.

Žurnalisté neustále skuhrají, jak jsou čtenáři v zajetí fake news a hoaxů. Jak pochybné weby manipulují voliči, kteří pak špatně hlasují.

Hoaxy a fake news jsou atraktivní, protože lidi baví nebo děsí.

Pravidelný pořad, kde je zábavnou formou prezentováno, co právě letí sociálními sítěmi a co je (či není) pravda?

Třeba soutěž, kde populární tváře tipují?

Moderátor Čtvrtníček a ladění do černohumorna?

Tak si představuju nový pořad České televize.

Zajímá vás:
Cesta na Mars jako globální reality show
Cikáni stavějí barák – Sledujte v TV novou reality show!

Ochránci autorů vs. Ulož.to: Směšný souboj

Evropská unie chce přimět Ulož.to a podobné servery, aby neumožňovaly nahrávání obsahu chráněného autorským právem.

Do toho zuří mediální přestřelka ohledně soudu, který rozhodl, že Ulož.to musí ve vyhledávání zablokovat 6 českých filmů, mj. Obušku z pytle ven natočeného v roce 1955, ze kterého jsou zřejmě naživu už jen děti hlavního hrdiny.

Argumenty obou stran sporu jsou úplně mimo mísu, lze se jim jen trpně pousmát.

Bijci za svobodu z Ulož.to

Ulož.to prezentuje celou kauzu jako souboj o svobodu.

Samozřejmě velmi dobře ví, že celý jejich byznys stojí a padá s nelegálním obsahem. Bude-li tento teoreticky úplně nedostupný, mají po žížalkách.

Šéfům Ulož.to slouží ke cti jejich transparentnost. Jsou českou společností, která spadá pod českou jurisdikci. Sami ochránci autorů přiznávají, že proto jdou právě po nich. Stačilo vynaložit minimální úsilí, virtuálně se přesunout mimo EU a byl by klid.

Ulož.to hraje o čas. Musí si být dobře vědomi dlouhodobé neudržitelnosti současného stavu.

Připitomělí ochránci autorů?

Ochránci autorů ze sebe dělají pitomce.

Přece nemůžou být tak tupí, aby jim uniklo, že je stahování za zenitem. Nejen mládežníci sledují ilegální obsah on-line na chytrých telefonech. A to nikoli na Ulož.to, kde by museli dát symbolický poplatek, ale na pochybných stránkách zaplevelených reklamou.

Přece nemůžou mít tak krátkou paměť, aby nevěděli o předchůdcích Ulož.to, jako byl například Rapidshare a aby jim unikl dříve masově oblíbený warez.

Pro později narozené vysvětlím jednoduchý princip. Film byl rozdělen na několik zabalených zaheslovaných částí a nahrán do úložiště. Pak bylo na warezáckém webu zveřejněno heslo a adresy, kde jednotlivé kusy sídlí. Uživatel stáhl, odemkl, sloučil a bylo.

Dosáhnou-li ochránci autorů svého, tato praxe se vrátí.

Od stahování to odradí jen ty, kdo neumí extrahovat komprimované soubory, tzn. úplné lamy. Jejich počet odhaduji na nižší jednotky procent uživatelů.

Nezbude než přitvrdit

Budou-li ochránci autorů chtít uspět, musí hodně přitvrdit a připravit se na sáhodlouhý boj.

Jedinou možností, jak pirátům zatnout tipec, je neumožnit na žádném zařízení přehrávání bez zaplacení. Technicky to možné je. Teď jen přesvědčit zákonodárce.

Staré mašiny časem odejdou nebo budou povinně aktualizovány. Nové se budou smět prodávat jen, budou-li blokovat nelegální obsah.

Pak nás sranda přejde.

Související text:
Autorské právo - Spravedlnost nebo absurdita?

Má Google a Facebook platit novináře?

Asi jste už zaregistrovali, čemu se musí bránit Google a Facebook.

Média, která vytvářejí obsah, chtějí platit za titulky, anotace článků a náhledy obrázků. Facebook s Googlem to obloží reklamou, na níž bohatnou.

Média investují nemalé prostředky do novinářů a do výdajů, které jsou s nimi spojeny. Internetoví giganti parazitují.

Facebook si netroufám posuzovat, je mi cizí.

Co se týká Googlu (i jiných vyhledávačů), existuje pro nespokojence jednoduchá rada. Stačí úpravou souboru robots.txt zakázat indexování obsahu.

Takový web se stane pro vyhledávače neviditelným, nemohou tudíž na něm parazitovat. Neviditelným se stane také pro valnou část návštěvníků. A jeho místo rádi zaujmou jiní.

Z toho je zřejmé, kdo má navrch.

Média tvořící obsah se bez Facebooku a Googlu neobejdou.

Facebook a Google v klidu přežijí bez všech velkých médií. Mají totiž armády nezávislých novinářů, kteří nadšeně nahradí pyšné pobočky velkých vydavatelských domů.

Co se týká kvality, byl bych bez obav. Produkce českých fabrik na obsah je většinou pár milimetrů od žurnalistického dna.

Vynikne to při srovnání s novinami a časopisy. V práci máme monitoring tisku. Než dá někdo něco na papír, třikrát si to rozmyslí, jde o drahou srandu. Na Internetu se zadarmo jen tak plácá.

Je zde také etický rozměr. Nemělo by být placeno úplně všem, na jejichž obsah je odkazováno? Proč já nemám dostat od Googlu s Facebookem za své články nic a velký webový magazín ano? Jen protože je velký?

Pro vyhledávače může být cestou tlačit nahoru kvalitní obsah, za který zaplatí.

Resumé

Dokud budou novináři z velkých médií povětšinou pouze chrlit tuny internetového odpadu za účelem maximálního počtu kliknutí na titulek, nezaslouží si od Googlu a Facebooku nic.

Související text:
Novináři, přestaňte nám konečně lhát o nezávislosti médií

Proč být na TWITTERu a koho tam sledovat

Udělal jsem malý soukromý průzkum a zjistil jsem, že z lidí, které znám osobně, je na Twitteru jenom jediný.

V ČR není Twitter populární. Bohužel.

Twitter je totiž ideální sociální sítí pro všechny, kdo nechtějí trávit brouzdáním moc času.

Dříve omezoval příspěvky na 140 znaků, což občas nutilo k otravnému přemýšlení o krácení. Dnes dostupných 280 znaků je tak akorát, vyjádřit se jde, vykecávat nikoli.

Twitter nebombarduje uživatele reklamou a nestaví na nakukování do soukromí.

Na Twitteru se stručně a přehledně dozvíte, co se právě děje. Pobavíte se tam bez nánosu pitomostí.

Aktuální příspěvky z @blogzrcadlo vidíte v levém menu, na mobilech by se měly vyskytovat dole pod přehledem článků.

Koho na Twitteru sledovat?

Politici a podobná stvoření

@realDonaldTrump, to je povinnost. Píše povětšinou sám a z jeho vyjádření pak novináři skládají hlavní zprávy.

@MirekTopolanek jede. Kdo ví, co má za lubem. Trefný, sarkastický, vtipný.

@PREZIDENTmluvci stojí na opačné straně barikády. Jiří Ovčáček spolehlivě rozesměje a kupodivu i spoustu zajímavých informací podá. Slabší chvilku má občas každý.

Sportovci a další umělci

Z našich sportovců předvádí třeba @Petra_Kvitova, jak má vypadat normální příjemná komunikace s fanoušky. Osobní, nebulvární, lidská.

Média a novináři

@Reflex_cz patří na Twitteru mezi českou špičku. Je sympatické, že málokdy (vůbec?) odkazuje na placené texty.

To takový Miloš @cermak nepředstírá tweetování pro srandu králíkům a občas jde hodně po penězích. Krom toho je také hodně dobrý.

@karelkilian je tím jediným, koho na Twitteru osobně znám. Píše poutavě, odkazuje na zajímavé texty.

Koho nesledovat?

Vyhněte se těm, kteří nepíší své příspěvky sami. Pokud někomu nestojím za to, aby dal dohromady pár slov, dlabu na něj.

Jak vybírat?

Vyberte si ke sledování lidi s různými pohledy na svět. Uzavření v bublině stejně smýšlejících vede nevyhnutelně ke zblbnutí.

Optimistická sociální síť: Nápad za 1 000 000 000 $

Existuje spousta internetových platforem použitelných k šíření nenávisti, špatných zpráv a katastrofických vizí. Je s podivem, že žádný z velkých hráčů zatím nespustil sociální síť, jejímž hlavním krédem by byl optimismus.

Sociální sítě žijí z publicity, kterou získávají kvůli rozsévání negativismu. Do médií se Twitter, Facebook a spol. málokdy dostanou v jiné souvislosti, než když padnou ostrá vyjádření.

Odbočka

Andrejkovi můžete vytknout milion věcí. Ovšem za jedno ho musí každý soudný člověk pochválit. Líčí svět pozitivně. Když ho budete podporovat, bude líp. Pokud podporu ztratí, nenastane žádná katastrofa. Tak se prezentuje.

A za to mu patří dík.

Rejžovat na katastrofických vizích je snadné. Ovšem také nebezpečné.

Katastrofické vize se nikdy nesplní, otřesy přicházejí nečekaně z nečekaných stran. Předcházení mylně předpovídaným temným zítřkům vždycky něco stojí.

Pokud nebude po mém, hrozí obří škody. Svět nebude jako dřív. Odnesou to další generace.

Od koho jsme slyšeli tato vyjádření?

Třeba od Kalouskovců, když v době hospodářské krize vyřvávali, ať se neutrácí, jinak nastane epochální kolaps veřejných rozpočtů. Čímž způsobili paniku, díky které se ekonomika z krize vyhrabávala o x let déle, než by při rozumném přístupu musela.

Nebo od Okamuroovců (hrozné slovo), kteří vyřvávají, že přijmeme-li pár stovek uprchlíků, přejedou nás muslimské hordy. Důsledkem čehož přitvrdili politici hlavního proudu a nasraný Brusel nás v budoucnu dozajista odmění jistotou minimálně desetinásobku.

Zpět k sociálním sítím

Každá z předních sociálních sítí chce zlepšovat svět.

Prý tím, že umožní svobodnou výměnu názorů. Svobodnou s některými omezeními, např. nelze sdílet prso.

Ovšem proti šíření pesimismu, nenávisti, špatných zpráv a zla nedělají nic. Snad jen vyloženě kriminální aktivity potírají.

A uživatelé Facebooku pomalu mizí. Potíže s ochranou dat jsou dalším hřebíčkem do rakve.

Obdobné problémy čekají v budoucnu také další velké sociální sítě. Proč? Vždycky je nejvíc slyšet ten, kdo nejvíc křičí. Kdo se cítí ohrožen. Kdo vidí nebezpečí.

Vzniká poptávka po optimistické sociální síti. Sociální síti, kde by nikdo nekřičel.

Uživatelé by se ověřovali přes doporučený dopis, falešné profily by neexistovaly. Každý by se závazal ke slušnému chování a ke sdílení pouze takových věcí, které vypovídají o lepších stránkách světa.

Mám optimistickou sociální síť rozjet? Jsem už starší pán. Vlastním závazky a místo na úřadě.

Ale nebojte, dočkáte se. On mi to někdo ukradne...

Také Vás zajímá:
Všichni jste líní a neschopní idioti!
Jak žít?

CLOUD: Máte všechna data on-line? Zítra nemusíte mít nic

Budoucností Internetu je cloud. Prý.

Obří marketingová masáž přesvědčuje nás i firemní zákazníky o tom, jak je skvělé vzdát se svých dat. Nemusíte mít drahá úložiště, není třeba investovat do serverů, nemusíte zaměstnávat ajťáka. Stačí terminály, přes které se prostřednictvím Internetu připojíte k hodným poskytovatelům cloudových služeb, kteří za hubičku nabízejí spoustu místa a ohromující výpočetní výkon.

Zní to jako pohádka. Až do doby, než budou cloud využívat všichni a než se něco pokazí.

Platit, platit, platit

Tak lze v kostce shrnout, k čemu jsou zákazníci tlačení.

Tablety a tzv. chytré telefony jsou zařízení, která bez připojení k síti můžete využívat akorát jako těžítko. Výrobci je schválně osazují nejmenší možnou interní pamětí. Systém s nezbytnými aplikacemi obvykle zabírá tolik místa, že se do těchto udělátek nevejde téměř nic.

Klasické notebooky nebo počítače můžete využívat jako zábavní centrum i bez Internetu. Neplatíte. Jednou si koupíte operační systém s kancelářským balíkem, pak od Vás nevidí jejich tvůrci třeba 10 let ani korunu.

Cloud, to je jiné kafčo. Software si pronajmete a furt cvakáte. Aby všechno běželo svižně, nestačí pomalé připojení za pár drobných, zase hezky cvakáte.

Nechcete to zadarmo? Dobře vám tak

Mládežníci už nepotřebují svá data vlastnit.

Mnozí jsou plně odkázání na služby, které (až dosud bezplatně nebo za pár drobných) nabízejí přístup k neomezenému množství hudby, filmů, her. Teenageři s bohatými rodiči neváhají a utrácejí, ačkoli jim v rukou nezůstává nic.

Pořád ještě jsme svědky ochutnávky zdarma. Ale s tím, jak ubývají staré páky, které na svých discích uchovávají kulturní bohatství, také ubývají lidé, kteří jsou schopni reagovat na případné protipirátské restrikce vypuštěním dat na Internet či poskytnutím možnosti fyzicky je zkopírovat.

Leč pro mladé je bezplatné stahování a archivace málo in, chtějí všechno hned. Navíc nemají v telefonu místo.

Až přijdou potíže, cloud nám pěkně zavaří

Pokud nefunguje Internet, je cloud k ničemu.

Obří datová centra jsou lákavým cílem pro teroristy a hackery. Samozřejmě zabezpečení je tak velké, že ztráta dat (vůbec, ale vůbec) nehrozí. Když budou cloudové služby široce využívány a toto zabezpečení selže, dojde k obří krizi. To, co je dnes uloženo v domácnostech, firmách, bankách nebo třeba úřadech, bude najednou pryč. Všechno.

Současná decentralizace je výrazně bezpečnější.

Na těch, kteří teď garantují stoprocentní dostupnost a bezpečnost dat v rámci cloudu, si pochopitelně v případě průšvihu nikdo nic nevezme. Budou mít nahrabáno a budou se smát pitomcům, kteří uvěřili jejich slibům. Vzpomeňme na světovou finanční krizi, jak byli potrestáni velkohubí bankéři, spekulanti, burziáni, politici...

Kam dál?
Pokud je evoluční teorie pravdivá, pak nás Internet zabije
Jak spustit DOOM 2 ve Windows + Nejlepší MegaWADy

Internet do Afriky, uprchlíci do Evropy. Jak dál?

Při pohledu na zástupy uprchlíků, kteří míří do Evropy, si mnoho lidí pokládá otázku: Kdo to řídí?

Nikdo.

Lavina imigrantů má jedinou hlavní příčinu - tou je šíření fám po Internetu. Nové technologie dobyly Afriku a jihozápadní Asii, uprchlíci dobývají Evropu. Dokud netušili, jak se (prý) máme v rámci EU skvěle, zůstávali doma.

Sociální sítě boří, ale netvoří

Marně přemýšlím, co pozitivního lidstvu přinesly sociální sítě.

Primárně poskytují zábavu. Sekundárně při troše mazané snahy umožňují odstranit nepohodlné politiky, ztrapnit kohokoli a šířit nepravdivé informace.

Sociální sítě ovlivnily zrušení starých pořádků v Africe a jihozápadní Asii násobně více než světové velmoci.

Vzniklé příležitosti využili za pomoci sociálních sítí nikoli slušní lidé, ale noví tyrani.

Není bez zajímavosti, že vliv sociálních sítí po prvním odstranění papalášů citelně klesá. Viz také příklad z ČR a neopakovatelná likvidace Jiřího Paroubka.

Blbci s chytrým telefonem

Stejně jako jiné novoty byl také Internet šířen do Afriky a jihozápadní Asie pod vlajkou dobra.

Měl přispět ke zvýšení vzdělanosti, ta pak měla zkultivovat místní obyvatele, následkem čehož mělo dojít ke zlepšení životních podmínek.

Idea vycházející z ničeho.

Zlepšil snad Internet úroveň znalostí a dovedností dětí u nás? Pomohly snad chytré telefony zkultivovat sociálně vyloučené v ČR?

Mladí muži s chytrými telefony, kteří míří do Evropy, si neuměli zjistit ani to, že je v Německu v zimě zima.

Pravda se musí potenciálním uprchlíkům vnutit!

Pokud si nejsou potenciální uprchlíci schopni vyhledat ani nejzákladnější informace o Evropě, nezbývá než jim tyto informace vnutit pomocí masivní reklamní kampaně.

Na sociálních sítích jim musí vyskakovat tuny odkazů, kde se dozví vše od počasí přes podmínky v táborech až po náladu veřejnosti.

Kampaň musí být tak chytře vymyšlena, že přebije fámy.

Pak zůstanou kluci opálení doma a třeba i získají motivaci věnovat úsilí zlepšení tamní situace.

Související texty:
Jak pomoci Africe? Konečně přestat páchat dobro
Naděje pro Řecko: Odpuštění dluhů za přístřeší pro uprchlíky

10 nejčtenějších článků roku 2015

Rok 2015 byl hodně dobrodružný. Nová práce, nový dům, nové dítě, nové auto...

Co zůstává při starém je vzhled a zaměření stránek Zrcadlo.blogspot.com. Stále vám přinášíme svůj pohled na svět. Pořád se snažíme myslet vlastní hlavou a nenechat se zblbnout.

Co moudrého 1. ledna 2016 říci? Neexistuje jedna správná cesta. Nikdo nemá univerzální řešení. Ať každý žije tak, aby byl sám se sebou spokojený.

Které články zaujaly v minulém roce nejvíc?

Cizinka: Seriál, který mě uhranul :-)

Manželka se rozepsala o seriálu Cizinka, který je na Internetu hodně oblíbený. České televize jistě zareagují za obvyklou pětiletku.

Jak na Cikány? Přes zdraví

Díky imigrantům mají sociálně nepřizpůsobiví klid. Samozřejmě jsou na tom stejně, jako byli dřív, jen média teď čučí jinam.

Pokud je evoluční teorie pravdivá, pak nás Internet zabije

Aktuálně válcují svět ti, kteří jsou ve vývoji pod námi. Třeba se Darwin mýlil.

Smiřme se s tím, že uprchlíky nezastavíme. Co dělat?

Prostřednictvím sáhodlouhých jednání a složitých diplomatických manévrů se také světoví vůdci začínají dobírat k závěru, že je nezbytné začít dělat pořádek.

Odebrané děti v Norsku - Michaláková je asi pěkná blbka

Po dvanácté v řadě obsadilo Norsko 1. příčku v žebříčku OSN, který hodnotí státy podle kvality života.

Pro Andreje Babiše: 3 kroky k vyššímu výběru daní

V roce 2016 se to konečně povede!

EET: Známé ksichty zabijí elektronickou evidenci tržeb

Elektronická evidence tržeb a uprchlíci - jediné dva problémy České republiky. Vše ostatní zdárně vyřešeno.

O prolhaném autobusákovi a připosraném studentíkovi

Statečná mládež spolu se vzorně pracujícím lidem směle kráčí do konzumního ráje.

Starší generace radí: Utrácet, utrácet, utrácet!

Společně se všichni proutrácíme k vítězství pravdy a lásky nad lží a nenávisti.

Nákup kuchyňské linky a vybavení koupelny: Vrátil se snad Husák?

Jen je potřeba přetrpět české mzdy, západní ceny a přístup obchodníků jako za komárů. Kdo všechno vydrží, jen ten jest správným Čechem!

Naše čtenáře také zajímá:
7 nejvíc nedoceněných článků - Co neprávem zapadlo
To nejlepší z Archívu - Jaro 2009

Nakupování na Internetu? Po zkušenostech s ním končíme

Vzhledem k aktuálnímu životnímu období (šestinedělí na vesnici :-) ) jsem měla tu čest vyzkoušet v posledních týdnech řadu e-shopů ve snaze shromáždit vánoční dárky. V předcházejících měsících jsme také objednávali přes Internet mnoho věcí do domečku, neb se zařizujeme.

V dnešním článku bychom chtěli shrnout svoje zkušenosti a vyvodit několik málo závěrů.

1. Mall.cz never ever aneb Malí vyhrávají

Marně uvažuji, kolik celkem jsme vyzkoušeli obchodů. Rozhodně se ale pohybujeme v desítkách, tipla bych kolem třiceti čtyřiceti. Mým osobním vítězem je firma Javos Janotka, která nám dodávala stojan k vánočnímu stromečku. Nejen, že je fakt krásný a vypadá shodně s obrázkem na webových stránkách, ale také jsem žasla nad dodací lhůtou – v neděli večer objednáno, v úterý ráno jsem měla stojan v ruce. Tomuto obchůdku proto fakt ráda udělám reklamu. I kvůli tomu, že jsem k dané firmě zprvu přistupovala s určitou nedůvěrou – zaměřují se krom domácností na mateřské školky, tak jsem si říkala, že možná takováto objednávka by pro ně nemusela být zajímavá... ale fakt pozitivně překvapili. Kdyby měli více sortimentu, který potřebuji, nakupovala bych tam pořád. :D

Zcela na opačném konci spektra stojí Mall.cz – gigant, na který stále někde vidíte reklamy. Zkusím zkrátit příšernou ságu spolupráce s nimi. 2. 12. objednávám. Slibují poštovné nad 1 000 Kč zdarma – beru pohovku za 5 000 Kč a nějakou maličkost. Při dokončování objednávky zjišťuji, že dopravu by zaúčtovali – jde o partnerský prodej, takže se na to akce nevztahuje. OK. V dobrém rozmaru si doobjednám další zboží – proč tu nepořešit některé vánoční dárky? Budu mít aspoň část věcí s dopravou zdarma a u pohovky ji teda vezmu na sebe, když má každé přijít zvlášť. Platím kartou, ať je to všechno co nejdříve u mě. Zde ale bohužel zádrhel. Nevím, z jakého důvodu se platba neprovedla, byť se vše jevilo v pořádku. 4. 12. dny mail od Mallu nezaplatíte-li do 5 dnů, objednávku stornujeme. Okamžitě peníze posílám. Čekám několik dnů, nic se neděje. 11. 12. volám na zákaznickou linku. Dozvídám se, že pro spojení s operátorem jsem 25. v pořadí – visím na telefonu 15 minut, než mě vezmou (doporučuji přepnout na mikrofon a v průběhu čekání dělat domácí práce :D ). Nevědí proč, ale objednávka je blokována. Pohovku nedostanu vůbec – nelze údajně zařídit, neb jde o partnerský prodej (zabilo by je zkontaktovat se s partnerem?), mám prý být ráda, že díky telefonátu ostatní pošlou. Zjevně, kdybych nezavolala, peníze by si nechali a neposlali by mi nic! Ženská na lince krom arogance příručkově používá klasické marketingové triky (oslovuje mě za každým slovem) a valí gramofonovou desku, až je mi z toho zle. Peníze za pohovku vrátí na účet, mám ale mít chvíli strpení. Definovat délku chvíle odmítá, byť na řády (dny/týdny/měsíce). Zítra to bude týden a peníze nemám. Co se týká ostatního, do 15.12. žádný mail ani sms o tom, jak to vypadá. A tak urguji (tentokrát jsem v pořadníku 28.). Dnes malé vítězství – zboží dorazilo. Ovšem s Mall.cz jsem jednala naposled.

2. Koupit zážitek? Uffffffffffffff...

Mamce jsem pod stromeček chtěla udělat radost nákupem vstupenek do divadla. Naše místní už dobře zná, má permanentky, a tak jsem si říkala, že by ji mohlo zaujmout spíš nějaké představení v přes sto km vzdálené Praze. Čekala jsem, že v době Internetu to nebude žádný problém. S povzdechem ale musím konstatovat, že oslovená divadla upřednostňují osobní nákup vstupenek. Do Violy jsem zkoušela na radu pokladní v určenou dobu volat, ale kvůli velikému frmolu a zájmu Pražáků, kteří přišli osobně, bezvýsledně. Objednala jsem tedy něco jiného. Je to nicméně škoda... Jezdit do Prahy jen se postavit do fronty je pro mě teď nějak tak časově i energeticky nezvládnutelné.

3. Skladem? I sebedelší rezerva na dodání nemusí být dostačující...

V současné době je pro nás v rámci našeho bydlení klíčové vytápění krbovými kamny. Na základě doporučení kolegů z práce jsme se rozhodli k dřevu pořídit také dřevěné brikety. Po vyzkoušení jsme se rozhodli, že budou tvořit velkou část našeho paliva. Objednali jsme jich proto velikou spoustu. Na webu e-shopu Centrum Meduna byly psané skladem. V telefonu upřesněno, že je mohou dovézt za 14 dní. Po 2 týdnech nic, a tak volám. Nedodal prý dodavatel, snad zítra, zkraje příštího týdne... Po 3 týdnech brikety stále nemáme, možná nám je dovezou v sobotu ráno...

4. vzhledově se můžete spálit

Doporučuji vše měřit. A u barev doufat.

5. Cenově si nepomůžete

Přestože se leckdy podaří ušetřit nějakou tu kačku, pozor na vracení zboží... Ať už jde o vaši chybu (netrefíte vzhled) nebo nefunkčnost předmětu, na poštovném za zasílání zpátky prodejci ušetřené zase ztratíte.

V závěru konstatuji: dohodli jsme se s manželem, že počínaje dneškem s nákupy po Internetu téměř končíme. Ponecháváme si možnost využívat služeb Tesca – nákup potravin se nám v porovnání s projetým benzínem vyplatí, i když jim dáme pár desítek korun za dopravu. Navíc když se vám něco nelíbí, můžete to bez sankcí vrátit. Snad budeme spokojení i se třetím a dalším nákupem...

Související články:
Co to znamená, když má e-shop zboží skladem
Chceš slevu? Vzdej se soukromí

Co to znamená, když má e-shop zboží skladem?

Namlsaný z nákupů elektroniky jsem se naivně domníval, že má-li e-shop zboží skladem, je fyzicky k dispozici. Stačí ho předat dopravci. Nejpozději pozítří je doručeno.

Vybavení koupelen a kuchyní je naprosto jiný svět.

Svět, v němž skladem pravděpodobně znamená umístění zboží ve skladu kdekoli v rámci planety Země.

Podívejme se na konkrétní příklady internetových obchodů, u nichž jsme nakupovali položky, jež byly skladem.

iElektra.cz

Tady jsme si objednali dne 4. října průtokový ohřívač s pákovou baterií.

Vše vypadalo nadějně až do doby, kdy mi zavolali, že kousek, který pro mě mají, je s baterií kohoutkovou a páková aktuálně není k dispozici.

Objednávku jsem zrušil. Za několik dní volá iElektra.cz znovu. Nabídli mi srovnatelný výrobek.

Doručeno bylo 9. října.

Skladnik.cz

Skladnik.cz se kasá: Skladem je u nás skutečně skladem. Pokud je zboží skladem, pak garantujeme jeho doručení následující pracovní den.

Objednali jsme 1. října 4 položky.

Byli jsme informováni, že dvě z nich nemají. Nabídli doručení kolem 9. října.

Svým vychloubáním mě Skladnik.cz vytočil. Objednávku jsem zrušil. Peníze bez řečí vrátili. Zboží jsem nakoupil v kamenném obchodě.

OK-shop.cz

Tady jsme objednali 5 položek 30. září.

OK-shop.cz na rozdíl od e-shopů zmiňovaných výše mazaně nepokládali za nutné dát vědět o zpoždění. Objednávku jsem proto nezrušil a 6. října zaurgoval.

Bylo doručeno 7. října.

Hodnocení zákazníků - Jedna velká lež?

Na serveru Heureka.cz mají všechny tři e-shopy skvělé hodnocení.

Skladnik.cz 88% (108 recenzí), OK-shop.cz 93% (1357 recenzí) a iElektra.cz 96% (247 recenzí). Buď se takové chyby stávají jednou za 10 let. Nebo jsou ostatní zákazníci méně nároční a jsou šťastní, že jim vůbec někdy něco přišlo.

Nebo se zkrátka negativní hodnocení smáznou. Jako to dělají na stránkách Firmy.cz, kde jsem poděkoval instalatérovi Pavlu Štěpánovi za jeho nevýkon jednou hvězdičkou z pěti (minimum) a těmito slovy:

Slíbil, že přijede v pátek. Havárie. Přesun na pondělí. V pondělí ráno náhlá zdravotní indispozice. Buď je pan Štěpán obrovský smolař nebo ohavný lhář.

Hodnocení, ke kterému napsala svoje také moje manželka, se na webu Firmy.cz neohřálo ani jeden den. Chvála od minulých zákazníků zůstala, pan Štěpán má průměrné skóre 5 hvězdiček (absolutní maximum).

Také Vás zajímá:
Co nejvíc bolí, pustíte-li se zničehonic do fyzické práce
Chvála kapitalismu - Ať začnou zase vítězit ti nejlepší!

Pokud je evoluční teorie pravdivá, pak nás Internet zabije

Člověk se rád hřeje v pocitu výjimečnosti. Je jedno, zda věří v evoluci nebo stvoření, připadá si zkrátka jako hodně velký king.

Lepší verze, nic víc

Pokud měl Darwin pravdu, je rozdíl mezi pánem tvorstva a ostatními savci podobný jako rozdíl mezi Škodou 120 a Škodou Fabia.

Obojí je auto (živočich), Škoda (savec), obojí potřebuje k provozu silnici (vhodné prostředí), kyslík, benzín (cukry, tuky, bílkoviny), obě vozidla také produkují zplodiny (moč, výkaly).

Dohnat a předehnat

Je-li evoluční teorie správná, pak inteligence či uvědomování si sebe sama představuje pouze logicky nezbytné stadium vývoje, které (za příznivých podmínek) muselo nastat.

Těžko se hledají důvody, proč by měl mít člověk nějakou nadstavbu (duši). Přiznám se, že já je v reálném světe nenacházím ani v případě, kdy dám za pravdu vyznavačům stvoření.

Dle mého názoru bylo pro lidi klíčové, když kapacita mozku umožnila abstraktně uvažovat. Zvířata ani počítače toho (zatím) nejsou schopny.

Pokud se opravdu jednalo v určité fázi vývoje o nevyhnutelnost, pak nás stroje (počítače, Internet...) musí v budoucnu následovat.

Uvědomí-li si svou existenci, nezbývá než optimisticky doufat, že se neinspirují filmovou sérií Terminátor či lidskou společností, která většinu historie prosazovala své cíle bez nejmenšího slitování.

Prokletý Internet věcí

Vrátíme-li se z území sci-fi na pevnou zem, je na místě obava z jiné polízanice.

V příštích letech ovládne svět tzv. Internet věcí. Bez připojení k hyperrychlé síti nebude fungovat nic od hodinek po řídící jednotku lokomotivy.

K absolutnímu kolapsu civilizace pak nebude nutná zlá vůle strojů.

Postačí, když se něco hodně pokazí.

Kam dál?
Internet a důchodci: Více než virtuální konflikt
Doodle Google - Darwinius masillae

Hackování a šmírování: Ignorujme výstupy, nebo se z toho posereme

Koncem roku rozvířilo mediální vody hacknutí studia Sony Pictures. Opomeňme trapnost, s jakou byla z tohoto útoku neprávem obviněna KLDR, a věnujme se jednomu na první pohled bezvýznamnému detailu.

Krom jiného byla také ukradena soukromá korespondence zaměstnanců. Dva z nich v ní politicky nekorektně (ale jinak v rámci slušnosti) vtipkovali o prezidentu Obamovi. Jakmile bylo toto zveřejněno, rychlostí blesku se mu omluvili.

Co nám v podstatě sdělili?

Zhřešili jsme. Hackeři odhalili naše pochybení. Polepšíme se. Už nikdy nebudeme v rámci soukromé komunikace svobodně vyjadřovat názory.

Legitimizace šmíráků

Jde o velmi nebezpečný precedent.

Došlo k legitimizaci šmíráků. Nikdo je neodhalil a nikdo nepotrestal. Potrestány byly oběti, které se po zveřejnění ukradených informací dostaly na celosvětový pranýř.

Co říká zákon

Odposlouchávání (sledování či jiný monitoring komunikace) je obrovským zásahem do soukromí. Legálně je možné jen u těch nejzávažnějších trestných činů.

Trestní řád uvádí v § 88, že příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu může být vydán:

Je-li vedeno trestní řízení pro zločin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně osm let, pro trestný čin pletichy v insolvenčním řízení, porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže, sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě, pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži, pletichy při veřejné dražbě, zneužití pravomoci úřední osoby nebo pro jiný úmyslný trestný čin, k jehož stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva.

Každý slušný člověk by měl uvažovat obdobně. Bez výčitek někoho tajně sledovat je možné zkrátka jen tehdy, jde-li opravdu o hodně.

Ignorujme výstupy šmírování

V dohledné době klesnou ceny sofistikovaných přístrojů na šmírování tak, že bude sledování kohokoli otázkou několika stokorun.

Vydírací potenciál je nekonečný. Imunní není nikdo. Hrozí absolutní rozklad naší společnosti.

Jedinou obranou je důsledně ignorovat výstupy šmírování.

Související text:
Iluze o ochraně soukromí na Internetu - Nezbývá než věřit