Poplatky ve zdravotnictví nezlepšily nic. Chce to bič!

Ve víru prezidentských voleb, amnestií a velezrad úplně zapadlo, že poplatky ve zdravotnictví slaví 5. narozeniny. Jedná se o dobu dost dlouhou na to, abychom mohli zhodnotit, jak plní svou funkci.

Co poplatky nepřinesly

Klíčovým argumentem pro zavedení poplatků byl tzv. regulační efekt, který měl eliminovat nadužívání péče a snížit čekací doby. Povedlo se? Nikoli. Množství léků, které lidé vyhodí, rok od roku roste (zdroj). Na operaci se čeká až 3 roky (zdroj).

Dalším argumentem byla finanční stabilizace zdravotnictví. Jak to dopadlo? Nemocnice dál vykazují obří ztráty, některé bojují o holé přežití (zdroj).

Pozitivním efektem mělo být také to, že měl zdravotnický personál brát pacienta více jako zákazníka. Mělo dojít ke zkvalitnění služeb, zlepšení stravování v nemocnicích, lidštějšímu přístupu lékařů... Sami nejlépe posouditíte, jestli se tak stalo.

Co poplatky přinesly

Jediné, co poplatky přinesly, bylo snížení koupěschopnosti obyvatelstva.

Obzvláště markantní je to u těch, kterých se týkají nejvíce. Staří lidé mnohdy nakupují a využívají služby ve svém nejbližším okolí, což na venkově znamená, že utrácejí především ve vesnici, kde bydlí. Peníze mizející ve zdravotnictví mohly být utraceny u kadeřnice či řezníka. Nemusely skončit na účtech farmaceutických firem nebo v tropických rájích, kam se jezdí rekreovat ti, jež na nemocném zdravotnictví bohatnou.

Dokud chybí bič, pořádek nebude

Ve školství nebo třeba v sociálních službách jsou vyžadovány obdobné standardy na celém území republiky. Vedoucí pracovníci v těchto odvětvích se (v dobrém slova smyslu) děsí, že přijde inspekce a oni nebudou mít něco v pořádku.

Ve zdravotnictví takový bič citelně chybí.

Kvalita péče se liší nejen mezi jednotlivými nemocnicemi, ale mnohdy také mezi odděleními téže nemocnice. Někteří ředitelé naprosto rezignovali na řízení kvality a nechávají volnou ruku primářům, vrchním sestrám atp.

V důsledku pak nikdo za nic nemůže. A to funguje asi takhle:
- neschopný ředitel přijme neschopného primáře,
- neschopný primář přijme neschopného lékaře,
- neschopný lékař chybuje,
- chybu odnese člověk, kterého nemocnice odškodní,
- peníze za odškodné (pojistku) scházejí při nákupu život zachraňujících přístrojů,
- ředitel, lékař a primář si dál žijí ve svých vilkách, chyba je nic nestojí.

Vysoké mzdy = vysoká odpovědnost

Lékaři berou pěkné peníze. Je to náročné povolání.

Někteří z nich ovšem nedělají svou práci dobře. Stát musí nastavit mechanismy, které je rychle odhalí a tvrdě potrestají.

Primář se musí jako čert kříže bát toho, že sestra nevynese pacientovi půl dne mísu. Dokud mu to bude jedno, nepomůže českému zdravotnictví nic.

Kam dál?
EXKLUZIVNĚ: Marihuana vyřeší důchodový systém i zdravotnictví