Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím vyjadřujete souhlas. Další informace
Zrcadlo | ZDE uvidíte víc | Jasně a přehledně

Závidím lidem, kterým stačí málo spánku

Ve svém nejbližším okolí mám 2 šťastlivce, kterým bohatě stačí 5 hodin spánku za den. Spokojeně fungují, nepotřebují víc.

Prvním vyvoleným je švagr. V práci ho dřív než v 7:00 nechtějí vidět, často tudíž před nástupem na šichtu odvádí výkony doma. Když si dá o víkendu x škopků a jde spát nad ránem, kolem šesté už houbaří.

Duo se švagrem tvoří má kolegyně. Přestože se jí to počítá až od 6:00, dobývá se na úřad desítky minut před tím, pípá v časy jako 5:45. V rámci školení usíná dobře naladěna, když kohouti kokrhají, před sedmou pak nervózně stepuje mezi prvními ve frontě na snídani.

Nacházím se na druhé straně barikády.

Abych byl v obdobné kondici jako oni, potřebuju aspoň 10 hodin spánku, můj ideál je 10 a půl. Skutečnost k tomu má hodně daleko, vytrénovat se nejde.

Závist je mi téměř cizí. Když už někomu závidím, svěřím se tady.

Přiznávám, jsem fialovožlutohnědý závistí.

Můj život by byl dokonalý, pokud by mi stačilo spát 5 hodin.

Umíte si představit ten ráj?

Celoživotně žádné problémy se vstáváním.

Vždy skvěle odpočati.

Svoboda kalit kdykoli.

Děti jako roztomilé rozptýlení během dlouhých dnů.

Idylické dovolené, kde rodiče vstávají ve sluníčkové náladě vždy dřív, než se probudí jejich ratolesti.

Spousta času navíc.

V podstatě o mnoho let prodloužený život.

Divíte se, že závidím lidem, kterým stačí málo spánku?

Štítky: , ,

(Nejen) Kellner si koleduje o znárodnění

Když si někdo uškodil kvůli vlastní hlouposti a namyšlenosti, říkávají bodří Moraváci, že si nasral do krku.

Přesně to dělají kapitáni českého kapitalismu.

Zbytečně provokují.

Pak zděšeně sledují výsledky voleb. Tedy v případě, pokud nejsou jejich vítězi :)

Poslední dobou mi přijde, že snahy o vyvolání hněvu prostého lidu gradují.

Jako by si nejbohatší neuvědomovali, že zde kapitalismus nemusí být na věčné časy.

Pokud by soudruzi koncem roku 1989 hrozili tím, že jednou bude nejbohatší Čech kupovat 1 koně za čtvrt miliardy a zvažovat pořízení fotbalového klubu anglické Premier League, zatímco u nás bude skoro milion lidí v exekuci, vysmáli bychom se jim.

Velká většina českých multimiliardářů vděčí za úspěch našemu státu. Jako děti měli zajištěnu bezplatnou zdravotní péči, netrpěli podvýživou, zadarmo vystudovali a v divokých devadesátých utržili tolik našich peněz, že mohli expandovat. Pokud by se narodili třeba v Ugandě, také by dostali prostor uplatnit svou genialitu?

Teď by tedy měli dát společnosti aspoň tolik % ze svých příjmů jako průměrný zaměstnanec.

Nemám na mysli daně. Ty musí zůstat nízké.

Ať nejbohatší investují do spokojeností českých lidí. Ať budují lepší společnost pro všechny. Ať na tom hezky vydělávají.

Budou-li se soustředit na zahraniční dobrodružství a budou-li drze provokovat, klidně se může při příznivé mezinárodní konstelaci stát, že majetek multimiliardářů znárodníme.

Pak se přitáhnou šrouby, což při dnešní úrovni šmírování nebude sebemenší problém.

Mám reálný strach, že se takového vývoje můžu dožít.

Toto není první varování.

Musíte si přečíst:
S. R. O. globálně zrušit! Přichází éra osobní odpovědnosti

Štítky:

Jsou věci, který jsou generační. Prostě jsou. Tečka

Aneb óda na mládí, který mi schází.

Po delší době mám opravdu chuť napsat článek.

Aktuálně se pracovně hodně potkávám s lidmi o cca deset let mladšími, než jsem sama.

A uvědomuju si, jak jinde jsme. Snažím se rozumět jim. Jejich svět mě fascinuje.

Na férovku tu musím říct, že jim závidím. Aspoň většinou. Mají kolem sebe milion možností, co dělat se svými životy. Nakukují do jedněch dveří, tu do druhých, ochutnávají, přemýšlejí, cestují, poznávají. Miluju jejich potenciál. Snažím se je podporovat, ať to, co mají, využijí, jak nejlépe umí. Ať hledají, co mají fakt rádi, a v tom se rozvíjejí. Je úžasné sledovat, když se jim daří najít životní poslání.

Vím, že se potkávají i se složitými věcmi. Nepřehledný a ke konstantnímu srovnávání svádějící život na sociálních sítích, jejich podnikatelské koncepty v elektronické realitě, zkoušení toho, jak se najít, jak se prosadit a co skutečně může vyjít... Hledají lásku a taky to, zda a jak mohou mít rádi sami sebe, komu a čemu můžou věřit, jestli vůbec něčemu...

Jsou jako vycházející hvězdy. Kéž se mi daří pomáhat jim stát pevněji na vlastních nohou. Snad je to moje role, která zprostředkovaně, skrze ně, může mít smysl.

Zároveň si v kontaktu s nimi uvědomuji, že jsou věci, které už nikdy neudělám. Nikdy už nebudu tak svobodná. Ať je mi to sebevíc líto, do tohohle světa už nepatřím. Tím, kolik je mi let, i rozhodnutími, které jsem ve svém životě udělala. Tenhle svět už nikdy nebude můj. Můžu nad ním žasnout, a to je tak celý.

Autenticky se bavím u blogu moderního fotra a fotomontáže současné politiky z filmu Samotáři. Věci, který zase nikdy nepochopí oni. Protože pro mě sice Samotáři jsou kouzelnou kultovní výpovědí, ale pro ně je to už asi úplně mimo. Takže díky za Xindla X. Kterej mi, aspoň někdy, tak trochu zpívá ze srdce, a připomíná, že ten jejich nablýskaný svět nemusí být na světě to jediný dobrý. Kdoví, kde budou za deset let... Jsem zvědavá. A moc jim držím palce. :-)

Štítky:

Bordel v zákonech vyhovuje bohatým darebákům

Čím jsou zákony složitější a nepřehlednější, tím hůř se domůže obyčejný člověk spravedlnosti a tím vyšší jsou náklady na provoz státu.

Komu bordel v zákonech vyhovuje?

Bohatým darebákům.

Zaplatí si nejlepší právníky a téměř vždy slavně vítězí.

Na špatných zákonech tito hajzlíci dlouhodobě vydělávají prostřednictvím daňových optimalizací.

Tam, kde se běžný občan třese, aby vše udělal správně, oni nacházejí hezké skulinky.

Třeba takový svěřenský fond jako by byl do občanského zákoníku přímo napsán na něčí žádost. Fond vesele podniká a nevlastní ho nikdo, jednoduše dokonalé.

Nabízí se otázka, proč vznikají tak špatné zákony.

Vinu na tom má poslanecká tvořivost a také snaha některých akademiků postavit si co největší pomníček.

Ovšem legislativní proces, to není žádná sranda. Je zde spousta mechanismů k nápravě chyb.

Největším morem jsou novely. Často vypadají, jako by je dělal nějaký poťouchlý skřítek.

Je zde také varianta, že jednotlivé paragrafy vznikají přímo na přání bohatých.

Například již zmiňovaný svěřenský fond, který tak pomohl Andreji Babišovi, se do občanského zákoníku dostal chvilku po tom, co se Babiš začal angažovat v politice.

Náhoda?

Zajímá Vás:
Policie vs. Babiš - Jediným výsledkem bude mezinárodní ostuda (srpen 2017)
Andrej není běžný politik. Proč to antiBabišovci nechápou (listopad 2016)

Štítky:

Babiš chce voliče ODS, berňák měkne

Odcházející generální ředitel Finanční správy Martin Janeček splnil zadání.

Udělal spoustu práce v boji proti malým i velkým daňovým podvodům, dařilo se přisypávat peníze do státní kasy.

Je mu to ovšem houby platné.

Doba se změnila.

Andrej Babiš vyluxoval voliče ČSSD a KSČM. Zbývající tvrdé jádro nestojí za námahu. Koneckonců možná spadne časem Babišovi do klína samo.

Hraní na Tomiovu notečku by Babiše poškodilo v zahraničí, sem se Andrej může uchýlit, až bude nejhůř.

A voliči Pirátů? ANO jedině, až bude mít víc cool místopředsedu.

Zbývá tudíž ODS.

Babiš ví, že její voliče na lepší výběr daní těžko urve.

Přichází tudíž poučení z předchozích chyb.

Místo akurátního Janečka přijde někdo hodnější a mediálně zdatnější. Podnikatelům bude slavnostně ulevováno.

Pokud dojde i na výrazné zjednodušení zákonů a jiných předpisů, má Babiš voliče ODS v kapse.

Jsou zde 2 rizika:

1) Úředníci na finančáku jsou profesionálové. Těžko se nechají přesvědčit k až moc velkému přivírání očí nad bordelem. A bordel je všude neskutečný.

2) Přijde hospodářská krize, zas bude potřeba přitvrdit. Na profesionální bankrotáře ani na drobné přikrádače nepůjde dělat ťuťuťu ňuňuňu. Do rozpočtu bude potřeba každá koruna.

Musíte si přečíst:
Multimiliardáři a charita - Babiš za 18, jiní bez 2 za 20
Matrix AB - Babiš není idiot, jen špatný herec

Štítky:

Jak získat zaměstnance? Nabídněte bydlení

Někdy je místo špekulování lepší dát prostě lidem to, co chtějí.

V dnešní době chtějí bydlení.

Ceny nemovitostí a nájmy jsou na maximu.

Úroky lezou nahoru, ČNB zpřísňuje podmínky pro získání hypotéky.

Bydlení je žádané.

Mágové HR raději nabízejí vychytávky jako náborový příspěvek a tahají sem pracovníky ze zahraničí.

Samozřejmě nemám na mysli bydlení ve formě zaplivané ubytovny. Novému zaměstnanci po zkušební době výhodně pronajmout garsonku, později 2+1.

Když se pracovník osvědčí, řešit s ním dlouhodobé bydlení dle jeho preferencí, tzn. nabídnout ke koupi nemovitost, dát výhodnou hypotéku nebo poskytnout nájemní bydlení.

Krásné na tom je, že náklady jsou nulové.

Zkrátka se zaměstnancům vše poskytne za takovou sumu, aby byl zaměstnavatel na svém. Protože nejde o zisk, jsou ceny výhodné a nabídka pro pracovníky lákavá.

Když zaměstnanec skončí? Nechat ho bydlet za tržní cenu.

Pro své 2 fachmany tohle těžko zařídí drobný živnostník.

Ale velké firmy, města, kraje, stát?

Bez problémů.

Jen chtít.

Zajímá Vás:
Mladí a jejich sympaticky naivní boj o štěstí

Štítky: , ,

Generální ředitelé ČD: Lidé bez svědomí

Asi jste zaznamenali, že soud změnil rozhodnutí a osvobodil vlakvedoucí a průvodčí vlaku, ze kterého vypadla malá holčička.

Celá kauza byla tragickým absurdním divadlem.

Soud, kde padl původní rozsudek, to musí být Einsteinové české justice.

V některých vlacích ČD šly kdykoli za jízdy otevřít dveře. Nešlo o závadu, dveře byly takto konstruovány.

Bylo-li otevřeno či špatně zavřeno, vlak si to vesele šinul plnou rychlostí dál. Signalizace třeba zvukovým signálem? Kdepak.

Za takových okolností byl vlakový personál nejprve odsouzen. Až po dlouhých peripetiích padl osvobozující rozsudek.

Kdo jsou praví viníci?

Generální ředitelé ČD, kteří v posledních desítkách let směřovali investice jinam než do zajištění nejzákladnější bezpečnosti cestujících.

Výše zmíněná holčička nebyla jediná. Českým drahám občas tímto typem dveří někdo vypadl. X lidí bylo také potaháno při pozdním nastupování, když si otevřeli a pak manévr nezvládli.

České dráhy investovaly obří prostředky.

Například slavně nakoupily pendolina a zlepšovaly komfort výměnou koženkových potahů sedaček za látkové.

Zkrátka klucka pořizovali vše možné, jen na ty dveře nikdy nezbylo. Snad až teď.

U soudu měli vystoupit všichni generální ředitelé ČD, posypat si hlavu popelem, omluvit se, zaplatit odškodnění rodině holčičky ze svého a současný kormidelník národního dopravce měl přísahat na holý pupek, že se nic podobného nebude opakovat.

Nestalo se.

Co jsou tihle top manažeři zač?

Lidé bez svědomí. A bez kontaktu s realitou. Moc a peníze je dostaly mimo běžný život.

Hlavně, že jsou sami se sebou spokojeni.

Zajímá Vás:
IDS JMK - Jak dělí tržby za jízdné mezi dopravce

Štítky:

Zrcadlo - přehled textů