Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím vyjadřujete souhlas. Další informace
Zrcadlo | ZDE uvidíte víc | Jasně a přehledně

Bordel v zákonech vyhovuje bohatým darebákům

Čím jsou zákony složitější a nepřehlednější, tím hůř se domůže obyčejný člověk spravedlnosti a tím vyšší jsou náklady na provoz státu.

Komu bordel v zákonech vyhovuje?

Bohatým darebákům.

Zaplatí si nejlepší právníky a téměř vždy slavně vítězí.

Na špatných zákonech tito hajzlíci dlouhodobě vydělávají prostřednictvím daňových optimalizací.

Tam, kde se běžný občan třese, aby vše udělal správně, oni nacházejí hezké skulinky.

Třeba takový svěřenský fond jako by byl do občanského zákoníku přímo napsán na něčí žádost. Fond vesele podniká a nevlastní ho nikdo, jednoduše dokonalé.

Nabízí se otázka, proč vznikají tak špatné zákony.

Vinu na tom má poslanecká tvořivost a také snaha některých akademiků postavit si co největší pomníček.

Ovšem legislativní proces, to není žádná sranda. Je zde spousta mechanismů k nápravě chyb.

Největším morem jsou novely. Často vypadají, jako by je dělal nějaký poťouchlý skřítek.

Je zde také varianta, že jednotlivé paragrafy vznikají přímo na přání bohatých.

Například již zmiňovaný svěřenský fond, který tak pomohl Andreji Babišovi, se do občanského zákoníku dostal chvilku po tom, co se Babiš začal angažovat v politice.

Náhoda?

Zajímá Vás:
Policie vs. Babiš - Jediným výsledkem bude mezinárodní ostuda (srpen 2017)
Andrej není běžný politik. Proč to antiBabišovci nechápou (listopad 2016)

Štítky:

Babiš chce voliče ODS, berňák měkne

Odcházející generální ředitel Finanční správy Martin Janeček splnil zadání.

Udělal spoustu práce v boji proti malým i velkým daňovým podvodům, dařilo se přisypávat peníze do státní kasy.

Je mu to ovšem houby platné.

Doba se změnila.

Andrej Babiš vyluxoval voliče ČSSD a KSČM. Zbývající tvrdé jádro nestojí za námahu. Koneckonců možná spadne časem Babišovi do klína samo.

Hraní na Tomiovu notečku by Babiše poškodilo v zahraničí, sem se Andrej může uchýlit, až bude nejhůř.

A voliči Pirátů? ANO jedině, až bude mít víc cool místopředsedu.

Zbývá tudíž ODS.

Babiš ví, že její voliče na lepší výběr daní těžko urve.

Přichází tudíž poučení z předchozích chyb.

Místo akurátního Janečka přijde někdo hodnější a mediálně zdatnější. Podnikatelům bude slavnostně ulevováno.

Pokud dojde i na výrazné zjednodušení zákonů a jiných předpisů, má Babiš voliče ODS v kapse.

Jsou zde 2 rizika:

1) Úředníci na finančáku jsou profesionálové. Těžko se nechají přesvědčit k až moc velkému přivírání očí nad bordelem. A bordel je všude neskutečný.

2) Přijde hospodářská krize, zas bude potřeba přitvrdit. Na profesionální bankrotáře ani na drobné přikrádače nepůjde dělat ťuťuťu ňuňuňu. Do rozpočtu bude potřeba každá koruna.

Musíte si přečíst:
Multimiliardáři a charita - Babiš za 18, jiní bez 2 za 20
Matrix AB - Babiš není idiot, jen špatný herec

Štítky:

Jak získat zaměstnance? Nabídněte bydlení

Někdy je místo špekulování lepší dát prostě lidem to, co chtějí.

V dnešní době chtějí bydlení.

Ceny nemovitostí a nájmy jsou na maximu.

Úroky lezou nahoru, ČNB zpřísňuje podmínky pro získání hypotéky.

Bydlení je žádané.

Mágové HR raději nabízejí vychytávky jako náborový příspěvek a tahají sem pracovníky ze zahraničí.

Samozřejmě nemám na mysli bydlení ve formě zaplivané ubytovny. Novému zaměstnanci po zkušební době výhodně pronajmout garsonku, později 2+1.

Když se pracovník osvědčí, řešit s ním dlouhodobé bydlení dle jeho preferencí, tzn. nabídnout ke koupi nemovitost, dát výhodnou hypotéku nebo poskytnout nájemní bydlení.

Krásné na tom je, že náklady jsou nulové.

Zkrátka se zaměstnancům vše poskytne za takovou sumu, aby byl zaměstnavatel na svém. Protože nejde o zisk, jsou ceny výhodné a nabídka pro pracovníky lákavá.

Když zaměstnanec skončí? Nechat ho bydlet za tržní cenu.

Pro své 2 fachmany tohle těžko zařídí drobný živnostník.

Ale velké firmy, města, kraje, stát?

Bez problémů.

Jen chtít.

Zajímá Vás:
Mladí a jejich sympaticky naivní boj o štěstí

Štítky: , ,

Generální ředitelé ČD: Lidé bez svědomí

Asi jste zaznamenali, že soud změnil rozhodnutí a osvobodil vlakvedoucí a průvodčí vlaku, ze kterého vypadla malá holčička.

Celá kauza byla tragickým absurdním divadlem.

Soud, kde padl původní rozsudek, to musí být Einsteinové české justice.

V některých vlacích ČD šly kdykoli za jízdy otevřít dveře. Nešlo o závadu, dveře byly takto konstruovány.

Bylo-li otevřeno či špatně zavřeno, vlak si to vesele šinul plnou rychlostí dál. Signalizace třeba zvukovým signálem? Kdepak.

Za takových okolností byl vlakový personál nejprve odsouzen. Až po dlouhých peripetiích padl osvobozující rozsudek.

Kdo jsou praví viníci?

Generální ředitelé ČD, kteří v posledních desítkách let směřovali investice jinam než do zajištění nejzákladnější bezpečnosti cestujících.

Výše zmíněná holčička nebyla jediná. Českým drahám občas tímto typem dveří někdo vypadl. X lidí bylo také potaháno při pozdním nastupování, když si otevřeli a pak manévr nezvládli.

České dráhy investovaly obří prostředky.

Například slavně nakoupily pendolina a zlepšovaly komfort výměnou koženkových potahů sedaček za látkové.

Zkrátka klucka pořizovali vše možné, jen na ty dveře nikdy nezbylo. Snad až teď.

U soudu měli vystoupit všichni generální ředitelé ČD, posypat si hlavu popelem, omluvit se, zaplatit odškodnění rodině holčičky ze svého a současný kormidelník národního dopravce měl přísahat na holý pupek, že se nic podobného nebude opakovat.

Nestalo se.

Co jsou tihle top manažeři zač?

Lidé bez svědomí. A bez kontaktu s realitou. Moc a peníze je dostaly mimo běžný život.

Hlavně, že jsou sami se sebou spokojeni.

Zajímá Vás:
IDS JMK - Jak dělí tržby za jízdné mezi dopravce

Štítky:

Synovi ve školce nechutná. Co já s tím?

Jak to bylo

Nastoupil jsem do školky v roce 1983. Tamní stravování mě děsí ještě dnes.

Mrkvová omáčka, hnusné hovězí odřezky, vařená masa, rozblemclý rýžový nákyp...

V obchodech se mnohé potraviny těžko sháněly, část surovin byla používána jinde než ve školkové kuchyni. Co po dětech zbylo, snědli pašíci zaměstnanců.

A (nejen) po mně toho zbývala spousta. Obvykle jsem se nadlábl až doma.

Do toho všudypřítomné mléko a kakao s přeodporným škraloupem. Bylo zakázáno nosit vlastní pití. Žízeň byla horší než hlad. Tajně jsem upíjel vodu z kohoutku.

Jak to je

Tady došlo k posunu. Syn chodí vybaven lahvičkou.

Jídlo bohužel stále žádný výkvět.

K obědu lečo s bramborem? Nebo šoulet se zelím? To bylo v oblibě za války, ne?

Doma dostává na svačinu 100% ovocné přesnídávky, jogurty nebo třeba (domácí) termix.

Ve školce obvykle servírují nejobyčejnější chleba s roztodivnými pomazánkami, které dle mého skromného názoru často stojí na margarínu.

Byli byste z takového menu urvaní?

Stejně jako za komárů se nepřipouští výjimky. I důvod zůstal: prý by je chtěli všichni. To o kvalitě kuchyně samo o sobě hodně říká.

Syn něco sní, něco nesní. Hladem netrpí. Pokud bude hůř, zkusím zabojovat s větrnými mlýny.

Dle učitelky máme juniora doma učit dlabat školková jídla.

To určitě!

Související text:
Když máte rádi pravidelnost, je s dítětem pohoda

Štítky: , ,

Co je v životě nejdůležitější

Spokojenost.

Všechno ostatní je individuální. Každý potřebuje ke spokojenosti něco jiného. Těžko najdete člověka, který má rád, když je nespokojený.

Proběhly pokusy o měření spokojenosti. Dokonce vznikl žebříček srovnávající jednotlivé státy.

Vyhrála nějaká díra, která mi nestála za zapamatování.

Spokojenost totiž změřit nejde.

Projevuje se u každého jinak. Do značné míry závisí na nastavení člověka.

Jsou-li na tom teoreticky dva lidé úplně stejně, klidně může být jeden velmi spokojený a druhý hrubě nespokojený.

Hlavní předpoklady spokojenosti

Zdraví a zajištění základních životních potřeb.

To lze ovšem tvrdit jen v rámci našeho civilizačního okruhu. Jiné kultury, jiné priority.

K tomu, aby byl člověk spokojený sám se sebou, stačí správně si vyladit hlavu. Pak nemusí mít spokojenost příliš objektivních příčin.

Spokojenost s okolím do značné míry závisí na tom, jaké máme nároky. Dobře je na tom ten, komu stačí málo. Akorát musí dávat pozor, aby příliš často nespal na vavřínech.

Těžko najdeme spokojenost, když nebudou kolem nás spokojení lidé.

Co je pro Vás v životě nejdůležitější?

Související texty:
Krátké zamyšlení o rozumu a štěstí
Nespokojenost v kultuře - 21. století

Štítky: ,

Za komunistů bylo líp, nebylo zač utrácet

Před listopadovou revolucí znamenala zvýšená poptávka po zboží a službách pro systém velký problém, zatímco v kapitalismu jde o požehnání.

Tehdá nebylo občanstvo stimulováno ke konzumu.

Náklady na bydlení od té doby stouply dle druhu a lokality 30x až 100x.

Za komárů neukrajovaly zahraniční dovolené několik měsíčních příjmů. Technologický pokrok měl teprve přinést platby za mobilní telefony a Internet.

Zboží běžné spotřeby nestálo v přepočtu na dnešní mzdy málo.

Radikální úspory vznikaly zkrátka proto, že nebylo za co utrácet.

Běžný nákup dnes obsahuje spoustu položek, které se na pultech obchodů před rokem 1990 nenacházely, popřípadě byly k dispozici jen zřídkakdy či pouze v základní variantě.

Téměř úplně vyškrtnout ze supermarketového seznamu můžeme například:

- lepší maso typu panenka,
- olivový olej,
- víno, naše bylo povětšinou hnusné,
- jogurty, nabídka slaboulinká,
- džusy, v prodeji minimálně,
- lepší pečivo,
- velkou část sýrů a uzenin,
- skoro všechny těstoviny,
- ryby krom uzených makrel a prapodivných konzerv,
- většinu pochutin typu čokoláda, chipsy atp.

Šetřilo se snadno.

Běžní pracující nevěděli, co dělat s penězi. Pořizovali a vybavovali si víkendová sídla. Utráceli nehorázné sumy třeba za barevnou televizi (5 měsíčních příjmů), základní model Škodovky (25 měsíčních příjmů) nebo prázdnou audiokazetu (ekvivalent 225 obyčejných rohlíků).

Bylo bezstarostněji. Plánoval stát. Lidé žili.

Tehdejší systém byl dlouhodobě neudržitelný, zatímco kapitalismus úspěšně valí už stovky let. Co naděláme.

Zajímá Vás:
Proč nefunguje komunismus?
Proč za komunistů nebyly banány a mandarinky?

Štítky: ,

Zrcadlo - přehled textů