Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím vyjadřujete souhlas. Další informace

Čtenářský deník - J. Hašek: Osudy dobrého vojáka Švejka

Několik slov o autorovi

Jaroslav Hašek se narodil roku 1883 a zemřel roku 1923. Byl to český spisovatel a novinář, psal především humoristické a satirické povídky. Vytvořil kultovní postavu Josefa Švejka, která je známá po celém světě. Jeho stěžejní prací jsou právě Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války. Tento román má čtyři díly, poslední však sám Hašek nedokončil.

Vydání

Nakladatelství Československý spisovatel roku 1990 v Praze (díl první a druhý)

Postavy

Švejk – absolutní blb? A nebo byl geniální? Kdo ví. Člověk, který má rád lidi, často vypráví sáhodlouhé historky, je otevřený a dalo by se říci hodný a nenáročný. Před válkou se živil nečistým obchodem se psy, ale ve tváři má takový výraz čistoty a dobráctví, že by jeden nevěřil. Je postavou, která by se dala jen těžko přirovnat k nějaké jiné napříč celým spektrem literárních děl.

Paní Müllerová – starší paní, Švejkova hospodyně

Feldkurát Katz – armádní kněz, který je věčně opilý, je zadlužený, kam se podívá, a v Boha nevěří. Švejk se mu zamlouvá na jednom kázání, a tak jej přijme za sluhu; nakonec ho prohraje v kartách.

Nadporučík Lukáš – inteligentní a vzdělaný vojenský důstojník se slabostí pro ženy, vyučuje ve škole pro jednoroční dobrovolníky, ale řízením osudu či spíše kvůli Švejkovi je převelen na frontu, je přísný a zásadový.

Další postavy: Dr. Grünstein, hostinský Palivec se ženou, mnoho vojenských i policejních důstojníků, vojíni, další sluhové (např. Baloun)…

Děj

Příběh se začíná rozvíjet v momentě, kdy se Josef Švejk, obchodník se psy stižený revmatismem dozví, že byl v Sarajevu zabit arcivévoda Ferdinand. Kvůli jeho chování v hospodě, kde si nedával pozor na jazyk, začala jeho cesta po různých rakouských institucích. Byl na policii, u soudu, vyšetřován vojenskými lékaři, dostal se dokonce do blázince, kde se mu velice líbilo. Když se vrátí domů, přijde mu obsílka, že se má dostavit k odvodu. Požádá svou hospodyni, aby jej tam odvezla na vozíčku, poněvadž ho bolí kolena. U odvodu se setká s doktorem Grünsteinem, který považuje veškeré Čechy za simulanty a ulejváky z armády, které je nutno převychovat a dostat na frontu, jak jen to půjde. I Švejk si tedy užije jeho klystýrů, chininu a výplachů žaludku. Z péče tohoto pověstného doktora se Švejk dostane na garnizón. Tam se na jednom kázání setká s Otto Katzem a když se mu jako historicky první člověk rozpláče na mši, Katz si jej vybere za svého sluhu. S tímhle polním kurátem si Švejk prožije své, zvláště, když jej opilého musí transportovat domů z různých míst a podobně. Poté, co jej tenhle věčně švorcový sluha boží prohraje v kartách, setkává se Švejk s nadporučíkem Lukášem jakožto svým novým pánem. Ve službě u něj se mu podaří způsobit různé potíže, z nichž asi nejzávažnější je odcizení psa představenému svého pána, které je důvodem odvelení Lukáše do Českých Budějovic do pluku, který se má v nejbližší době přesunout na frontu. Další z příhod, které zažije náš hrdina v pražském nadporučíkově bytě je neočekávaný příjezd jeho dřívější milenky.

Druhý díl tohoto románu začíná cestou vlakem, kde Švejk samozřejmě také musí zapřičinit problémy. Stihne vrhnout špatné světlo na svého pána před člověkem, který jede zrevidovat jejich pluk, a také zatáhne za záchranou brzdu, což je důvodem jeho nuceného opuštění vlaku v Táboře – má zde zaplatit pokutu. Poněvadž veškeré peníze, jež mu věnuje postarší pán, který za něj zaplatí i drahami vyžadovanou částku, propije, vydává se ke svému pluku do Budějovic pěšky, ale zabloudí a bez dokladů je zadržen v jedné vesnici, kde ho místní policisté považují za ruského špióna. Proto ho po bouřlivé noci jeden z nich odvádí na okresní velitelství – tam ale mají o Švejkovi zprávu, a tak jej s doprovodem jednoho vojáka odešlou vlakem zase k Lukášovi, který ho celý nešťastný, že se jeho noční můra Švejk zase vrátila, posílá na tři dny do vězení za pozdní příchod k pluku. Regiment se brzy vydává na cestu do Uher do Királyhidy – Mostu nad Litavou, kde čeká na povel k přesunu na frontu. V tomto malém uherském městečku se Švejk také dokázal dostat do vězení, odkud byl spíše proto, že měl více štěstí než rozumu, brzy propuštěn. Pohnutkou pro jeho zatčení byla tentokrát patálie, kterou způsobil při předávání Lukášova milostného dopisu manželce jednoho místního mocipána – ten si ho totiž přečetl a začal běsnit, tak ho Švejk s jedním starým přítelem zmlátili. Na konci tohoto dílu mezi posádku prosakuje informace o brzkém odjezdu na frontu a Švejk kupodivu z vojenského sluhy povýší na ordonanc.

Místo: Praha, jižní Čechy, Uhry

Čas: začátek první světové války (1914)

Citáty ze Švejka


Švejk o životě v blázinci: Vopravdu nevím, proč se ti blázni zlobějí, když je tam drží. Člověk tam může lézt nahej po podlaze, vejt jako šakal, zuřit a kousat. Jestli by to udělal člověk někde na promenádě, tak by se lidi divili, ale tam to patří k něčemu prachobyčejnýmu. Je tam taková svoboda, vo kerej se ani socialistům nikdy nezdálo. (45)

Švejk k Lukášovi při rozhovoru o chování sluhy: Poctivej člověk je všude váženej, ctěnej, spokojenej sám se sebou a cítí se jako znovuzrozenej, když jde ležet a může říct: "Dneska jsem byl zase poctivej." (201)

Jednoroční dobrovolník ke Švejkovi ve vězení: "Na profousovi je nejlepší vidět," pokračoval ve svých úvahách jednoroční dobrovolník, "jak vojna zesuroví člověka. Jistěže náš profous, dříve než nastoupil službu vojenskou, byl mladý muž s ideály, plavovlasý cherubín, něžný a citlivý ke každému, obhájce nešťastných, kterých se zastával vždy při rvačkách o holku na posvícení v rodném kraji. Není pochyby, že si ho všichni vážili, ale dnes… Můj bože, jak bych mu rád dal přes hubu, otloukl mu hlavu o pryčnu, shodil ho po hlavě do latríny. I to je, příteli, důkaz naprostého zesurovění mysli při vojenském řemesle." (340)

Poznámka k jazyku

Jazyk autora je velmi specifický. Řeč je hovorová, postavy používají nespisovné tvary slov i výrazivo hrubšího charakteru, nechybí nářečí, germanismy, objevuje se i čistá němčina, jak bylo v tehdejší době zvykem. V knize najdeme řadu termínů z vojenského prostředí, ponejvíc u vojenských hodností (tato slova jsou buď počeštělá původně německá nebo německá – např. feldvébl, feldkurát, kompaniekomandant apod.)

Kam dál?
Jak se učit (nejen) na maturitu a na VŠ zkoušky

Štítky:

Diskuse o článku Čtenářský deník - J. Hašek: Osudy dobrého vojáka Švejka

Anonymous Anonymní:

pracopisných chyb jak písku v moři!!! :-(

 
Blogger Holden Caulfield:

Anonymní:

Prošel jsem text, opravil pár drobností, na nic zásadního jsem nenarazil. U přímé řeči si nejsem moc jistý.

Vy nejste schopný napsat bez chyby ani 6 slov, tak proč se tím vůbec zabývám.

 
Anonymous Anonymní:

Mě to přijde super, co děláš. Já bych to v životě takhle dobře nezvládl. Nedej na přihlouplý názory šťouralů, co se tě snaží zpochybnit a sami umí akorát kritizovat! :-)

 
Anonymous Anonymní:

Je to pěkně udělané, sice bych volila místo,čas a jazykovou konfiguraci,vždy před děj knihy.
Ale to vůbec nevadí.
Přeji Vám spoustu dalších, úspěšných vypracování děl.

 
Anonymous Anonymní:

Díky Ti autore, právě jsi mi zachránil život a známku z literatury :)

 
Anonymous Jenda:

Super díky, dost mi to pomohlo, při přípravě na maturitu!!!:)

 
Anonymous Anonymní:

Díky za ušetřenou práci.

 
Anonymous Anonymní:

Díky zachránil jsi mě ze špatné známky z ČJ

 
Anonymous Karel:

Jsou tam chyby, ale jinak pěkně zpracovaný čtenářák. :)
K maturitě poslouží dobře, ještě jsem vycházel z referátu Osudy dobrého vojáka Švejka, tak snad to bude stačit.

 
Anonymous Anonymní:

mě osobně chyby v pravopise nevadí je to literatura a ne mluvnice. MOC DĚKUJI AUTOROVI KTERÝ MI MOŽNÁ ZAHRÁNÍ ZNÁMKU Z LITERATURY. Na tehle práci není co vytknout je úžasná moc za ní děkuji
MOC MOC MOC :)
vaše práce je úžasná velice děkuji nemůžu si ji vynachválit :)

 
Blogger Holden Caulfield:

Pokud potřebujete další stránky ze čtenářského deníku, vyzkoušejte vyhledávač vlevo úplně nahoře.

 


Tady může být Váš názor.

Poslat komentář




<<<  Zpět na titulní stránku