Proč platí jídlo v nemocnicích zdravotní pojišťovny? Bůh ví

Brzy se dočkáme nové vlády. Více než kterákoli předchozí staví do svého štítu opravdovou změnu.

Snad konečně přijde zastavení obřího plýtvání s veřejnými penězi. A to nikoli cestou tupých škrtů, ale dobrým hospodařením.

Krásným příkladem dlouholetého vyhazování miliard bez sebemenšího prospěchu pro kohokoli je hrazení jídla v nemocnicích ze zdravotního pojištění.

Jediným přínosem tohoto řešení je nekvalita dosahující nadpozemských rozměrů.

Vedoucí pracovníci ve zdravotnictví narozdíl od těch v sociálních službách a školství se, ačkoli na jejich výplatních páskách přistávají mnohem tučnější sumy, nemusejí obávat přísné inspekce.

Kontrola téměř neexistuje, zřizovatelé jsou pasivní, pojišťovny kvalitu neřeší. Podrobněji viz Poplatky ve zdravotnictví nezlepšily nic. Chce to bič.

Jídlo nemá (krom zlomku pacientů s dietou) s léčením absolutně nic společného.

Přesto při koncipování již zrušeného poplatku za pobyt nikoho nenapadlo stanovit, že nejde o poplatek regulační, nýbrž za stravu.

Představíme-li si 100 korun za den, dá se za to relativně normálně uvařit.

Pacient by věděl, co platí.

Nemocnice by věděla, jak musí peníze použít.

Výrazně nepohodlné by to ovšem bylo pro nemocniční kuchyně. Rázem by na ně vznikl obří tlak. Nešlo by nekvalitu dál omlouvat nízkým rozpočtem na konkrétní jídlo.

Internetem probleskují zprávy o zpoplatnění tzv. hotelových služeb v nemocnicích. Těžko říct, co si pod tím krom stravování a případných nadstandardů představit. Převlékání prostěradel? Topení? Uklízení?

Zbývá jen doufat, že opět nevznikne netransparentní poplatek.

Těchto 100 korun je za jídlo. Ideální řešení. Hotovo.

Mám-li konec článku trochu odlehčit, zmíním, že by mnozí pacienti určitě ocenili pikolíka, který by (podobně jako ve vlaku) rozvážel tisk a občerstvení. Ale chtít po zkostnatělém managementu nemocnic takové novoty samozřejmě nejde.

Kam dál?
Jak dobře jíst za pár korun - 7 rad, 4 recepty