Čtenářský deník - K. Čapek: Továrna na absolutno

Několik slov o Karlu Čapkovi

Jeden z nejvýznamnějších představitelů naší literatury. Karel Čapek, český spisovatel a novinář (Lidové noviny), se narodil roku 1890 a zemřel roku 1938. Jeho dílo se dá rozdělit do několika tematických skupin: filosoficko-noetické spisy (prózy Boží muka, Trapné povídky, trilogie Hordubal – Povětroň – Obyčejný život, Život a dílo skladatele Foltýna), fantasticko-utopistické spisy (Továrna na absolutno, Krakatit, dramata R.U.R a Věc Makropulus), spisy, v nichž reaguje na ohrožení fašismem (román Válka s mloky, dramata Matka a Bílá nemoc). Známé jsou i autorovy knihy pro děti: Dášenka čili život štěněte, Devatero pohádek a cestopisné spisy: Italské listy, Cesta na sever, je i autorem Apokryfů a Hovorů s T.G.M.

Vydání

Nakladatelství České Budějovice, 1968

Děj Továrny na absolutno

Příběh začíná v momentě, kdy se prezident jedněch velkých průmyslových závodů H. G Bondy v novinách dočte o vynálezu, který jeho autor Ing. Marek z osobních příčin okamžitě prodá. Protože ve vynálezci rozpozná starého spolužáka z techniky, rozhodne se jeho práci si prohlédnout a nakonec ji i odkoupí. Vynálezu, který jeho „otec“ jej pojmenoval Karburátor, je věc neuvěřitelných schopností. Dokáže bezezbytku spálit hmotu a tím, jak ji zničí, uvolní obrovské množství energie, jež bylo předtím potřeba na její existenci. Tuto energii potom využívá. Je to tedy převratná věc a její zavedení do výroby bude znamenat obrovský převrat. Ovšem jako všechno, ani tahle „hračka“ není bez chyby. Jako vedlejší produkt své činnosti totiž vyrábí Absolutno, Boha v čistém stavu a všichni lidé, co s vynálezem přijdou do styku, se začnou chovat divně: začnou věřit v boha, kázat, konat zázraky, levitovat, totálně měnit dosavadní životní styl (např. majitelé domů je odevzdají do společné péče nájemníků, finančníci se stávají askety apod.). H. G. Bondy tyhle úkazy ale zezačátku podcení a začne Karburátory sériově vyrábět jako pohony do nejrůznějších strojů (motocykly, letadla, lokomotivy…) a protože objednávky na ně přicházejí z celého světa, brzy se Absolutno rozšíří po celé zeměkouli.

V tuto chvíli se začíná svým objevitelům vymykat z rukou. Začne ve strojích pracovat tak, že není třeba dělníků; je nezastavitelné, vyrábí a vyrábí, ale neobchoduje a tudíž přichází ekonomická krize. Všeho je sice přebytek, ale vždy pouze v lokalitě, kde je určitá továrna. Lidé místo, aby se zaobírali prací, zakládají nové sekty, shromažďují se k motlitbám a vzniká neuvěřitelné množství větví nového náboženství – vždy kolem jednoho karburátoru (např. spolek vyznávající karburátor v bagru, další zase v kolotoči…). Nastává veliký zmatek a nikdo neví, jak vše zastavit. Jednotlivé církve si začínají Absolutno nárokovat jako svého boha, aby nepřišly o věřící, a navíc začínají spory mezi světovými velmocemi. Všude se totiž Absolutno projevuje trochu jinak (zřejmě podle mentality národa) a každá země chce to své Absolutno vyhlásit tím jediným a nejabsolutnovatějším na světě a postavit jej do čela jediného celosvětového náboženství. Nakonec se kvůli tomu strhne světová válka, kde bojují prakticky všichni proti všem, přičemž každé straně to její Absolutno pomáhá. Po osmi dlouhých letech válka končí, když se jediných 13 přeživších vojáků dohodne, že už to nemá cenu, a vracejí se domů. Všechno se vreací ke starým pořádkům. Kniha končí přátelským posezením několika Čechů, kteří dříve stáli každý v čele jiné sekty, v hospodě a jejich rozhovorem o tom, jak to vlastně s vírou a názory je. Poslední postavou, jenž se v knížce mihne, je strážník, který prohlásí, že právě vyšťárali asi ty poslední vyznavače Absolutna; jejich Karburátor byl zabaven a byli potrestáni.

Postavy

Ředitel Bondy, inženýr Marek, Machát a ostatní členové správní rady, Machátova dcera Elen (s tou se původně Bondy chtěl oženit), biskup Linda, páter Jošt, majitel kolotoče Binder, bagristé Kuzenda a Brych, redaktor Rejzek a další

Místo

Povětšinou Čechy+ ve válce různá bojiště + malý ostrov, kde probíhala diplomatická jednání.

Doba

Rok 1943 - 1953.

Poznámka

Karel Čapek sám svou práci v předmluvě neoznačuje za román; říká, že ji začal psát jako fejeton, ale byl příliš dlouhý, a tak začaly časopisecky vycházet jednotlivé kapitoly. Nakonec počet kapitol dovedl k číslu třicet.

Citáty z Továrny na absolutno

Vysvětlení „principu“ Absolutna: „Možno si to představit asi tak (- je to ovšem jen hypotéza), že před Stvořením všeho existovalo Absolutno jako Nekonečná Volná Energie. Tato volná energie se z nějakých vážných fyzických nebo mravních příčin pustila do Tvoření: stala se Pracující Energií, a přesně podle zákona o inverzi vešla ve stav Nekonečné Vázané Energie; ztratila se jaksi ve svém pracovním efektu, totiž ve stvořené hmotě, v níž zůstala zakleta v latentní formě.“ (43)

„• Říkám vám, že je to pravý Bůh. Ale něco vám povím: On je příliš veliký.
• Myslíte?
• Ano, on je nekonečný. V tom tkví ta svízel. Víte, každý si na něm odměří svých pár metrů a myslí si, že je to celý Bůh. Přisvojí si Ho takovou malou třásničku nebo odřezek a myslí, že ho má celého. Eh?
• Aha, řekl kapitán. A má vztek na ty, kteří mají jiný kousek?
• Právě. Aby sama sebe přesvěsčil, že Ho má celého, musí zabít ty ostatní. Víte, právě proto, že mu tak stašně na tom záleží, aby měl celého Boha a celou pravdu. Proto nemůže strpět, aby jiný měl jiného boha a jinou pravdu. Kdyby to připustil, musel by přiznat, že má jen pár mizerných metrů nebo galonů nebo žoků boží pravdy.“ (81)

„Každej věří na svýho výbornýho Pánaboha, ale nevěří druhýmu člověku, že ten taky věří v něco dobrýho. Lidi mají nejdřív věřit v lidi.“ (89)

„Každej to myslí náramně dobře s lidstvem, ale s jedním každým člověkem, to ne. Tebe zabiju, ale lidstvo spasím. A to nejni dobře, velebnosti. Svět bude zlej, dokud lidi nezačnou věřit v lidi.“ (89)

„Každá víra a každá pravda maj něco dobrýho, i kdyby to bylo jen to, že ten druhej ji má rád.“ (89)