Jak jsem neudal lístek na hromadnou dopravu ZDARMA

V návalu předvánočního sentimentu jsem se rozhodl udělat dobrý skutek. Motal jsem se po Brně a neprozřetelně jsem označil lístek na 2 hodiny, aniž bych si byl jistý, že ho stihnu využít. Chyba. Co s ním? Můžete třikrát hádat, jak jsem dopadl, když jsem se snažil ušetřit neznámým spoluobčanům 37 korun českých.

Odbočka k DPH a tištění peněz

Kdybych jel dnes, bylo by to o rovných 5,- Kč víc. Tak vypadá v praxi zvýšení DPH z 10 na 14 procent.

Mnozí obchodníci zdražili preventivně s předstihem. Statistiky se určitě zas nějak hezky ukoulejí, ale za sebe musím říct, že při každém nákupu vidím, jak všechno výrazně zdražuje. A to je jen začátek.

Ostatně sám premiér Nečas koncem roku 2011 jasně pojmenoval, jakým způsobem eurozóna řeší své problémy. Tisknou peníze.

Dostal jsem košem

Vrátím se k lístku na hromadnou dopravu. Z platnosti zbývala více než hodina, k dispozici bylo 5 zón (to je celé Brno + 3 zóny po Jihomoravském kraji).

Jal jsem se tedy tuto cennost nabízet cestujícím na autobusovém nádraží. "Chcete zadarmo lístek?" ptal jsem se asi 15 z nich. Dívali se na mě, jako bych jim chtěl něco ukrást. I kdyby měly 2/3 z pasažérů předplatné, pořád zbývá 5 lidí, kteří mohli výrazně ušetřit.

Smůla. Milá jízdenka skončila za udivených pohledů kolem stojících v koši.

Kdy Vám dal cizí člověk nezištně něco zadarmo?

Nebavme se o jednohubkách nebo pidipanácích v marketech. Kdy Vám dal naposled cizí člověk bezplatně cokoli v hodnotě nad 10,- korun? Já musím zapátrat hodně hluboko v paměti. Vybavím si "dárky" k různým nákupům. A pak snad jen točené pivo Doktor, které jsme kdysi obdrželi na Pivexu.

Státem posvěcená nedůvěra

Je jasné, že v atmosféře nedůvěry, která vládne celé společnosti (zmiňovali ji i prezident Václav Klaus v novoročním projevu), dopadla má snaha, jak dopadnout musela.

Hlavní zárukou destruktivní nestability a nedůvěry se stává stát. V rámci divokých reforem neumí garantovat nikomu nic. Ať se podíváme do jakékoli oblasti, téměř všude platí, že co bylo dříve prioritou, po tom se dnes šlape. Jak si pak mají důvěřovat lidé navzájem?

Nejlepší podvodníci jsou nejlepší herci

Ty největší svině vždycky vystupují nejseriózněji. Vypadají přesně tak, jak na svém postu (od zlotřilých pojišťováků přes zkorumpované politiky po falešné výběrčí na charitu) vypadat mají. Což ostatně zdůvodňuje jejich úspěšnost.

Stručný profil hajzlíka

Naučené fráze chrlí jako z partesu. Oblečení odpovídá tomu, co nabízí. Mnohdy zná prodejní techniky tak dobře, že je může lektorovat. Tváří se zainteresovaně, předstírá opravdový zájem o Vás. Ovšem neumí improvizovat. Nerozumí problematice do hloubky. A až z konkrétních činů (nikoli slov) jde zjistit jeho motivace.

Poučení závěrem

Buďme ostražití, ale důvěřujme si navzájem. Darebáci všeho druhu stavějí svůj úspěch na překonávání nedůvěry. Proti těm nám nedůvěra nepomůže. Ta umí jen škodit a otravovat ovzduší v naší už tak zasviněné České republice.