EXKLUZIVNĚ: Účinky pervitinu na vlastní kůži (anonymní zpověď)
Účinky pervitinu na vlastní kůži Nejhorší je, že péčko vám pomotá hlavu a vy se musíte po poslední lajně znovu zorientovat, vrátit se do reality, dívat se bez mlhy a bez brnění hlavy. A to i když už je po tom nekonečně dlouhém večírku a vy jste se vzbudili, nic už nemáte a nehodláte si už další fet pořizovat. A ty stavy se táhnou několik dní, týdnů. Každé ráno se vzbudíte a první myšlenka je na ten šílený vlhký krystalický prášek a slastně odporné štípání v nosní dírce po šňupnutí „pár zrníček“. Pak hned přijde totální depka, nepříjemná nálada, abnormální podrážděnost, nekonečná sebelítost... Ale když se to vydrží, stane se najednou to, že budete v klidu sedět na záchodě a najednou si uvědomíte, že už jste ráno myslel na něco jiného. Najednou se z toho začnete hrozně radovat. Ale musí vám to vydržet. Já jsem už od začátku střední školy pravidelně kouřil trávu. Nebylo nikdy složité si ji sehnat, kdekdo ji pěstuje. Pamatuji si i na období, kdy jsme experimentovali se šlehačkovýma bombičkami. Ty se napustily do balonku a jeho inhalací jsem se přenesl pocitově přesně tam, kam jsem chtěl. Bylo to fajn, ale nebyl to zážitek na víc jak pár minut. V té době jsem si určitě nedokázal představit, že sám budu o pár let pozděj experimentovat s mnohem zajímavějšími dobrotami. Rozhodl jsem se napsat tenhle článek, abych se pokusil popsat stavy, ke kterým jsem se na vlastní kůži dostal. Možná proto, abych upozornil slabší jedince – konzumenty pervitinu. Možná taky proto, abych ani já nezapomněl na to, že jsou srandy, které se mohou velmi rychle změnit v neuvěřitelné peklo. Pokud jste nikdy nebyli na drogách delší období v kuse, nedokážete si ani z minima představit, jak šílené to stavy jsou. Ale musím vyprávět od začátku... Pervitin je droga, kterou nevynalezli Češi (jak se pořád mylně uvádí), ale japonští výzkumáři. Ti hledali nějaký lék pro tamnější letce, který by jim dodal odvahu při sebevražedných náletech. V tehdejším Československu se pouze díky nějakému „Freudovi“ vynalezl snadnější způsob výroby, a to izolováním efedrinu, který je v kapkách proti kašli. Recept, jak vyrobit pervitin prý není zas tak složitý. Pokud tedy aspoň trochu fandíte chemii. Ve skutečnosti však může špatné míchání a vaření způsobit katastrofální následky, nejčastěji výbuch. Nebo po první lajně vlastnoručně vyrobené dobroty skončíte v blázinci nebo v márnici. Proto je lepší se na nějaké experimenty vykašlat a najít si svého dobrého vařiče. Jen pro informaci: Prý se dá recept na vaření péčka sehnat za 30 tisíc korun. Běžný uživatel se ale s vařičem většinou nikdy nesetká. Takoví lidé jsou strašně opatrní. Právě po nich totiž nejvíc jdou policajti. Pokud policie sebere uživatele nebo dealera, není to zas taková výhra. Pokud seberou vařiče, odříznou od dávky desítky uživatelů. Ano, těch feťáků. Umění udělat pervitin je ale vařičovo prokletí – oni jsou totiž nejčastěj ti poslední, kdo se závislostí skončí. Už jen proto, že pokud jednou piko umíte vařit a umíte sehnat suroviny, nemáte žádné zábrany. Mě například v době mého nejsilnějšího dojezdu a absťáku zachránilo jen to, že žádný z dealerů nebyl ten den vůbec k dispozici a nebyla žádná jiná možnost. Jestli si vybudujete závislost na pervitinu, nebude lehké se z ní dostat, ale určitě to možné je. Pokud sami nebudete chtít či-li pokud nedospějete k tomu, že péčko je šílené svinstvo, nepomohou vám ani všechny DROPiny světa. Nejčastější příčinou k zahájení detoxu je většinou nějaký impuls. Můžou to být problémy se zdravím nebo když už na sobě poznáváte, že jdete ke dnu či zažijete jako já neuvěřitelně reálnou třídenní halucinaci. V ten okamžik rozhodnutí je nutné mít u sebe někoho, kdo vám bude pomáhat, komu budete o svých pocitech vyprávět a rozebírat je. Nejčastěji to bývá rodina či partnerka nebo partner. Od kamarádů v té fázi už moc pomoci nečekejte. Stačí si udělat týdenní perníkovou jízdu a už jste zkrátka v tom. Charakterizovat účinky pervitinu není složité; určitě ale zapomeňte na zastrašující fámy z médií, že se uživatelé chovají jako agresivní a nebezpeční blázni. Buďme upřímní: Pokud by ty pocity byly zas tak nepříjemné, asi by to nikdo nebral. Nepříjemná je jen ta konečná etapa nebo fáze čištění organismu. Péčko vás prostě nehorázně nakopne. Nic víc ale od pervitinu nečekejte. Stejně jako si můžete vsugerovat po lajně dobrou náladu, tak lehce se z malé nepříjemnosti můžete přehoupnout do děsivé depky. Máte v sobě ale strašně moc energie. Tolik, jako nikdy v „čistém“ životě. Můžete jít na párty, můžete jít štípat dřevo, vygruntujete barák od sklepa až po půdu a všechno vás prostě baví. Vaše okolí z počátku nepozná vůbec nic. Ani vaše vlastní matka nepozná v prvních fázích, že jste našňupanej jako býk. Ba naopak. Děláte věci, které by jste nikdy jindy nedělali, najednou jste velmi pohodový člověk, se kterým je zábava. Ty začátky jsou celkem ok, máte mraky energie, nemusíte jíst ani pít, nechce se vám spát – což se samozřejmě po pár dnech fetování projeví na vašem zevnějšku (amfetaminy jsou anorektika). Když v tom začnete lítat a najednou zjistíte, že si pro drogu jdete ne proto, aby byl večírek prostě pořádnej, ale z toho důvodu, abyste mohl vůbec přes den fungovat, je těžké se z toho dostat. Pervitin vám v tento okamžik vůbec nic nedává, ale naopak bere. Začnete mít brutální deprese, strach z nepopsatelného, vaše psychické stavy se mění, jak na horské dráze. Prostě všechno je najednou špatné a špatně, všichni vám chtějí jen ublížit. Sebelítost nezná mezí. Pokud sami nebudete chtít, tak se z toho už prostě nedostanete. Pro představu přikládám citaci jiného skutečného uživatele pervitinu: „Člověk pod vlivem péčka je v takové dost stejné náladě, není nějak zvlášť veselý, ani smutný, nějakou lásku nebo radost taky moc neprojevuje. Když začíná při těch nízkých dávkách, tak má potřebu o všem mluvit, působí velice sečtěle, zkrátka furt něco povídá, více toho stíhá, všechno ho baví, má takový příjemný pocit, šimrání. Těžko to popsat. Něco jako, když uděláte dobrou věc, ze které máte radost…“ Pár lidí má to štěstí, že zažijí při šňupání perníku takové peklo (jako se stalo mě) a takřka za pět minut dvanáct procitnou a zaplať pánbůh si celý ten halucinogenní výlet zapamatují. Vystraší je to natolik, že se rozhodnou na ten shit se vykašlat. Já jsem se díky necelým třem gramům péčka zvládnutým za 5 dní ocitl ve svém světě. Lidi, kteří tenhle schizoidní halucinogenní stav zažijí, to označují „odejít do lesa“ nebo „mít bubáky ve skříni“. Zdá se to vtipné, ale sranda to fakt žádná není. Druhý den našeho soukromého večírku s přítelkyní u nás v domě jsem si dal (nevím ani kolikátou) lajnu péčka a zapil ji pár hlty vychlazeného pivka, odpálil asi osmdesáté cigáro. Možná díky kombinaci chlastu a už 48 hodin bez pořádného jídla, jsem se dostal do svého příběhu. Přítelkyni, která mj. šňupala se mnou, jsem najednou přestal vnímat a najednou jsem tam u toho stolu neseděl s ní, ale se svými kamarády. Dokonce i vím dodnes přesně, kdo tam „tehdy byl“. Přítelkyně musela být ve velkém šoku, když viděla, kam jsem se přenesl, ale spíš si myslela, že si s ní snad dělám srandu. Jasně, ona byla pod vlivem také. Ale jelikož jsem všechno vždy chystal já, dostávala daleko menší množství... V podstatě od tohoto okamžiku jsem jí už nedal nic. Proto mám i jasné svědectví o svém stavu a díky jejímu „dozoru“ jsem si pak mohl poskládat věci do souvislostí a vrátit se „z lesa ven“. V příběhu, který se odehrával v mé hlavě, probíhal v našem obýváku večírek s kamarády, o které jsem se staral, jako nejlepší hostitel. Tzn. dělal jsem jim i lajny, dokonce jim vysvětloval, jak se lajna nejlíp udělá, nosil jim sklenice na pití... Případně jsem také chodil vyblouzněným kamarádům čistit popelník. Když se mě v ten okamžik přítelkyně zeptala, co to jako dělám, klidně jsem odvětil, že chci, aby tady kluci měli čisto. V mém třídenním příběhu jsem chvilkami odbíhal mimo dům, odkud jsem se několikrát vrátil lehce poškrábaný nebo úplně mokrý. Při sexu s přítelkyní (který byl opravdu nekonečných 10 hodin, a to nekecám), jsem si myslel, že souložím úplně s někým jiným a po milování jsem té své „milence“ vyprávěl v posteli o své přítelkyni. Ta samozřejmě v reálu byla tou mou milenkou a mé povídání v posteli poslouchala právě ona. Poté jsem vstal z postele a jako smyslu zbavený a plný naprosté jistoty, začal jsem hledat po celém baráku údajně ukryté drogy. Ty mi tam podle mého mínění měli nechat právě ti kamarádí „z mého večírku“. Běhal jsem po domě s baterkou, se zapálenými svíčkami... Byl jsem si jistý, že to tam někde je. Nakonec jsem se snažil odloupat i obkladačky v koupelně. Třetí den ráno jsem se z toho nekonečného příběhu dostal. Procitl jsem při komunikaci s přítelkyní, kterou jsem sice moc nevnímal, ale věděl jsem, že je se mnou stále v místnosti (myslel jsem, že mluvím s někým jiným). Prostě jsem ztratil pojem o čase, přehled o lidech. Nevěděl jsem, jestli je ráno nebo večer. Začal jsem si uvědomovat a věřit postupně tomu, že to všechno byla jen dlouhá halucinace. I přesto jsem měl velký problém ještě asi dva dny rozpoznat, co v mé paměti je skutečná vzpomínka a co nikoliv. V ten moment máte opravdu kurevsky smíšené pocity. Pak přijde morální kocovina a strach, jestli jste někde v tom stavu něco neprovedli. Třeba neběhali nazí v noci s baterkou po ulici před barákem. Jestli se dostanete až do této fáze, pak jste to už začali s drogou opravdu přehánět. Přišly halucinace a paranoia (tomu se říká toxická psychóza). V počátku to vypadá, jako neškodná podezíravost (vy sami jste sebevědomí a plní ega). Nakonec slyšíte vlastní myšlenky, rozdvojí se vám osobnost, zkrátka se zblázníte. Všechno se přehoupne dolů, padáte do strachu, stíhy a úzkosti. Zkuste si jen představit: váš mozek je neustále ve střehu. Jste připraveni na nějakou činnost, útok, obranu… Nemáte chvilku klidu, přitom čas letí megarychle. Nepopírám, že v začátcích vám pervitin nedá žádné příjemné zážitky. Stimuluje organismus, ale je to za hodně vysokou cenu. Nevěřím, že někdo zvládne na péčku frčet delší období, třeba rok aniž by se to na něm nepodepsalo. Samozřejmě vše záleží také na tom, jak kvalitní zboží si můžete sehnat. Většinou to ale dnes funguje tak, že vařič svůj výrobek protlačí na ulici. Dávka tam projde rukama někdy i deseti dealery a každý trochu odebere a dávku dosype kvůli váze nějakým bordelem. Setkal jsem se s příchutí omítky, pracího prášku či aspirinu. Bavit se o nějaké výhradní výrobě a distribuci „přes mafii“, je v dnešní době dost směšné, už jen proto, že téměř všichni berou. Pokud něco koupíte od Ukrajince nebo Arménce, věřte, že jste si pořídili stoprocentně velký shit, ze kterého nebude lehký ven. Čisté péčko je bílou krystalickou vlhkou hmotou-látkou. Právě ty příměsi jej poté zbarví do žluta, šeda či do hněda. Díky tomuto míchání je pervitin takový bordel, jak je prezentován v médiích. V ten moment jsou jisté pocity stíhy, psychózy, deprese. Často boj o vlastní život. Raděj od toho ruce i nos pryč. Body pro tento článek jsem začal sestavovat druhý den po spuštění svého detoxu. Věděl jsem, že pokud je nezaznamenám přímo v tom stavu, nemůžu celou tu perníkovou záležitost pochopit. Dokonce jsem se bál, že se z ní už nedostanu ani ven. Pomohlo mi právě přemýšlení nad těmi stavy a logické vysvětlení reality. Samozřejmě za podpory mé přítelkyně. Od toho domácího detoxu se už takový shit, jako je pervitin, nikdy v mé blízkosti neobjevil a ani po něm netoužím. Osobně si myslím, že experimentování s touto drogou je ruská ruleta. Ale dřív nebo později její uživatel končí velmi destruktivně. Léčebny jsou sice fajn zařízení, ale necelá 20% úspěšnost vyléčení závislosti na pervitinu vypovídá o tom, jaká síla to je. Ve většině případů skončí dlouhodobý uživatel (feťák) úplně sám a v bídě. Odežene od sebe všechny, protože všichni mu přece nerozumí a všichni mu jen chtějí ublížit. Velmi často vám toxická psychóza přivodí sebevražedné myšlenky… Závěrem: Prostě nedoporučuji výlety na pervitinu. Nikdo totiž neví (ani já), po jakém malém množství se dostanete „do lesa“. Ale už na vlastní kůži vím, že s těmi „bubáky v lese“ není žádná legrace. Je totiž vysoká pravděpodobnost, že ty bubáky z lesa (hlavy) už nikdy nedostanete. Kam dál? Zakažme reklamu na léky, je to pěkné svinstvo Štítky: Psychologie a život |
Autor: Holden Caulfield, 12. 7. 2012 ↓ Diskutujte 
Prošel jsem si něčím podobným a plně s tebou souhlasím. Co mě drželo nad vodou místo tvé přítelkyně bylo to, že jsem si to nikdy nestřelil a též to, že jsem před tím sajrajtem utekl na vesnici a mého vařiče po pěti letech konečně zavřeli. Dál už jsem se po té sračce nesháněl. Někdy mě napadne, že bych si sám uvařil a jednu si dal, opět jen na zkoušky, ale to už tu bylo :-D :-( , takže raději už znova nééééééééé
tak to je sila a hlavne pravda ja som si u nas na slovensku daval tak tri roky len same sity az ked som odisiel za pracou do cech tak som zistil ten rozdiel co je kvalita.u nas som bol zvykli na velke lajny ale nic moc ledva ma to drzalo 10 hodin ale raz s kamosom sme si zohnaly material v prahe ciste krystaly a nastrelil som sa natiahol som si celu buchnu a vystrelilo ma to na mesiac 4 noci nonstop hore.nieco strasne zily mi na rukach pumpovaly ako nejaky stroj videl som ako sa mi hybu a ked som sa chcel napit vody tak som nebol schopny zodvihnut ten pohar z vodou ani o centimeter pred ocami mi padaly nejake biele gulicky nieco ako snech .ked si nato spomeniem bojim sa a som si vedomy ze som bol len kusok od svojej smrti.
Ja zazil neco podobneho. Byl jsem jeste na stredni, ale kvuli drogam jsem neudelal maturitu takze sem doma slibil kdyz nasi zjistili ze fetuju ze toho necham a dalsi rok se budu pripravovat na opravnou zkousku, na druhy pokus. Jenze nasi jeli i se segrou na tyden pryc a byl jsem sam doma a bohuzel ja sam jsem v te dobe prestat nehctel, bylo mi jen lito nasich a tak jsem hned planoval jak se poradne sjedu. Hned jak nasi odjeli jsem se s varicem domluvil na 2 gramech, po te jsem rychle zdrhal dom v obrovskem absatku si to slehnout. Pamatuju si ze jsem byl obrovsky roztrepany a nedockavy, rikal jsem si ze to nemuzu prvni davkou hned prehnat, nemel sem to temer pul roku, takze sem si dal na prvni asi 3 stlacky, obrosky me to dostalo, pak jsem to postupne doplnoval a do vecera sem mel v sobe temer pul gramu, celou noc jsem byl obrovsky sekly a hned jak uz jsem se z toho zaseku dostal a ucinky ustupovaly jsem to do sebe zas poustel, takze za 2 dny sem sjel gram a pul, dalsi den jsem se opet sekal a zahy prislo neco co jsem jsete nezazil, cely ten posledni den jsem zacal mit obavy co kdyby ted dojeli nasi se segrou dom, co bych delal, byl jsem uplne v prdeli, zhubl sem o x kil, spoceny sem byl, zornice pres cele oci a navic moje babicka obcas jezdila k nam dom nakrmit slepice a na zahradku, najednou jsem slysel z chodby kroky podle vzdychani jsem vedel ze je to babicka a jde na horu ke mne ale ja byl tak zasekly ze jsem nemohl nic delat proste me ten zasek uplne uzemnil, najednou slysim jak vola Leni(na segru) a pak i na me. Najednou sem slysel otevreni dveri od segrineho pokoje a slysim hlas segry jak odpovida a pak se zacali bavit (uz si nevzpominam o cem, je to davno). Trvalo to asi pul hodiny a ja byl furt sekly, jen jsem poslouchal. Celou dobu sem si rikal ze to neni mozny, vzdyt segra je prece s nasima pryc, odjeli pred par dnama, neni mozny aby se s babickou bavili. A pak se najednou otevreli dvere od meho pokoje a vesla, segra, normalne jsme se bavili, vubec jsem nemysel na to ze to na me pozna. Pak najednou odesla a najednou byl klid. Ja sem absolutne nechapal, na jednu stranu jsem byl obrovsky zmateny a ve strachu ale ten rozhovor byl naprosto normalni a nic nepoznala. Ale jak sem byl sekly nebyl jsem schopny ani proste vstat a jit dolu, proste sem byl zasekly dalsich x hodin az dalsi den kdy jsem o tom celou dobu co jsem byl zasekany premyslel jsem se odsekl a prisel jsem pomalu k normalnim myslenkam, najednou me napadlo ze to mohla byt halucinace, ale furt jsem si byl temer jisty ze to bylo doopravdy, bylo to tak skutecne ze jsem tomu veril. JAk jsem byl uz vyjety mel jsem plnou hlavu stihu a myslenek co kdyz to dopadne spatne a ted to vsichni vi ze jsem se sjel i presto ze z toho rozhovoru sem mel pocit ze je naprosto vse OK. A tak jsem zavolal nasim a zeptal se co dela segra doma a oni nechapave odvetili ze je tady s nama, uplne sem byl v soku. Byla to jen obrovska halucinace a nic z toho se nestalo, mel jsem jen stesti ze nasi si to nespojili s pernikem a ja se z toho vymluvil.
Souhlasím fetovala jsem devatenáct let vím o tom své.Jsem čistá deset měsíců.
Cau,Taky jsem si tim prosla...brala jsem patnact let.Ted mam syna, je mu 9 let a bojim se, ze ho to taky potka. Jeho otec je momentalne zavreny za vyrobu. Nejsme s nim v kontaktu uz 6 let. Ja jsem skoncila kdyz malému byly 3 roky...Normálně žít se s tím rozhodně nedá.Na tuhle stranku jsem se dostala díky chuti na pervitin...připomenula jsem si díky tomu, ze opravdu neni o co stat.Díky pervitinu jsem prisla o dobré zaměstnání a svého syna jsme připravili o život v uplné rodině...abstinující VYDRŽTE...nestoji to za to.
Uz strasne vela rokov beriem pervitin a vzdy po poslednej ciarke koncim,ale na druhy den zase zacinam opat lajnou.Uz som prisiel o vsetko byt.zena.dieta.velke dlhy....ale najviac ma zabija fakt.ze nedokazem ,uz sam seba ovladat a moje vnutro a myslenie ovlada droga.Nebavi ma nic .nemam ziadny pohlad na realny svet okolo mna a uplne mi odisiel mozog.Nedokazem povedat suvislu vetu a rozhovor .ked chcem viest s niekym.tak sa strasne musim usilovat .aby vobec ta komunikacia mala zmysel....A tie stavy ....raz som viedol rozhovor za zatvorenymi dverami a myslel si .ze na druhej strane niekto je...alebo z nicoho nic splachnem do zachodu doklady a po chvili pridem na to.ze som ich splachol....chodim po obchode a neviem co mam kupit...atd.Je to hrozne.stale sedim zatvoreny v izbe a von chodim iba pre davku a zistis .ze uz je dva tyzdne posunuty cas a ja som si zasa posunul svoj zivot k hrobarovej lopate.....
Já tohle teda nezažil, ale vím co je perník. Jedu si skoro půl roku, každý víkend. Je to super, dokážu za večer obejít 4 akce, dát si tam 5 piv a jít na jinou, těch přátel co kvůli tomu mám, té srandy a holek co se se mnou smějou, je to skvělé. Když jsem si dával první, druhou .. pátou lajnu tak to bylo něco nepopsatelného, nezastavitelný, nepřekonatelný, pán večera. Můžu chlastat celou noc a přitom být nad věcí, můžu holku co jsem zrovna poznal naštochat tak že na to nezapomene.... není nic lepšího. Ale já jsem dosti čtiví člověk a teoreticky, teď už bohužel i prakticky, vím o tom skoro všechno. Není to dobré.... rozhodl jsem se přestat z jednoho důvodu, ne protože na to mám strašnou chuť, ale protože se jednou něco stalo.
"Jeden pátek jsem byl domluvenej, řekněme s Evou, že se půjdeme opít, mělo dost školy (gympl) a brigády. Byla to kamarádka kterou jsem miloval a nidky bych nedopustil aby se ji něco stalo. Pokaždé jsme kalili spolu, já nikam nešel bez ní a ona beze mě, věděl jsem o ní všechno a ona o mě. Ale nic jsme spolu neměli, fakt ne. Věděl jsem že když mi bude nejhůř může si o ní opřít hlavu.... bránil jsem ji život neživot. A jak jsme byly domluveni, tak jsem za ní jel vlakem. Ale co se nestalo, ve vlaku jsem potkal dealera, od kterého jsem bral. Ten den jsem si nechtěl dát, protože jsem se chtěl s Evou ožrat, ale znáte to, někdo před váma narýskuje tak nejde odolat. Nejdřív jsem nechtěl, ale narýsoval předemnou takovou lajnu, že chce kilo, tak jsem ti vzal, půlku do sebe půlku jsem si nechal na večer (bylo asi 14:00). Byl to matroš jako ďábel, nakoplej jsem byl že jsem od vlaku za Evou šel 6 minut a přitom mi to trvá 15..... Tak jsme kalili a pili a kalili, a ona že to chce zkusit, ale já jsem ji nechtěl dát protože vim jaké to je svinstvo, a bál jsem se že na tom bude ujíždět, měla před sebou vejšku, a věděl jsem že s tímlhle ji neudělá. Ale jak jsem byl najetej, a chtěl jsem aby to zažila taky, tak jsem ji dal tak 90% toho co jsem měl a ještě jsem si dal bobise (fakt to byl matroš jako sviň). Když to šnupla tak říkala poprvé a naposledy, ale po 20 minutách řekl že to chce pořád, a to jsem věděl že jsem to neměl dělat. Ta noc byla nejlepší na světe, lepší jsem nezažil. Byla tak strašně hodňoučká a miloučká pořád se ke mě mazlila a říkala mi jak jsem skvělej člověk, jak mě má ráda a nechce o mě nidky přijít, pusinkovla mě... šly jsem do hospody a tak jsme byly ti u kterých se udělal kruch a poslouchali nás, byly jsme pánové večera. Všichni si mysleli že jsme partneři ... ale my spolu nikdy nic neměli :D .... druhý den co jsem spal 2 hodiny a opravdu spal 0 minut jsme se sešly venku a ptala se mě kdy si dáme znova a jestli ji nemůžu sehnat víc atd... teď mě to strašně trápí, mám z toho depky, já si svůj život kurvim ale tímhle jsem skurvil ten její... hrozně se bjím že si pojede někde s někým a já otom nebudu vědět... ukázal jsem ji u energii a ona si ji může vzít kde chce (perník je dneksa na každém rohu). Mám představi že je na ulici, nedodělal gympl a jenom che dávku do žíli. Strašně se bojí, snažím se sní trávit co nejvíce čase abych měl jistotu že si nejede. A už taky to nikdy nechci už jenom kvůki ní. ekl jsem ji, že jsetli zjistím že si dala tak to řeknu u nich doma (má přísné rodiče) vím že by to její otec řešil u mého otce, ale radši skončim na ulici než abych ji zničil život perníkem..... hrozně mě mrzí co jsem udělal. Ale to co tady píšu nepochpí ten kdo si nejede... to je to nejhorší, když řeknete kamrádovi že s tím chcete skonči a on vám odpoví tak si to nedávej... to bych jim robil držky... to jsou kamarádi.. já nevím na koho se obrátit... protože mám na to chu%t strašně dlouho a vím že když mi někdo narýsuje před hubu tak si dám hned. Jenom Eva mě drží a doufám že so nedá nidkdy...... radši umřu než aby skončila na ulici... má budoucnost, já ne....
Prošel jsem si tím taktéž skončilo to že mě odvezla záchranka bylo to po 7 dnech šnupání problém je ten že penež bylo je (aspoň u mě dost)asi to byl problém za týden jsme ve 2 vyšnupali okolo 6-7 tisíc dostal jsem se do strašný psychozi nepřeji nakonec jsem musel jít i na vyšetření k psychiatrum a podobně ale stějně mě tato situace nepřivedla k tomu opustit pervitin ale rozhodně k němu mám určitou uctu a chovám se s respektem !
1/4
Čekal jsem tu komenty od lidí, kteří mají co říct k tématu s nutným nadhledem, ne proto, že profetovali svoje životy...ale dobrý i tak.. Někteří masakr.. Věty, slova, pravopis, styl... Já sám jsem rekreační uživatel a hned po pár týdnech jsem zjistil, že se na tom dá dlouhodobě fungovat jen tehdy, když budu dodržovat pár vypozorovaných pravidel. A tak zatímco lidi kolem mě, co jsem znal od školky, se během roku změnili ve feťáky, co si nalhávají cokoliv, aby se ujistili, že oni jsou zatím v pohodě, takže proč se na to vysrat už teď...
A tady - seřazené bláboly zasloužilých i novopečených fetek, všechny o tom stejném... Jako od jedné osoby na pokračování..Že jste lidičky nedodrželi, co jste slíbili sami sobě...
Měli jste přestat VŠICHNI už tehdy, kdy vám nepřišlo nic divnýho dát si půl gramu za večer a přešlehanej jak krysa být kingem...a "zamilovanej..." a podobně.. nebo vy, kteří vypouštíte perly typu "mně nejde o ten fet, jen mi zbyla trocha a měl jsem rozežranou tlamu, tak jsem si to nastřelil, co s tím..." A co třeba si to dát do decky džusíku? "FUJ, víš jak je to hnusný?? Bych se poblil.." Já zas měl chuť blít z toho, že to někdo vybleje a věří, že to je pravda, zatímco to je možný symptom toho, že přestat už bylo třeba malinko dřív...
2/4
Kdo si střílí, je pro mě dead already, JEHLA, I KDYBY JEN 1X = UŽ TEĎ JSI VLASTNĚ FETKA, FRKÁNÍ DÁVÁ VĚTŠÍ ŠANCI JEŠTĚ TEN ŠMEJD OPUSTIT..
HA-HA pro všechny členy panoptika trosek, co si příště už nedaj.. Bohužel se potvrdilo, že pedro je sériová výroba obalů od lidí. Ať jste byli jakkoliv kreativní, krásná, nadějná, nebo aspoň babičkou milovaná osoba, po "vyjetí z výroby" / jsou všichni feťáci stejní a vím, že NIC z toho, co jste si přivodili sami svou hloupostí už předem, se mi nemůže přihodit, na to už jsem viděl moc známých, kteří na to neměli dost shůry dáno.. Blbovi ale nevysvětlíš, že je blb = dle zásluh každému...
Sám mám jen základku, nepracuju, jsem bílej a mám respekt před tím, co se stane, když někdo skočí naslepo po hlavě do hoven a hádá se mocně, že neklesá a ani nesmrdí..:)) viz neneneee, nikdo nebude prudit do mého milého, vždy se ho zastanu, ten by mi v hlavě sračky nikdy nedělal....xixixixi Všichni závislí mají společné znaky, směju se těm, co to maj za pár a nepřiznali si, že jsou v pitchi, zato ke slovu nepustí nikoho a na všechno mají názor...zrychlené zpomalení a degenerace.
Varování by pro mě bylo už to, kdybych najednou frkal víc než 0,2 za prvních 24h (z maximálně 72h dlouhé párty dle mé zásady) - nebo kdybych si např. určil, že za týden je akce, na kterou by stálo za to jít nabuzen a měl na to trošku schovanou bokem. Budu celý týden hryzat nehty do krve, když vím, že to tam leží a čeká..? Ne. Kdo byste ji tam za týden nenašli...? A proč? Protože fetka je krysoidní tvor. Chodí kolem, kouká na to, proč si nedat, pořídím další... Vůli to nemá, ten tvor.. přesvědčí sám sebe, že si to nenápadně dá, jelikož se stydí před lajničkou, že se na onu párty nedostane...
Když není vhodná chvíle a plán, není jedinej důvod si dát lajnu, i kdyby jich leželo na stole deset. Berete to snad jako lidi a máte plán, ne že fet má vás a frkáte kdykoli to jde!! Naštěstí někteří se narodili jen pro to, aby si vybrali, že to nemělo cenu a smrkli to tam na kuráž na jejich cestě.. Hojte!
3/4
Brát pedro pro pedro ►► finito. Myslet si, že jste to prokoukli, tedy máte navrch nad ostatními ►► finito po zásluze, neb smažáci budou kolem té stovečky a níž... Mít IQ pod 130 (nad 90% vás to je) a frkat aspoň 1-2 týdně ►► byli jste vybráni vyšší mocí (evoluce) pro zlepšení lidkého genofondu tím že dobrovolně vyhynete. Fet není pro blbý ani průměrný. Fetujte s vědeckým přístupem, držte se hranic, které jste stanovili a objevili, pište si poznámky a netvořte fet-dvojice, z nichž není úniku často už tuplem.. dokud jeden druhýho v psychóze neprohodí oknem, neb se typicky domluvili, že "když ne já, tak ty taky ne" a "ona mi do očí tvrdila, že dneska nic neměla, ale já to poznám..." Vždycky musí být hlavní téma myšlenek, hovoru, problémů a řešení něco, a to COKOLIV, mimo jedné věci - perníku, a to aniž by to někomu připadlo divný...
Sleduju postupné změny, který dotyčný nikdy nevidí, ani nevěří tomu, kdo mu naznačí, že to jde z kopce...
Pamatujte, že k člověku se člověk zády otočí, ale k perníku nikdy, tzn. spíš se vybodnete na lidi a lidské hodnoty, než na fet, kterej vás k tomu přiměl... S*M*U*T*N*É*.. A mrazivě pravdivé..
4/4
Jdu se dofrknout a dám si hodinku skládání na piáno, podívám se na net, jestli už se lidi probrali a pak si povzdechnu, že nás zabije muslimská středověká pakáž, která opravdu nebude mít problém politickým a legálním systémem ovládnout Evropu.. Že to netíží ty, co nejlepčejší pocit z nástřelu nehodlají s ničím srovnat, jak je to skvělý. Mimomísníci, vzduchožrouti, plevelníci... Zkuste se ještě stát LIDMI, mějte pocity a ne schízy... Mějte strach z nebezpečí a ne z čehokoliv, co vám dopaminové tsunami vyplaví a spojí do nesmyslů při nesčetněkrát se opakující toxické psychóze, při níž nejste víc než lobotomizovaná paprika, ale myslíte, že jste byli zrazeni a naprosto cokoliv je důvod k hysterii a hádce... ATD. Znáte to sami.. Jede to dokola. Nic se nezmění. Proto je těžký vyskočit. Perník si vás drží, bez boje to nejde. Jen vězte, že je to VÁŠ boj, vy se chcete spasit. Ani sebelepší záměr ostatních k tomu stačit nebude. FIGHT OR DIE. A když ne, aspoň se dožijete Evropských šariových společenství, možná budeme krysami na vyhubení všichni. Díky, stačilo, dnes to vidím na f-mol, veselo tu není... jo a POMOZTE DEŠTNÝM PRALESŮM!!!!!
3M3M to si psal najetej ne?:D
můj švagr je taky skoro 2 roky na pervitinu, píchá si to do žíly. Je z něj hnusná fetka která je na tom svinstvu závislá. Držte se od toho pryč.
Taky me to okamzite napadlo ze to musel 3M3M psat vyndanej :D Přesně takhle jsem psal já. Normálně člověk napíše tři věty, já vyndanej byl schopnej o tom samém napsat knihu. :D
Já měla asi štěstí. Začalo to tak v 16 ti, z éček na perník. Na párty. Zaexperimentovala jsem si slušně. Brzo jsem šla na jehly. Ale nikdy to nebylo častěji, jak jednou za týden. Věšinou tak spíš jednou až dvakrát za měsíc... Mívala jsem ďábelsky dojezdy a ty se staly částečně mým pomocníkem. Někdy jsem měla strach, že do toho spadnu. Byl to takový sen, co jsem si občas splnila a brzy to šlo mimo párty. Víc jsem si to užívala třeba někde v bytě, nebo tak... Pak to odešlo. Asi v jednadvaceti to bylo naposled a to ještě náhodou. Občas se mi po tom stýská, ale ani v opilosti po tom nesáhnu a to je pro mě důkaz, že je to pryč. Je to svinstvo. Párkrát, když to odcházelo, jsem málem dostala infarkt. Skončila bych na srdci. Asi mě zachránil ten Acylpirin... Dneska se mi o tom už jen zdá. Jeden člověk tu psal o nějaké halucinaci s babičkou a ségrou. Uvědomila jsem si teď po letech, že i já měla asi pár halucinací... Je to snad prvně, co někam o tomhle píšu a pardon, že se zpovídám. Asi to tu není úplně chtěno, ale modlím se za lidi, co to žerou, dělají si z toho svoje náboženství a berou to, ať si uvědomí, že to prostě není ok. A snad pro to nebudou muset dojít až na dno, jak já. Mám vzpomínky a lehké obavy, které jsou pro mě výstrahou až do smrti. KAŽDEJ si na o musí už dávat pozor! Život je skvělej sám o sobě. Já už mu nebudu dávat najevo, že mi to nestačí...:))
Kazdopadne s tebou souhlasim!!! Podle me si to napsal nejrozumeji ze vsech techto "chytrych hlav" hlavne ten konec,je skoda ze prave toto si spolecnost neuvedomuje,jelikoz o tom nejsou schopni vedome uvazovat. A i kdyz to povedome chapou,nedokazou se podle toho zachovat. Spise se rozsiruje cim dal vice sebelitost a destrukce techto "drogou ohrozenych",cemuz se pak komunita nesmi divit,ze takto nejapne chovani privadi uzivatele do takto deprimujicich stavu a nalad. Vnitrni pocity vnimani a prijmuti drogu v ruznych projevech je od zacatku uzivani,snad to nejdulezitejsi k dalsim krokum. Kdyz krystali pochopime,oni se nam za tou bezkonkurencne odvdeci a myslim ze ani po jakkoliv dlouhe se nam zle nevyjadri! ;-) Pritel bere uz 25let a je to stale jak na zacatku uzivani. Jen o tom uvazovat..
já ti nevim bral jsem péčko 7 let je mi 22 a nikdy jsem nezažil takový haldy...jasně s 99% souhlasím sám bych to líp nenapsal,ale takovou psychozu jsem míval často a zvládal jsem to bez sebemenčích obtíží.a že jsem se nikdy nešetřil říkaly mi bezedný dával jsem si takový dávky co by ostatní porazilo,myslim že je to jen o psychice...dnes už neberu a přestal jsem ze dne na den a jsem za to rád ale někde hluboko v sobě vim že se k tomu stejně jednou vrátim a i se na to těšim na tu volnost a všechno co k tomu patří
Brala jsem pervitin 2 roky, z toho jeden byl destruktivní, protože se jednalo o ohromné množství. Nyní jsem bez dvou měsíců rok čistá a při představě,co všechno bych opět braním ztratila myšlence znovu si dát bráním. Občas mě to napadne, občas mám nesnesitelnou chuť. Ale nesmí nás to ovládnout už znova....nesmí. Proto by bylo super,kdyby si tento článek přečetli lidé,kteří stále berou...
Ale no tak klid všechno je to o psychice drogy jsou o zábavě a zasmát se bejt proste v pohodě a ne na tom fungovat zijte normalne a serte na tyhle stavi je to fakt blbost uzivejte si to ale nezneuzivejte to
A ty co to do sebe rvou po "kilech" tahnete do haje kvůli vam se to právě zesralo ze zavrou i nebohou paní co pestuje marihuanu cloveka co si chtel uzit vikend na parbe a misto toho kvůli pul g prasku sedi v lapaku stydte se a kdyby nakej prihlouplej zavislak me chtel chytre odpovedet na pravopisne chybi tak na to seru :-D jo jinak zrovna frcim a uzivam si to a vy az to odezni tak to odezni ale nikdy se se nesnizujte ke stavu pomoc co mam delat jsem na dojezdu ha ha no a dost mouder tem co se znaj ahoj a tem sracum co to dosrali a chodej nekam do lesa moc dik za to ze delate ze zábavy peklo nasrat vam
Psane v rychlosti na mobilu tak se nediv :-D
Brala jsem perník prez týden, mezitím jsem si dala i čtyři lajny kokainu. A trochu trávy. Skoro vůbec jsem nespala, nejedla, byla jsem jak zrychlena, tak naspydovana, ted jsem od středy čistá, ale do dneska mám ty úzkostné stavy, deprese atd a chce se mi neskutečně spát. Sekla jsem stím, protože jsem vyděla, jak me to likviduje a na víc, mi mnoho věci začínalo byt jedno. Naštěstí jsem se izolovala od lidi, ale občas to moje hysterycke smani, breceni a povidani, někdo schyta. Jenže stejně se mi chce většinou spát, takže mi to moc dlouho nevydrží. Tak doufám ze jsem z toho brzy venku a zase co nejdříve normálně ziju.Snupala jsem, byl to bilej, krystalickej prášek, takže dost silnější, kvalitnější matros.
V
na parne frcim asi 8 rokov a prezil som si s nim pekne casy ale potom same sracky,corky,dlhy, a pod. po neustalych problemoch s policatamy som prestal robyt kokotiny kradnut a ojebavat a tak... ale nikdy som s tym neprestal(s fetom). Fetujem pravidelne a obcas sa aj nastrelim a napriek tomu dokazem zit normalnym zivotom chodyt do prace starat sa o seba,mat dobrych kamosov a vychadzat z rodinou. Spotrebu mam obrovsku (rekord gram behom 6 hodin do kabla (to uz bolo zauimave nevedel som co skvor riesit)) a moja vaha je 115kg a nedokazem schudnut aj ked tyzden nespim a zjem uplne minimum len fajcim cigy a pijem vela vody. Moj nazor je ze to neni pre slabe povahy je to len o psychike aj ked uznavam ze prestat s tim musi byt kurevsky tazke preto to radsej neskusam ale verym ze ked budem mat dobry dvovod preco prestat (napr:vlastna rodina) tak to dokazem aj ked sa tej chuti asi nikdy nezbavim. A este chcem dodat ze aj fetaci su ludia a nemusia vzdy skoncit ako stokary aj ked vo vela pripadoch to tak dopadne poznam X ludi ktory vtom idu dlhe roky a su uspesny v praci aj v rodine a medzi priatelmy a to mozno len vdaka tomu ze maju tak vela energie z pika. Asi treba mat len nejaku moralnu hranicu ktoru proste kvoli davke clovek neprekroci a zivot na parne je fajn.
Ano vsetci coto zazili vieme o com rozpravame vsetko je to pravda mam strasne vela kamaratov coto brali(beru) nigdi som si nemyslel ze si to niekedi dam vzdy som bol proti tomu na kolko som bol do 18ky sportovec vo futbale nepripadalo do uvahy ;) lenze pravy opak .po dlhorocnom vztahe v ktorom bolo uz dieta sa mi to cele obratilo naopak maly mal asi 2roky ked som zistil ze ex priatelka berie ten humus bola natom uz dost zavisla tak sme sa kvoli tomu vela krat hadali nemala vobec absolutni zaujem o maleho bola podrazdena nervozna vycerpana tak vsetka starost o maleho a chod rodini bol namne .len prisiel ten den ked som to skusil ja . a isiel som skoro 12rokov prvy krat prvy rok super energia vsetko ma bavilo citil som sa jak King no postupom casu tobolo hrozne zacala zavislost niekedi som isiel aj 7-8 dni v kuse a to davalo telu zabrat tobolo neskutocne bolesti na dojqzdoch cista katqstrofa uzatvaral som doseba lutoval nevedel povedat jednu suvislu vetu uplne vymeteni zavreti v byte .ale tosom chcel povedat a uvedomel som si ze naco to vlastne robim vsak mi to uz nic nedava vsetko viem ako mi bude co bude nasledovat tak som stym zacinal prestavat obmedzil som kamosov zaclenil som sa do realiti a podarilo sa nehovorim raz do mesiaca si dam ale dost .no za tie roky to smojim telom a psychikou porobilo vela .ten hnus vas rozozere zaziva ci fizycky alebo psychicky ale dasa stym prestat ;)
Vse je jen v hlave!!!!Nikdy nenech ovladat drogou sebe, ty musis ovladat drogu!!!!!
Drz se ;-)
Poprvé jsem to měl ve 14 a je mi 16 jsem schopnej si dat pětikilo najednou halucinace jen párkrat...Obrovsky moc přehnané stavy kdy sem byl schopnej postavit i barak...Pocit štěstí a velkého sebevědomí vždy vede k častějšímu užívání a většiho mnozstvy...Všechno jakoby jste znal umel všemu rozuměl daří se vam všechno je pervektní na pár hodin se připoutat ke kompu nebo jiné věci...já například strávil 2 hodiny s nandaváním tkaniček u bot a to bez prdele hubou jsem jel tak že sem na dojezdu otevřel hubu maximálně na cígo nebo brčko...Zdá se to jako pohoda jenže...Začnou docházet dotace jste na dojezdu a hrozně moc si chcete dát do hlavy si vaugerujete že to potřebujete za každou cenu nápad čislo jedna čorky zlato jak kamarádu tak i rodine...jednou podruhé to vyjde pak se na vás přijde a už se vezete...Kamarádi vás začnou obcházet obloukem ani radši nepozdravý ze strachu z takove smažky...Rodiče důvěra žádná sáme hroty a hádky doma už žádné peníze tak se zadlužíte rodiče vás vyhodí...Jste feťák bezďák ze závislosti na peří jediné co vám zbýva je se buď zabit ale to vám touha po té štiplávé bolesti a pak ta hořká chuť pry stejkačkách libovej pocit já sám mám rad ted pocit když tu šňůru sjiždím a boli to jak prase pak si pobrečim a to nejlepši stejkačky...zpátky k tamtomu prostě závyslost vás donutí udělat nechutné věci zkrátka cokoliv i za posrané dvoukilo to je zkátka váš konec...Nenechte to dojít tak daleko...zatím páčko zjížďáci :-D
Zavidim vsem, co prekonali zavislost na pervitinu. Je mi 15 let a bojuju. Mam pocit, ze to nikdy nezvladnu. Ze zacatku to vypada jako tezka euforie, stesti. Ale je to vsechno jenom umely a tak rychle jako se nasaje lajna pervitinu, tak takovou rychlosti vas to pozene ke dnu. Nez jsem se stihla vzpamatovat, prisla jsem o vse, co mi bylo blizke. Kvuli drogam jsem ztratila rodinu, kamarady, a hlavne zazemi a smysl zivota. Vyvarujte se tomu, pokud jste to jeste nezkusili. Protoze ne vzdy je cesta zpet.
Rada bych te poznala..
To proc?
Drogy jsou svinstvo. Sama jsem brala perník 5 let, než mi konečně docvaklo, že to nikam nevede. Přitáhla mě k němu moje hloupá zvědavost. Na 2.stupni ZŠ jsem přečetla Memento a My děti ze stanice ZOO a pamatuji si doteď, zcela živě, jak jsem nad tématem DROGY začala urputně a dychtivě bádat. Přemítaly se mi různé myšlenky v hlavě. Na jednu stranu se mi zvedal žaludek. Druhá strana však velela názor "neposuzuj, co empiristicky neznáš"..a tento chtíč mě dovedl až k nim. Brzo tomu bude rok, co jsem si dala naposled a jsem za to ráda. Ovšem kdybych měla moc vrátit čas zpátky, jediné, co bych změnila, je doba mého užívání. Ač se to může zdát směšné..drogy mi svým způsobem otevřely oči a ukázaly pravou tvář okolního světa. Vždycky jsem byla děsně naivní, teď už ne tolik a vybírám si, komu budu věřit, komu co povím. Kdysi jsem to neřešila..říkala jsem všechno všem a pak jsem se divila, že je to zneužito proti mě. Věřím však, že existuje i jiný způsob, jak se zbavit naivity.
lidi smrt muze byt uz aj po prvej davke
Ty ale mas cas, nejhorsi je predbehnout závislost a citit se byt zavisly dopredu, jsou i lidi, kteri si dokazou pichnout vodu, jen aby si slehli.. Co si o tom myslis? Neni to cool a casem se pseudozavislost stane zcela urcite zavyslosti a pak je to o hodne tezsi....
Ahoj je mi 20 ..nikdy jsem to nezkusila mám přítele který bral ale když me poznal hned s tím přestal ... nedávno jsem to zjistila o sestrence vzalo mě to strašně moc protože je tak mladá a krásná strašně jsem to zacla odsuzovat a vyčítat příteli který z toho byl akorát tak smutny.Tak jsem nad tím začala uvažovat co kdybych to zkusila co na tom maji jak to chutna ? ale vím jistě ze přítel by mi to nedovolil ..A hlavně bydlíme v malém městečku takže se tu každý zná s každým a hned by se to proflaklo , přijde mi že jsem asi jediná ze všech lidíco znám cista , jako je jasny ze si zahulime ale to jako drogu extra neberu , spíš me zajímá ta chuť pocit a co na tom každej ma ... A po přečtení komentářů a clanku nevím jestli se na to vykašlat nebo o tom přemýšlet dal,ale spíš se na to vysrru :D bojím se.
jak tu už někdo psal je to pouze a jen o tým co máte v hlavě , samozřejmě že zaleží i na tom co máte kolem sebe (zázemí atd.) ale je jen a jen pouze na vás jak k perniku pristoupíte .
.
Když chcete smažit musite fungovat: chodit do prace,školy,udržovat si vztahy,rodinu prostě normálně žít a destilkou si ten život pouze okořenit :D
Jsem vikendovej hráč , jako neříkam někdy se to vymkne takže ve čtvrtek se vyndám a končí se až v nedělu stím že se jde v pondělí do práce
jedu takto už 3 rokem nemam dluhy nemam problemy jen připravenej chobot na další pátek na pořadnou šnůru :D kolik z vás za 3leta nemá už ani přepážku
doufám že se přesmažite a chcipnete na céčko v nakym sqotu mezi sračkama a lidma co jsou od sraček
Závěr : Prostě když se jde smažit musí se vypadat,
když do žíly si musíš dat- když nemužeš ju vyhledat,
už by ses měl na to vyjebat co takhle si zasmrkat?
Na nosánek bacha dej aspon jednu dírku si uhlídej :)
P.S. dal sem si před chvílí dvě O_o
Pervitin má pro každého zvědavce připravenou přehlídku někteří znás ke kterým bych se počítal dají kus sebe mnohem snáze něž druzí ale ve směs všichni lidé nakonec podlehnout moci těchto chemických sloučenin nebo jak to nazvat přirovnal bych to k výrobě atomových bomb taky je sám člověk strůjce přesto je výsledek mocnější než stvořitel to já jen že pervitin má nálepku zla poněvač je tak mocný soupeř nemusíme jej proto proklínat spíš pochopit a uznat jeho moc
Hahahaha good luck all. Cast prispevku je jen blabol. Kazdi kdo si da a je jedno ci jednou nebo x krat a pak keci jak prestal jen si kecate a oblbujete mozek. Nejde prestat uz jen pomysleni nato te raz dovede k tomu spet. Vsichni to moc dobre znate ten pocit a to je to proc to vsichni chtej a bohuzel to pomysleni nato nejde smazet z hlavy. No a to vse du na lajnu at ted den stoji zato jo a gramatiku neresim ziju x let v Uk takze pro me je anglictina dulezitejsi
Hochu věřím ti! Já jsem začal v 18 téměř rovnou jsem si pichal ( do teď nechápu jak někdo může snupat přijde mě to zbytečný ) trvalo to asi rok co jsem frcel co to šlo taky jsem si zažil halucinace po 6 dnech nespani. Ovšem pak jsem si rek dost a že už nikdy si nedám... vydrzelo mě to asi 4 měsíce pak jsem zas začal ale už jen opatrně tzv. Jednou až dvakrát za měsíc jeden nasleh žádný jízdy a takhle už to držím 5let..... jde to i opatrně ale musíš mít na to vůli.
..tak si tu pročítám ty "příběhy"..čtu tvůj a musim se smát. :D Velice mě pobavila část o 'tkaničkách'..2 hodiny je vázat..to ještě jde. :D Můžu říct, že za 'své éry' bych ti "záviděla". :D Poprvé jsem si dala v 16-ti..byla jsem u kamaráda, pak i ve městě, všechno v pohodě a větších viditelných příznaků. Říkám si "super, to jde"..ehm..šlo to, než jsem přišla domů a otevřela šatník. Nekecám - 6 hodin jsem si zkoušela před zrcadlem JEDNO tričko... :D
Pak jsem měla období "menších záseků". Například v hospodě na záchodě - po našoupnutí - jsem strávila 3 hodiny! Ještě teď se stydim, když si na to vzpomenu. :D Naštěstí to byla putika s minimálním procentem žen, takže klika se pohla jen jednou..omg. :D
No, abych to zkrátila..tyto "normálnější" záseky jsem mívala jen ze začátku. V poslední fázi, kdy jsem na tom mezi lidi už nechodila, jsem si to "užívala" doma. Jedna akce, 4-5 dní za měsíc..byly to dny strávené doslova 'v jiné dimenzi'. Žádný nakopnutí a paření - totální mimóza a festový záseky! Tak například..snaha smotat prodlužovák mi trvala okolo 3-5 hodin. Následně veškeré kabely, nabíječky, sluchátka, atp..- a míň jak 3 hodiny netrvalo nic, špíš čím dál dýl. :D Tkaničky (ano, taky jsem je měla :D), ta jsem mohla vázat taky tak 5 hodinek - ale já se předtim nebyla schopná ani oblíknout, takže jsem v gaťkách dřepěla celou dobu na studených dlaždicích. :D I na záchodě jsem se uměla pěkně zaseknout. Nejmíň "bolestivý" byl zásek na roličkách od toaleťáku - nechápu, co jsem to tam jako dělala. :D Pak ale přišly horší..a měly i několika týdenní následky - tzv. "nípání"..téměř neviditelné potníčky jsem si dokázala nípat i 10 hodin! Samozřejmě jsem se po tom skoro nezvedla, jelikož jsem měla brutálně zdřevěnělé nohy a zadek..a nemluvim o prozření před zrcadlem..
Ehm..koukám, že jsem to měla napsat spíš jako komentářů, než pouhou odpověď. :D
Každopádně bych sloh zakončila větou: Nestojí to za to! ;)
No, jak to tady tak čtu, tak jsem z toho trošku mimo..
Bez urážky, ale buď jste tady všichni velmi slabí, případně podprůměrně inteligentní, nebo Vám Váš dealer prodává nějakou zvláštní dobrotu..
Je mi 32, 2 děti, manželka, vysoké postavení v zaměstnání atd..
Zkrátka vzdělaný, spokojený člověk.
S pikem první zkušenost cca v 18 letech - na zkoušku na silvestra - nezničitelnej, nesmrtelnej, prostě parádní jízda.. Až na dojezd.. Ten byl peklo.
Ale padla volba, že až bude v plánu další větší akce, dám si zase, abych si to víc užil atd atd až do dnešní doby..
Ale kdykoliv chci, tak to prostě odložím a lajnu nešňupnu (nejsem taková lůza, abych si někdy píchnul)
Nikdy žádná psychóza, vždy jen vydařená zábava, nebo perfektně provedená práce do zaměstnání (a to kolikrát jedu celý týden), žádné záseky.
Dostatek minerálů, vitamínů, jíst, pít a dojezd je i mírnější..
Ale opět odložím a i když mám doma dostatečné množství, nedám si..
Vše je v hlavě a o tom, nastavit si priority..
Na piku jsem byl 2 roky a jsem rád, že jsem z toho venku. Psychózy, paranoidní myšlení atd. Hrůza! Mě pomohl Bůh. Uvěřil jsem v té době v Ježíše a on mě z toho vysvobodil, byl to zázrak. Tento zázrak záchrany a vysvobození má pro každého. Jen se k němu musí dotyčný obrátit a volat o pomoc. On nás miluje a rozumí nám.) Je to už 13 let, od té doby jsem čistej, mám dobrý život, skvělou ženu, dceru. A za to vděčím Ježíši. On zachraňuje!
Vsetky drogy su svinstvo a hlavne buznis pre odpornych hajzlov co to predavaju. Idseknut ruky kazdemu kto ich predava ci ponuka a ich uzivatelia nech sa liecia zo zavislosti. Drogy nie su zabava a uz vobec nie sloboda. Su v podstate biologicka zbran pre genocdu . Neuzivajte ziadne drogy !!! Nepiste ako Vam driga chvilku urobila potesenie piste o tom co vsetko zle Vam spravila. Viem co pisem je hrozne vidiet mladych ale aj v zrelom veku drogovo zavislych. ZITE ZDRAVO a NEPREZIVAJTE NA UMELYCH NAHRADACH .....
TOP/1Je mi 23 let a piko jsem poznala před půl rokem. Než jsem poznala tenhle svět, byl u mě i hulič trávy zasraným feťákem. Já princeznička první třídy, všichni okolo odpad, feťáci méně než odpad. Kdo si piko nezkusil, nepochopí, to co napíšu. Jsem o tom přesvědčená a předem upozorňuji chudáky, kteří sledují tuto stránku 24/7 jen aby mohli urážet druhé, mě rozhodně neurazíte ničím. Ani jeden z vás by totiž nepoznal, že i já si ráda fouknu. Skoro každej chlap, se kterým přijdu do kontaktu by mě šukal. To skoro bych znázornila jako 3% ze 100%, pro ty omezenější jedince, kterým nevymrdal mozek z hlavy fet, jednoduše řečeno jim ho tam totiž nikdo nenamrdal, než přišli na svět. Nevím, co je horší (svou vinou mu vědomě škodit, anebo ho nikdy nemít). Omlouvám se za vulgární výrazy, ale i já spatřila svět sjetá a poznala skutečnou realitu, tudíž přestaňte číst, pokud vám to vadí a řadíte se mezi moralisty. Je mi to u prdele, já kvůli vám psát nepřestanu, protože 70% právě z těch “pseudomoralistů” je mnohem víc prohnilých, než my-feťáci. Za zavřenýma dveřma onanujou nad kalhotkama holčiček, vzrušuje je porno s koněm, nebo třeba hledají způsob, jak sám sobě nachcat za krk. Sorry všem, já si za zavřenýma dveřma dávám čáru, nic “víc”. Již řadu let lidé pohližejí na drogy stejně. Droga je sprosté slovo, feťák navždy zůstane feťákem, všichni jsou stejný-kradou, přepadávaj a hlavně jsou strašně nebezpeční. Kdybych se neměla tolik ráda, proplesknu se dodatečně za to, že i já kopírovala tenhle blábol. Sorry všem těm, kteří si stále udrželi své panenství a nemají žádnou zkušenost s drogama. Váš pohled nemá ani trošku nic společného se skutečností. Vaše dělení nás, co jsme podlehli, třeba i na krátkou dobu drogám, na feťáky a vyléčený feťáky-stejně tak navždy feťáky, ve mě vždy vyvolá takové emoce, že mám sto chutí vykřičet do světa, aby se konečně začala populace krmit nějakou novou definicí, která bude obsahovat alespoň část skutečnosti. Já osobně jsem k fetu přišla ve chvíli, kdy jsem procházela celkem složitým obdobím. Jediné dva důvody, kvůli kterým jsem se ho nevzdala byla fobie z nadváhy a zadruhé jako prostředek ke zvládání 2 prací, ne kvůli penězům, ale kvůli depresím, ve kterých jsem se utápěla, když jsem byla sama. Prostě jednoduše- piko užívám jedině šňupáním a rozhodně si nikdy nepíchnu, jen při představě se mi zvedá žaludek. Chodím upravená, dbám o sebe a díky piku jsem se naučila ovládat ty chudáky okolo sebe, který cákaj už jen při představě, že si je osedlám. Právě těm se směju.... chudáci, který se nabízej a prosí o sex.... pánové, z 90% máte doma stejně doma manželku, anebo přítelkyni. To je ta lepší varianta, v některých případech byla vedle v místnosti, anebo třeba na záchodě. Můžete si za to sami, svých žen si máte vážit. Ja nemůžu za to, že ti stál, a to jsem ti jen vzdechla do ucha a zašeptala....ať táhneš do hajzlu. Neříkám, že perník není špatnej, ale ukáže vám hodně toho, co se vám zalíbí, za mě hlavně v sexu. Je špatnej a pokud jste ho nezkusili, nikdy to nedělejte...hlavně ne ve chvíli, kdy nevíte, jak dál, perník vám tu cestu rád ukáže, tu cestu do pekel, na které se postupně vzdáváte všeho, co pro vás bylo důležité v životě předtím. Cíle, sny, cestování, rodina atd... než si fouknete svou první čáru, zkuste si představit, že pokud tomu nepodlehnete, už navždy budete abstinentem a není absťák jako absťák. A nestojí za to ani ty pěkný chvíle, který jsou na začátku. Dřív nebo později se perník mění v nepřítele a bere si daň, a ta je fakt kurevsky velká. Kdybych tu první čáru měla před sebou dnes, rozhodně si ji nedám. Jen vás prosím, buďte normální, ne debilní.
2/TOP
Každý z nás rozhodně není hrozbou pro společnost, některým z nás to prý strašně sluší od dob, co fetujeme-můj připad, škoda, že na otázku-jak to dělám jsem nikdy nemohla doopravdy odpovědět. Jen se rozhlédněte kolem sebe, všichni o drogách mluví, dost často používají frázi: jak když si sjetej. Kdo takto může mluvit? Asi jedině ten, kdo má zkušenosti, že? Drogy užívá tolik lidí a navzájem to před sebou tají. A na 80% feťák feťáka pozná, jen to neventilujeme, jelikož ostudu máme oba dva...
... jsem jako tvůj stín,
mám nad tebou moc,
jsem totiž čisté zlo...
Hale docela obdiv co pro ni děláš já dělal to samé pro jednu holku a pro něj kámoše držel jsem ho od toho neměl domov vyhodili ho tak jsem mu kupoval hoteli aby měl kde spát a jednou jsem mu dal na hotel peníze a on místo toho si poresil a ufetoval se od té doby už nechci perník ani vidět vyserte se na to lidi dokud to jde a musíte chtít sami jinak vám nikdo a nic nepomůže ...
Já taky obdivuji lidi kteří s tím dokázali přestat, dle statistik se k tomu vrací po léčbě až 93 % uživatelů. Můj příběh - je mi 37 a pervitin jsem zkusil před třemi lety na doporučení kamaráda, jelikož jsem začal mít problémy s erekcí. Předtím jsem při sexu používal poppers asi osm let a už to němělo ty správné grády. Navíc dva roky před pervitinem mi byla diagnostikována úzkostně depresivní porucha. Na pervitinu zažívám báječný sex, dávám si k tomu i poppers a zažívám super stavy a jsem dost nabuzený. Dělám si víkendové tahy jednou za měsíc. Ale dojezdy - však to znáte. Měl jsem výčitky svědomí. Při pobytu na psychiatrii mi doporučili jinou variantu na erektilní dysfunkci, viagru. Řekl jsem si že s perníkem skončím a měl jsem sex jen na viagře. ze začátku se erekce dostavila, jenomže jsem párkát zasunul a nepocitoval jsem žádné vzrušení, ale ¨penis byl tvrdý. Cítil jsem se úplně zklamaný a měl jsem ještě větší depky. Pak jsem si zase dal lajnu a sex měl zase ty grády jako dřív a já byl po sexu maximálně spokojen.
Můj jediný syn šňupal pervitin. Nikdy v životě jsem nezažívala větší bolest a vnitřní prázdnotu. Trvalo to dva roky. Dneska už to vnímám jako minulý život. Už je to pryč. Změnilo ho to, mě taky. Dospěl, procitl, je úžasný, otevřený. Jsem moc šťastná, že s tím dokázal přestat, zapojit se zase do "normálního" života. Rodiče, nikdy neztrácejte naději! A vy, co sem píšete svoje zkušenosti a zážitky - i když je vám všechno jedno, vzpomeňte si v té chvilce střízlivosti na svojí mámu a na svýho tátu, že vás milují, že by dali všechno na světě za to, aby jste s tím přestali. Nebe i peklo existují - jsou teď a tady a pokud jste si vybrali drogy - jste v pekle. Všichni, co ještě pervitin užíváte, představte si, že jsem vaše máma, že mi na vás na všech opravdu záleží, že vás mám moc ráda a udělejte to pro mě, udělejte mě zase šťastnou. Tohle je můj první příspěvek do diskuze na internetu, už se sem nevrátím, mám vás všechny ráda, prosím, od téhle chvíle si to už nikdy neberte. Cesta, kterou teď začínáte nebude lehká, ale jste silní .....
Bral jsem pravidelně pervitin od 17ti let +-půl roku (nestřílel, šňupal a později nahříval a kouřil přes alobal v průměru 1-5 čár za den i noc). Nikdo to na mě nikdy nepoznal. Důvodem, proč jsem s tím skončil byly zaprvé finance, které jsem časem čím dál víc soustředil na další dávku, abych po probdělé noci alespoň zvládl vstát z postele a vydržel ve škole neusnout. Druhým důvodem byl můj vlastní fyzický stav (před rozhodnutím s tím skončit jsem zvládal šňupat a nespat 3-6 dní v kuse a ani si nechci domýšlet, jak jsem tímhle své tělo poškodil), a třetím důvodem byly velmi realistické halucinace, u kterých jsem nemohl rozeznat, zda je to realita nebo iluze (např. jsem si dal o něco větší lajnu než normálně a měl jsem pocit, že je v noci někdo za mým oknem ve 4. patře činžáku a poslouchá/sleduje mě.. Do toho se mi dělo něco podobného se sexem s přítelkyní, když mi jednou přeplo a najednou jsem si myslel, že vedle mě leží nějaká kamarádka přítelkyně a občas jsem řekl i něco ve smyslu, že kdyby přítelkyně přišla domů a viděla nás... A i ty 'drogy' jsem po bytě hledal a to, když jsem se ráno vzbudil s halucinacemi, že mám na stole děkovný dopis, v němž stálo, že mi někdo po celém bytě za 'dobře odvedenou práci' poschovával drogy. Já ve stresu, že nějakou 'drogu' najdou rodiče, jsem začal prohledávat každý kout bytu, šuplíky no prostě všechno a fakt jsem si v tu chvíli myslel, že ty kousky něčeho jsou vážně drogy, ale to, že jsem sbíral jen kousky bordelu a smetí, co ležely na zemi, mi došlo až tak po 3 měsících). Teď šňupu jednou za několik měsíců, když mám hrát v klubu nějaký delší set, ale dávám si pozor, abych do toho už nikdy nespadl, protože už nechci zažít tak nepříjemné dojeby, které jsem jako závislý míval. Naštěstí jsem si uvědomil, že takhle se dlouho fungovat nedá, vydržel jsem několik dní negativního postoje ke všemu, deprese, slabosti a neustálé únavy, ale závislosti jsem se zbavil i bez pomoci kohokoliv jiného. Míra závislosti na pervitinu je 2,9/3 (Jediný heroin je návykovější s plným počtem bodů), tzn. že i dlouho po závislosti se může dostavit silný chtíč. Např. mně stačilo cítit osvěžovač vzduchu na záchodě, kde jsem často šňupal, a hned se mi vybavila ta zvláštní chemická vůně, to štípání v nose atd. a hned jsem dostával chutě... Odvykání od pervitinu je sice těžký běh na dlouhou trať, který se Vám ale později náramně vyplatí nejen ušetřením peněz, ale i Vašeho zdraví, které je (mělo by být) přece jenom naše nejcennější vlastnictví. Takže komukoliv, kdo chce přestat brát, přeji silnou vůli, trpělivost a hlavně se nebojte požádat o pomoc druhé.
cau Mato, PO deseti letech na jehle a poslednimu Clovicku ktery me miluje ,ma maminka . S tim dne 3.6.2019 KONCIM. dekuju vam za cteni ktery jsem si mohl Uvedomit k Sobe Samemu.. MC
S pernikem mě poprvy seznámil exmilenec. Asi před rokem. Tehdy jsme si udělali asi jednou za měsíc pernikovy víkend kdy jsme prosnupali oba dny a já si pak hojila pozadí v heřmánku. Na sex je to opravdu pecka..je to asi 4 měsíce co jsem měla naposledy a nechybí mi to. Je to v hlavě podle mě. Já to brala jako podpurnou drogu na sex. Občasné zpestření. Nic víc. Ráda si zas někdy s někým dám. Na sex ano. Jinak ne. Jiný smysl to pro mě nemá.
Ahoj lidi ,chtel bych se take podelit o me zkušenosti s pernikem. Piše te tu, jak vas na tom bavi sex , tak me se na tom sexovat ani nechce. Spiš se mi chce s každym hodne bavit a uživat si ten supr pocit energie a pohody .Což je asi zvlaštni.Protože jinak sex mam rad.Nikdy teda přitom zrovna jsem nemel přitelkyni a na Ulety nejsem. Momentalne mi je 37 let a poprve jsem si šnupnul ve 22letech.Jenže mam rozum a hlavne taky vuli a vim co to muže vše zpusobyt. Sleduji to na kamaradech nebo znamich jak se meni k horšimu a jak na ne neni spolehnuti a celkove upadaji , nemaji penize cž vede ktomu že si chteji pujčovat , jen se jim špatne vraci ,
pak maji diky tomu ruzne jine problemy, stihy a tak podobne. Jde podle me proste oto mit rozum a neco otom vedet . Proto nikdy na tom nelitam vic jak jeden dem nebo jednu noc. dam si tak max 2 lajny, podle toho jak je to dobry. pPřitom se snažim hodne pit a vpohode se na tom i najim. To si dam tak nejdřive jednou za 2,5 až 3 mesice nebo klidne za rok i vice.Už proto že sice dojezdy nemam tak velky, jen nebyvam třeba až 4 dny po použiti uplne ready. Take chodim cvičit do fitka a vadi mi že potom nemam tu chut tam jit ani vuli zvedat težke vahy. Klidne druhy den jdu do prace i když s mirnou depkou. Jde proste oto občas si dat a dobře se pobavit,Potom je to podle me vpohode. Nežli si na tom jako kokot vypestovat zavislost .tož je určite lepši nežli bejt každej patek nalitej jak prase. Jinak chci řic že samozřejmne mam hlavne dobre kamarady co nickdy nic nebrali ani travu.
Poslat komentář
<<< Zpět na titulní stránku