Ježíš vždy na 1. místě

Ježíšovo učení se mi líbí. Souhlasím snad se vším.

Ale do kostela nechodím. Přitom bych navštěvováním bohoslužeb udělal velkou radost mamince. Ač sama katolička, netlačí mě k nim, ocenila by, pokud bych se zapojil do jakékoli slušné křesťanské církve.

Nabídka je v tomto segmentu přepestrá, leč vybrat si nemůžu.

Proč?

Ač se každá z křesťanských církví zaklíná tím, že oni jsou ti praví následovníci Ježíše, spojuje je snaha o to, aby se Ježíšovo učení co nejvíce rozmělnilo.

Když je potřeba přitvrdit, kněží a kazatelé s oblibou citují Starý zákon.

Rádi pátrají v názorech apoštolů, svatých či jiných celebrit, potřebují-li si potvrdit své (mnohdy pomýlené) postoje.

A pokud není nalezena žádoucí odpověď, sejdou se církevní papaláši, aby moudře rozhodli o nenávisti k bukvicím, odmítání antikoncepce, zabíjení pohanů, celibátu, zákazu marihuany či jiných záležitostech, na které Ježíš jaksi pozapomněl.

Jako by jim Ježíšovo učení nestačilo. Jako by jim přišlo málo komplexní. Jako by bylo třeba je něčím zásadním doplňovat.

Přitom základní myšlenky (láska k bližnímu, odpouštění, odpor k mamonu...) ustupují do pozadí.

Pomineme-li toho nejvyššího, jakou hierarchii autorit by měla mít křesťanská církev, aby mě nalákala?

1. Ježíš

Dlouho nic.

Dlouho nic.

Dlouho nic.

...kněz (kazatel), Židé, apoštolové, svatí, církevní celebrity...

Dlouho nic.

Dlouho nic.

Kopka hnoje.

...církevní papaláši.

Ještě doplním další drobný požadavek: na Satana a démony se rád podívám v rámci nějakého vypečeného italského hororu, při bohoslužbě nepotřebuju poslouchat litanie o těchto potvorách.

Kam dál?
Guy Gilbert - Evangelium podle svatého lotra