Otravné dojíždění, ucpané silnice - Známe viníky

Úřady s oblibou ruší svá pracoviště v menších městech. Údajně se šetří na nájmu, energiích, úklidu.

Co pak?

Agenda se nevyřeší sama. Pracovníci jsou přesunuti. Obvykle rovnou do krajského města. Když už, tak už.

Dojíždějí každý den desítky kilometrů.

Lidi, kteří chtějí něco vyřídit, musí jet také desítky kilometrů.

Zaměstnanci úřadu ani občané z toho nemají sebemenší radost ani užitek. Navrch dostanou černé svědomí. Ničí totiž planetu.

Kdyby šlo jen o úřady, byla by to ještě pohoda.

Obří fabriky stahující pracovní sílu několika okresů. Slučované školy. Hypermarkety. Zrušená oddělení v okresních nemocnicích.

Centralizace nevyhovuje nikomu krom top manažerů. Přináší totiž rychlé úspory.

Na dlouhodobé celospolečenské náklady se nikdo neptá. Investice do dopravní infrastruktury, boj s emisemi, autovraky, nehody, celosvětový bordel okolo ropy...

Pokud budou mít lidi všechno při ruce, nebudou jen tak z plezíru každý měsíc projíždět tisíce korun a nebudou radostně ztrácet stovky hodin času ročně.

Budou cestovat delší vzdálenosti příležitostně.

Představte si ten ráj!

Vše, co potřebujete, máte v docházkové vzdálenosti. K tomuto ideálu směřujme.

Určitě si přečtěte:
Náš přístup k pracovní době - Jedna z příčin krize
Absolventi jako úředníci? Ano, pokud stát nabídne home office