Absurdní ceny bydlení ruinují veřejné rozpočty. Co s tím?

Občas nás média oblaží zprávou, jak nejchudší nemohou sehnat finančně dostupné bydlení, jak na tom vydělávají nejrůznější vykukové a jak krvácejí veřejné rozpočty.

Dnes se pokusím dát celou problematiku do širšího kontextu. Jde totiž o učebnicový příklad vad svobodného trhu, které vedou k vysávání státu. Navíc v důsledku způsobují příklon lidí k totalitním ideologiím.

Příklad s hypotékou

Nebudu zacházet do extrémů. Náhodně vyberu poctivou fiktivní rodinu třeba z Blanska.

Rodiče pracují, každý vydělá 11 000,- čistého za měsíc (minimální mzda je 9 200,- hrubého). Děti ve věku 13 let (holka) a 11 let (kluk) chodí na základní školu.

4+1 ve starém panelovém domě pořídí za 1 700 000,-. Těžko lze mluvit o nějakém luxusu.

Dejme tomu, že měli 200 000,- našetřeno. Zbývá tedy splácet (půjčí-li jim někdo) hypotéku 1 500 000,-. To činí přibližně 8 000,- měsíčně.

Další výdaje spojené s bydlením (tzv. inkaso) ponechme na skromné výši 4 000,- za měsíc.

Tisíc korun oba manželé každý měsíc zaplatí za dojíždění do zaměstnání.

Na celou existenci 4 lidí tedy zbývá 9 000,- korun/měsíc.

Divíte se, že preferují komunisty a chtějí dávky od státu?

Příklad s nájmem

Za pronájem obdobného bytu by zaplatili 10 000,- měsíčně + inkaso (4 000,-), nepomohli by si.

Zde se dostáváme k prvnímu nestandardnímu číslu. Poctivý nájem je kolem 3-4 procent ceny domu (či bytu) ročně, zohledňuje opotřebení i zisk majitele. V České republice se pohybujeme okolo dvojnásobku. To znamená, že majitel má cca za 15 let pronajímání celou cenu zpět. Domluví-li si, že drobné opravy neplatí, pravděpodobně během této doby neinvestuje ani korunu.

Příčiny

Je li nájemné takto vysoké, vyplatí se čekat roky, než ho někdo dá. Trh se nehýbe, stovky tisíc bytových jednotek zejí dlouhodobě prázdnotou. Majitelé jsou většinou dobře situovaní, není síla, která by je donutila k aktivitě.

Druhé nestandardní číslo (respektive čísla) uvidíme, podíváme-li se třeba do Německa. Náklady na pořízení bydlení jsou tam obdobné jako v ČR.

Stavebnictví je do značné míry závislé na lidském faktoru (od architekta po přidavače). Je-li cena práce u nás několikanásobně nižší než na západě (v Německu v tomto odvětví 875 000,- Kč/rok, v ČR 320 000,-/rok), bylo by logické, byl-li by výsledný produkt výrazně levnější.

Není. Peníze nikam nemizí. Bohatí Češi si prostě nechávají pro sebe daleko víc než bohatí Němci. Například v bankovnictví se u nás průměrně vydělá 4x více než v pohostinství. V Německu jde o necelý dvojnásobek.

Vyčuránci vládnou

Česká republika je zemí zaslíbenou pro vyčuránky. Více než 20 let zneužívají špatně fungujícího trhu s bydlením. Odmítají opustit (nepsaný) kartel. Nic je k tomu netlačí.

Jistě, trh to časem vyřeší sám. Odhaduji někdy kolem roku 2050 :o)

Řešení

Do výstavby bydlení se musí pustit stát. Jen stát má totiž sílu postavit se kartelu, jen stát vlastní spoustu pozemků. Rozpočet by to nestálo nic, lidé by platili nákladovou cenu.

Je také na místě vyzvat k větší angažovanosti tzv. občanskou společnost, která odmítá vidět obrovskou nespravedlnost (+ megatunel) v oblasti bydlení.

Kam dál?
Obchodní řetězce uvádějí: Pohádka o selhání jednotlivců