Ať si dítě klidně umře, hlavně že je rodina pohromadě

Tak se dá s trochou nadsázky bohužel popsat postoj mnoha lidí, kteří se živí ochranou dětí. Pokrevní spřízněnost je pro tyto odborníky posvátným totemem, biologičtí rodiče představují božstvo.

Dítě trpí nemocemi a špatnou výživou, je zamořeno parazity, citově strádá. Ale to nevadí. Důležité je, že přebývá u těch, kteří si jej během pár chvilek vášně vyrobili.

Láska versus lhostejnost

Wikipedie uvádí k rodičovské lásce, že jde o lásku bez sexuálního podtextu vyznačující se pečováním o druhého a plněním jeho potřeb.

Nechává-li někdo své dítě dlouhodobě strádat, nepečuje-li o něj a nenaplňuje jeho základní potřeby, tak ho (navzdory emočním výlevům před těmi správnými lidmi) prostě nemá rád.

Nejde o nedostatek peněz. Jde o nezájem.

Hustá síť sociálních služeb nabízí bezplatnou pomoc každému, komu nejsou jeho děti lhostejné.

Putovní děti

Každé dítě potřebuje stabilní, bezpečné a láskyplné prostředí od nejútlejšího věku.

Co je dnes moderní?

Dítě putuje. Špatní rodiče totiž musí dostat druhou šanci, třetí šanci...

Dojde-li k definitivnímu odebrání, nepostupuje se u nově narozených rychle a efektivně. Na 5 předchozích potomků jste kašlali, u šestého bude změna, předpokládají profesionální ochránci pokrevní spřízněnosti. Zvrácená logika.

Nekonečný příběh

Dítě přivleče díky nezájmu rodičů do školy během 1 pololetí žloutenku, vši i svrab. Divíte se, že s ním nechce nikdo sedět a hrát si? Zazlíváte učitelům, kteří vyčerpali veškeré své možnosti, jak situaci zlepšit, touhu zbavit se jej?

Pokud ano, jděte příkladem. Pořiďte svým ratolestem kamarády, od kterých se mohou něčím hezkým nakazit.

Od útlého věku vzniká v zanedbávaných dětech odpor ke společnosti a jejím nejzákladnějším hodnotám. Pochopitelně. Až dospějí, předají ho další generaci.

Jak ze začarovaného kruhu ven?

Je-li něco pro stát prioritou, lze to (i v podmínkách České republiky) obvykle vymoci.

Příkladem je třeba školní docházka. Hrozba kriminálem funguje, málokdo si dovolí neposílat potomka do školy. Hrozba odebráním evidentně nemá stejný efekt.

Hrubé zanedbávání péče o dítě je týráním, za které hrozí dle § 198 trestního zákoníku rok až osm let vězení.

Je nejvyšší čas začít tento paragraf, pokud selžou snahy o pomoc a pozitivní motivaci, hojněji využívat. Jinou cestu nevidím.

Související text:
Cikáni a jejich zanedbané děti - Determinismus vs. svobodná vůle