Manažeři 1. linie - Šéfové na ně (Bůh ví, proč) kašlou
Od šéfa směny v supermarketu přes mistra na dílně fabriky po vedoucí odboru v rámci úřadu jsou to právě oni, kdo převádějí do praxe nařízení z vyšších míst a vedou řadové pracovníky. Jejich vliv na motivaci zaměstnanců je obrovský. Jsou s nimi v každodenním kontaktu. Setkávají-li se manažeři 1. linie se zákazníky či veřejností, vytahují obvykle brambory z ohně za své často vědomě nepolapitelné nadřízené. Za nic nemohou, všechno odserou Manažeři 1. linie nemohou nic moc ovlivnit. Netráví desítky hodin měsíčně na schůzích, jsou přímo v terénu. Často se vůbec nepodílí na výběru svých podřízených. Ten obstarávají vyšší šarže, personální oddělení nebo agentura. Pak se nebohý manažer první linie musí prát s výkvětem, který mu nesedí lidsky ani pracovně. Do toho stížnosti nespokojenců a spousta úžasných nápadů od těch shora. Bez podpory Ve většině organizací rostou manažeři první linie jako dříví v lese. Sice pod základním dohledem a za občasných brutálních zásahů, ale bez trvalé podpory. Obvykle se vyloupnou z řad obyčejných pracovníků, protože dle nadřízených převyšují ostatní. Nikdo příliš nekoumá vztahy v kolektivu ani osobnostní profil vyvolených. Vzdělávání se poskytuje nahodile, pokyny jsou sdělovány formálním způsobem, výkony jsou tvrdě vyžadovány. Žádný vděk Pokud všechno klape, plácají se po ramenou geniální stratégové. Horní patra vedení dostávají tučné odměny. Dolů se dostane jen tichá ozvěna potlesku. Když se nedaří, o manažery 1. linie se zastavuje veškeré svinstvo padající shora. Také Vás zajímá: UČITELÉ, pokud na to nemáte, dělejte něco jiného Jak udržet nové zaměstnance Štítky: Ekonomika a management, Kariéra, Personalistika |
Poslat komentář
<<< Zpět na titulní stránku