Po porodu ve Fakultní nemocnici Hradec Králové: Žádná velká idylka

Vzhledem k tomu, že můj muž měl potřebu napsat článek o porodu našeho syna a vychválit Fakultní nemocnici Hradec Králové do nebes, nezbude mi než přidat také svůj pohled, abych to trochu vyvážila. Na rozdíl od něj asi o hodně víc rozumím potřebě intimní atmosféry a hlavně kontaktu s dítětem. A taky mi některé řeči personálu během porodu přišly dost manipulativní.

Ve svém příspěvku Domácí porod? Byli bychom padlí na hlavu ale celkově nelhal. Průběh porodu nebudu rozebírat – cokoli jsem chtěla/nechtěla nebylo vyslyšeno. Taky neuvedl, že ten úžasný personál neví nic o bondingu. Bez intervence manžela by mi dítě po porodu ani neukázali. O nějakém přikládání nemohlo být řeči, přestože byl chlapeček naprosto v pořádku (apgar score 10-10-10) a měl přes předčasné narození normální míru a váhu. Okamžitě ho odvezli do jiné budovy a já k němu mohla až druhý den – podívat se k inkubátoru. Zřejmě nějaká metodika.

Každý v jiné budově jsme byli celkem tři dny, pak jsem se nechala jako doprovod přijmout na dětskou kliniku a mohla za malým chodit na kojení. Dostala jsem nás odtamtud (přestože pro pobyt nebyla alespoň několik posledních dnů zcela žádná zdravotní indikace) po 10 dnech a to jsem musela zabojovat, nejradši by nás tam asi sušili do Vánoc.

Ohledně kojení se snad ani nedá napsat, že by byl přístup nemocnice neutrální, ten byl snad vyloženě nepřátelský. Jako prvorodička jsem dostala asi tříminutovou instrukci od sestry těsně po porodu po převezení na pokoj a dále k prohlédnutí manuál týkající se odstříkávání. That´s all. Tedy kromě omezování doby, kdy jsem malého mohla mít u prsu na celkových 10 minut na jedno kojení. Doteď mi není jasné, jak by se mi tímto způsobem asi mohla rozjet laktace.

Nicméně, ať nejsem neobjektivní – jako velké plus zdejšího přístupu musím uvést v podstatě neomezené návštěvy. A co se týká jídla, bylo ho až moc.

Takže celkové hodnocení? Je to továrna. Málem s nikým jsem se neviděla víc než jednou (dobře, s několika sestrami dvakrát nebo třikrát a s jednou doktorkou dvakrát). Člověka trochu mate, že každý říká něco jiného. Všichni se ale chovají slušně a profesionálně. Z hlediska péče o zdravotní stav věřím, že jsou zodpovědní, mají dovednosti i informace a pravděpodobně nic nezanedbají. Věřila bych i, že jsou v tomhle ohledu špička. Povětšinou mi ale chyběla trocha obyčejné lidskosti.

Díky Bohu jsme doma. Zase nechci doktory vidět. A opětovně – kdybych si mohla vybrat porodnici, Fakultní nemocnice Hradec Králové by rozhodně první volbou nebyla – stejně jako tentokrát, kdy jsme v ní skončili kvůli tomu, že vybraná porodnice před 36. týdnem těhotenství nepřijímá.

Takže za mě asi tak.

Co Vás zajímá?
Nadané dítě: Jaké by mělo být, aby v životě uspělo
Babyboxy: Ano či ne