Čtenářský deník - F. M. Dostojevskij: Zločin a trest

Několik slov o autorovi

Velký humanista a jeden z nejvýznamnějších ruských spisovatelů F. M. Dostojevskij se narodil roku 1821 a zemřel roku 1881. Jeho život nebyl příliš šťastný. Pro účast v revoluci byl poslán do káznice (na zkušenostech, které tam získal, je založena jeho kniha Zápisky z mrtvého domu). Po propuštění byl svou finanční situací nucen horečně psát. Hlavní díla, jež touto činností vznikla, jsou: Ponížení a uražení, Zápisky z podzemí, Zločin a trest, Hráč, Idiot, Bratři Karamazovi, Běsi. Mezi další jeho důležitá díla patří: Nětočka Nězvanovová, Dvojník, Chudí lidé a Bílé noci.

Vydání: Svět sovětů, Mladá fronta, Smena, Naše vojsko, 1966; přeložil Jaroslav Hulák.

Postavy

Rodion Romanovič Raskolnikov - hlavní hrdina příběhu, bývalý student, který v podstatě z přebujelého ega, pocitu vlastní výjimečnosti a touhy po skvělé kariéře dospěje až k vraždě,
Duňa Romanovna Raskolniková - jeho sestra, která chce ekonomicky stabilizovat rodinu výhodným sňatkem,
Pulcherija Alexandrovna Raskolniková - matka hlavního hrdiny, milující nade vše svého syna,
Razumichin - Rodionův přítel ze studií, šikovný a chytrý mladík, nakonec se ožení s jeho sestrou,
Petr Petrovič Lužin - pětačtyřicetletý právník, výhodná partie, osobnostně ale s tendencí kontrolovat ostatní, ovládat a vlastnit
titulární rada Marmeladov - úředník, jehož svět ničí jeho slabost pro alkohol,
Sofja Semjonovna Marmeladová - dcera Marmeladova, která kvůli tomu, aby zabezpečila rodinu před smrtí hladem, se vydává na cestu prostituce; důvěrná přítelkyně Raskolnikova, věřící,
Katěrina Ivanovna Marmeladová - manželka Marmeladova, souchotinářka, zničena životem s Marmeladovem,
Porifij Petrovič - vyšetřující soudce,
Svidrigajlov - postarší seladon bez velkých etických zábran, zamilovaný do Duni, po jejím odmítnutí spáchá sebevraždu,
lichvářka - oběť Raskolnikova zločinu, bohatá žena, bývalá úřednice, která bez skrupulí využívá ostatní k vlastnímu obohacení a pohodlí, v očích Raskolnikova veš,
Lizaveta - hodná sestra lichvářky, náhodná oběť Raskolnikova zločinu.

Místo: Petrohrad

Čas: 19. století

Děj

Na začátku knihy se seznamujeme s mladíkem, kterému již měsíc klíčí v hlavě myšlenka, jak zlepšit svoji finanční situaci, jež se jinak jeví poměrně nevalně. Je přesvědčen, že v zájmu vyššího dobra - které by potom působil - může spáchat zločin, a to i vraždu. Celou věc chladnokrevně naplánuje a detail po detailu začne uskutečnovat. Vlastně ani sám nevěří, že dělá to, co dělá. Dokáže zabít , a to tak (byť se špetkou štěstí), že nezanechá stopy. Krádež však již zcela nedokončí a z lupu si nedovede cokoli vzít. Následně podrobně sledujeme jeho duševní trápení, které se ve výsledku vyvine v přiznání viny. Na konci knihy je hlavní hrdina potrestán 8 lety v káznici na Sibiři, ve vězení jej navštěvuje milující Sofja a plánují společnou budoucnost.

Vlastní názor

Jde o knihu děsivou - zejména v počátku, v naturalisticky drsném popisu spáchaného zločinu a jeho precizně vylíčené motivaci; a zároveň ve svém vyznění plnou naděje. Vlastně jsem od Dostojevského nic takového nečekala. Myslela jsem si, že všechno skončí tragicky. Předpokládala jsem, že konec bude jen pochmurným vyústěním pochmurného díla. A není. To bylo milé překvapení. Kniha se mi líbila. Má spád, nemůže nudit. Asi třístránkovou pasáž /životní příběh Marmeladova/ bych každopádně doporučila jako vhodnou pomůcku na ZŠ pro prevenci zneužívání návykových látek. Alkohol a to, jak může dopadnout závislost na něm, je zde dokumentováno vysloveně ďábelsky. Jinak mezi hlavními myšlenkami zde opět najdeme variaci na Dostojevského téma, že člověk je tvor, který zvykne všemu.

Kam dál?
Čtenářský deník: L. N. Tolstoj - Anna Karenina