Čtenářský deník - Patrik Hartl: Okamžiky štěstí

K letošním narozeninám jsem si přála knihu (ostatně, ke které příležitosti by se mi nějaká ta literatura nelíbila, že ;) ). Prý jsem řekla, že to má mít aspoň 500 stran, ať mám co číst. Nepamatuju si to, ale zní to jako já. A tak se mi vzhledem k aktuálním novinkám na pultech knihkupectví ocitl v ruce román Patrika Hartla Okamžiky štěstí. S tímto autorem jsem přišla do kontaktu poprvé. Jak na mě působila jeho již několikátá publikace s vámi budu ráda sdílet v tomhle článku.

Pro formu využiju obvyklé schéma:

O autorovi

Čerstvě čtyřicetiletý český autor má za sebou studium FAMU. Věnoval se filmové i divadelní režii. Režíroval několik úspěšných divadelních her, včetně tří vlastních. Ve světě literatury debutoval knihou Prvok, Šampón, Tečka a Karel. Na kontě má rovněž Malý pražský erotikon.

Vydání: Bourdon, 2016

Kompozice

Kompozice je překvapivá. Dostanete do ruky knížku, která se dá číst z obou stran. Kolegyně na výcviku si myslela, že četbu předstírám a držím knihu vzhůru nohama :D Z každé strany můžete sledovat příběh dvou sourozenců odehrávající se ve stejný čas, avšak psaný jiným pohledem. Oba mají 14 kapitol a lehce přes 250 stran textu.

Děj (nečtěte celé, pokud nechcete přijít o překvapení)

Na začátku si prohlédneme studenty Veroniku (20) a Jáchyma (17) žijící v pražské vilce. Jejich životy navenek vypadají pohodově, snad až idylicky. Ovšem jen do chvíle, kdy se dozvědí katastrofickou zprávu: oba rodiče jsou mrtví důsledkem autonehody. Jejich bezpečný svět se zřítí jako domeček z karet, jsou skokově zatíženi jak emocemi s tím spojenými, tak obrovskou, až drtivou odpovědností sami za sebe. Musí začít řešit otázky finanční, opatrovnictví... Aby toho nebylo málo, Veronika je těhotná a dítě čeká s Kubou, který odjel do Anglie budovat kariéru a nakonec si tam našel jinou lásku.

Sledujeme, jak se každý ze sourozenců vyrovnává s touto těžkou situací. Na první pohled lépe zvládá Veronika, která po nástupu na matfyz vymyslí plán nabídnout pokoje v domě ke spolubydlení a následně rozjíždí cateringovou firmu. Zatímco Jáchym utrpí úraz při parcouru, nechá v předposledním ročníku střední školy i bezpečí poskytujícího vztahu s přítelkyní a odjíždí do USA prorazit u filmu. Zpět domů jej ale po několika měsících přivede Veroničino zhroucení a hospitalizace v psychiatrické léčebně. Pomáhá sestře s cateringovou firmou, s kamarádem ze střední pak rozjíždí obchod se skateboardy. V roli svědka posvětí Veroničinu svatbu se svým americkým kamarádem, s nímž Veronika čeká druhé dítě. Manželství se ale nevyvede. Ani Jáchym není vztahově spokojený, ze všeho se rozhodne pracovat na zámořském parníku v animačním týmu. Tam potká Amy z Anglie, lásku svého života.

Veroniku se po letech úspěšně snaží získat zpátky Kuba, se kterým poté žije. Vtipnou, dojemnou nebo jen zamotanou tečkou je, že Kuba se před krátkou dobou právě s Amy rozešel a že je to to děvče, kvůli kterému nechal Veroniku na holičkách...

Postavy

Veronika - hlavní ženská postava knihy, dívka s matematickým nadáním, která ale vlivem situace rezignuje na VŠ vzdělání a profesně uspěje ve vaření, svém velkém koníčku.
Jáchym - chytrý kluk, nadaný gymnasta, celkově dost nekonformní, zábavný, ale také přemýšlivý, díky odvaze a snaze úspěšný snad ve všech činnostech, kterým se rozhodne věnovat.
Kuba - syn ambiciózních rodičů, zabývá se designem, studuje v Anglii, pracuje pak po celém světě, nakonec se ale vrátí do ČR za Veronikou.
Vlado, Stano a dvě děvčata z Brna - spolubydlící v pražské vilce, každý jinak ztřeštěný.
Ája - dcera Veroniky a Kuby, stará se o ni z velké části sousedka Veroniky, která je v důchodu.

Místo: Praha, místy Plzeň, Londýn, LA

Čas: současnost

Vlastní názor

Je to román a je to oddechovka. Takhle to ve zkratce beru. Realistického není snad nic. Možná krom autorova porozumění současné pražské mládeži (je-li taková, jak je líčena). Je to smutné a v závěru veselé zároveň. Je to o hledání a nalézání, a nejvíc snad o odpuštění (skláním se před Veronikou, že je schopna odpustit Kubovi). A taky je to slaďák. V ději jsem zapomněla zmínit, jak Kuba v závěru knihy zachraňuje Veroniku z hořícího auta (ne, nedělám si srandu). Takže z mého hlediska: body za nápad a zajímavé zpracování. Dobrá práce s popisy stejných událostí z úhlu pohledu různých aktérů. Čtivost, lehkost, chytlavost. Je fajn, že tu někoho takového máme. Ovšem s klasickými autory Patrik Hartl srovnání nesnese.

Kam dál?
Čtenářský deník - Paula Hawkins: Dívka ve vlaku
Čtenářský deník - F. M. Dostojevskij: Zločin a trest