Podpořme studenty, ať mají děti

Chtěli dřív mládežníci děti?

Definujme mládežníky jako lidi do 21 let věku.

Zatímco před revolucí měla průměrná prvorodička pod 25 roků, nyní má nad 30 let.

Mládežnice táhly průměr dolů.

Bylo téměř pravidlem, že na maturitním tablu byla fotka několika holčin označena dudlíkem. Procento těchto slečen, které přišly do jiného stavu plánovaně, se limitně blíží nule.

Svatba, kde se šťastný pár musel brát, byla běžnou záležitostí.

Klíčovým faktorem zde nebyla novomanželská půjčka. Ani dostupné jesle. Ani možnost snadněji přijít k bytu.

Klíčovým faktorem byla špatná dostupnost antikoncepce. Kondomy šly pořídit, ale jistě ne na toaletě během vesnické diskotéky nebo v nonstop večerce. Další možnosti existovaly, ale pro teenagery byly z oblasti snů.

Počet interrupcí v ČR přesahoval 110 000, počet narozených dětí byl kolem 130 000. Téměř 1:1.

Opravdu zde nevidím sebemenší náznak toho, že by dřív mládežníci po dětech toužili víc než teď.

Co s tím?

Prodlužuje se doba vzdělávání.

Většina mých spolužáků v 90. letech končila učňák a v 17 směr arbeit. Další si udělali maturitu a v 18 směr arbeit. Na VŠ jsme šli 3 z 24.

Člověku bylo 25 let a měl 7 let odpracováno (vojnu nechme vojnou). Pak začali i ti, kdo své vášně drželi na uzdě, uvažovat o rodině.

Dnes vezmou na VŠ každého, kdo tam chce. Vzdělávání se tudíž běžně končí ve 24 letech i později. Člověk má 7 let odpracováno a je mu 31. Začíná zvažovat své rozmnožení. Ovšem než vše klapne, může mu být 35 nebo více, což je pozdě.

Prováděná i navrhovaná opatření státu směřující ke zvýšení porodnosti jsou komická.

Nabízí se jediná logická varianta, co dělat:

Podpořme studenty, ať mají děti!

A než začnete prskat, co to píšu za pitomost, zamyslete se.

Studenti mají obrovskou spoustu volného času. Zátěž ve škole se absolutně nedá srovnat se 40 hodinami/týden v práci. Plus zkouškové a prázdniny.

Studenti obvykle bydlí s jinými studenty. S kamarády. Vzájemná výpomoc s hlídáním jasná.

Studenti slyší na peníze. Pokud dáte stipendium 15 000,-/měsíc každé mamince do 26 let věku, která se soustavně připravuje na budoucí povolání, budete čučet. Bude-li vypláceno každý rok pro 30 000 studentek, dostáváme se na zátěž pro státní rozpočet cca 5,5 miliardy. Pohodové číslo.

Další výhodou je, že ženy nebudou muset kvůli dětem přerušovat kariéru. Ukončí VŠ, šoupnou ratolesti do školky a můžou 40 let nepřetržitě hoblovat.

Budeme dál brečet, jak vymíráme?

Nebo podpoříme studenty, ať mají děti?