17. listopad po 30 letech: Bitva pamětníků

Jak se blíží výročí sametové revoluce, pomalu začíná přípravná dělostřelecká palba před bitvou pamětníků.

Část z nich se ostře vymezila proti tvrzením jiných aktérů listopadových událostí v MF Dnes.

A to máme teprve srpen.

Od revoluce uplyne 30 let. Vzpomínky za tu dobu notně vyblednou. Nelze dojít k pravdě, sejdou-li se účastníci téže události ke svědectví. Jejich životní cesty se mnohdy zásadním způsobem rozešly. Způsobili si příkoří. Třeba se i nenávidí.

Můžeme čerpat z autentických dobových záznamů, nedávat prostor bulvárním plkům, vyzývat pamětníky ke slušnosti a důstojně si užít oslavu doby, kdy jsme ze sebe vydali to nejlepší.

Tehdejší ideály? Nenásilí, pravda, svoboda, odpuštění, dobrý život pro všechny.

Dnešní ideály? ...

Koncem roku 1989 mi bylo necelých 10 let.

Na co si vzpomínám?

17. listopadu na ORF1 dávali ve zprávách demonstraci živě. Tatínek prohlásil, že studenti dostanou na prdel.

Jakmile se rozjela StBácká fáma o zabitém studentovi, dostala revoluce křídla.

Havla podporovali i někteří komunisti (samozřejmě nemyslím ty, kteří ho zvolili) a troufám si říci, že na jeho straně byla většina SSM.

Hodně lidí věřilo premiérovi Adamcovi.

Vypískání Štěpána bylo super. Generální stávka vše dokonala.

No jo, ale jak to bylo doopravdy? Kde se nacházely klíčové body revoluce? Víme to po 30 letech? Nebo je ještě brzy?

Místo kladení těchto a podobných otázek se dočkáme trapné bitvy pamětníků s hnusnou pachutí současné politiky.

Ano, (nejedna) ostuda bude.