Za komunistů bylo líp, nebylo zač utrácet

Před listopadovou revolucí znamenala zvýšená poptávka po zboží a službách pro systém velký problém, zatímco v kapitalismu jde o požehnání.

Tehdá nebylo občanstvo stimulováno ke konzumu.

Náklady na bydlení od té doby stouply dle druhu a lokality 30x až 100x.

Za komárů neukrajovaly zahraniční dovolené několik měsíčních příjmů. Technologický pokrok měl teprve přinést platby za mobilní telefony a Internet.

Zboží běžné spotřeby nestálo v přepočtu na dnešní mzdy málo.

Radikální úspory vznikaly zkrátka proto, že nebylo za co utrácet.

Běžný nákup dnes obsahuje spoustu položek, které se na pultech obchodů před rokem 1990 nenacházely, popřípadě byly k dispozici jen zřídkakdy či pouze v základní variantě.

Téměř úplně vyškrtnout ze supermarketového seznamu můžeme například:

- lepší maso typu panenka,
- olivový olej,
- víno, naše bylo povětšinou hnusné,
- jogurty, nabídka slaboulinká,
- džusy, v prodeji minimálně,
- lepší pečivo,
- velkou část sýrů a uzenin,
- skoro všechny těstoviny,
- ryby krom uzených makrel a prapodivných konzerv,
- většinu pochutin typu čokoláda, chipsy atp.

Šetřilo se snadno.

Běžní pracující nevěděli, co dělat s penězi. Pořizovali a vybavovali si víkendová sídla. Utráceli nehorázné sumy třeba za barevnou televizi (5 měsíčních příjmů), základní model Škodovky (25 měsíčních příjmů) nebo prázdnou audiokazetu (ekvivalent 225 obyčejných rohlíků).

Bylo bezstarostněji. Plánoval stát. Lidé žili.

Tehdejší systém byl dlouhodobě neudržitelný, zatímco kapitalismus úspěšně valí už stovky let. Co naděláme.

Zajímá Vás:
Proč nefunguje komunismus?
Proč za komunistů nebyly banány a mandarinky?