Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím vyjadřujete souhlas. Další informace
Poutač - Psycholog v Pardubicích

Nástroj sociální politiky - stát

Mikroblog
Co je obsahem pojmu stát? Co je podstatou státu? Jaký je např. rozdíl v tom, když někomu darujeme peníze či jinou hodnotu na základě svého vlastního soukromého rozhodnutí a když mu je poskytuje stát? Co je rozlišujícím znakem politického rozhodování na rozdíl od soukromého individuálního rozhodování? Odpověď je evidentní. Fyzická síla. Stát je formou použití násilí. To je jeho podstata, jeho definiční rys. Právě proto je dnes stát používán k tomu, aby jistí lidé dostali od jiných peníze, kterým je stát pod hrozbou násilí sebere. Jiný důvod účasti státu není. Pouze násilí. Kdyby lidé dávali stejné množství peněz jejich stávajícím příjemcům dobrovolně, nikoho by nenapadlo angažovat v této záležitosti stát. Zda je morální, aby člověk dobrovolně obětoval svůj majetek cizím lidem, ať jsou jakkoli chudí, je otázka, na kterou - jak jsem dříve slíbil - odpovím později.

Nyní se vraťme ke státu. Nevím, nakolik si lidé do důsledku uvědomují, že neexistuje žádné státní opatření či právní norma, jejichž prosazení by nebylo v konečném důsledku provedeno násilím. Jakýkoli akt státu, jehož prosazení by v konečném důsledku nebylo vynutitelné násilím, by byl nesmyslný a samozřejmě směšný.
Jedinou morální funkcí státu je ochrana individuálních práv, tj. použití síly k obraně proti iniciaci násilí. „Funkce státu spočívá v zajištění bezpečnosti, justice, obrany a zahraniční politiky.“

Moderní státy neomezují použití síly na obranu proti těm, kdo ji používají jako první - tj. proti zlodějům, vrahům, defraudantům a jiným násilníkům. Dnešní vlády samy iniciují násilí proti nevinným jednotlivcům prostřednictvím nekonečného proudu devastujících iracionálních regulací a intervencí do všeho možného. Existence tzv. sociální politiky je jen jedním z nejkřiklavějších příkladů. Státy fatálně selhávají ve své funkci ochrany individuálních práv - naopak samy jsou největším ničitelem lidských životů. Ničením života samozřejmě nemyslím nezbytně ztrátu života v biologickém smyslu. Mám na mysli znemožnění člověku žít životem člověka jako volní, rozumové bytosti a odsouzení jej do stavu poslušného otroka jednajícího pod hrozbou násilí ztělesněného v existenci dlouhé řady nemravných a absurdních zákonů. Tolik ve stručnosti moje odpověď na otázku, zda stát je racionálním a morálním nástrojem k dosažení cíle tzv. sociální politiky.

Čerpáno z těchto zdrojů.

Štítky:

 Místo pro Vaše hodnocení:
Blog Zrcadlo aktuálně: Jsem moc rád, že jsem byl mladý v 90. letech

Diskuse o článku Nástroj sociální politiky - stát


Tady může být Váš názor.

Poslat komentář




<<<  Zpět na titulní stránku