Vztahy a stres včera a dnes

Dnešní doba je oproti minulosti obrovsky stresující. Navíc vztahy upadají, lidé jsou na sebe více zlí než dřív. Jestli to tak bude pokračovat dál, bude doslova platit člověk člověku vlkem.

Větší pitomost než předchozí odstavec jsem snad ještě nenapsal. Jak jsou na tom reálně mezilidské vztahy? A co stres? A proč si řada lidí myslí, že to s námi jde v těchto ohledech od deseti k pěti?

Vystresovaní lidé 21. století

Zatímco obrovskou většinu času, který homo sapiens sapiens na této planetě přežívá, šlo o holé přežití a stres měl objektivní příčiny (nebezpečí), v dnešní době si důvody stresu každý "stanovuje" svobodně sám.

Základní životní potřeby zajistí pro každého v ČR stát. A to v míře daleko větší než nezbytné, oproti standardnímu životnímu stylu před 50 lety jde o luxus, tehdejší průměrný člověk by dnešnímu chudákovi dozajista záviděl, chtěl by s ním měnit a myslel by si, jak je dnešní chudina v pohodě.

Ovšem doba je jinde. Každý si sám na sebe plete bič, každý je sám sobě drábem. Příčinou stresu není to, že dítě umírá hladem. Příčinou stresu je, že nezbývají peníze na dovolenou v Chorvatsku nebo že se musí dělat přesčasy, aby bylo na plazmovou televizi.

Už vidím, jak teď všichni buď naštvaně klikají na křížek vpravo úplně nahoře nebo si sami pro sebe začínají vypočítávat, jak je všechno drahé a které všechny věci je pro přežití v dnešní společnosti nutné mít. Já se ptám: Kdo stanovuje, co je třeba mít, bez čeho se není možné obejít? Ano, jste to Vy sám (sama). Je to jen a pouze Vaše svobodné rozhodnutí být ve stresu.

Dnešní doba je naprosto pohodová. Nikomu nehrozí smrt hladem, není válka, péče o zdraví je na dobré úrovni, bydlení v suchu a teple je dostupné, nikoho neodvádí do armády ani bezdůvodně nezavírají do kriminálu. Pokud nepočítám zásahy vyšší moci (zdraví...), tak trpí jen ten, kdo trpět chce.

Rozpad mezilidských vztahů

O tom, jak se mezilidské vztahy zhoršují, kriminalita roste (ačkoli reálně klesá, podrobnosti např. zde) a mládež je zkažená, se popsaly už tuny papíru. Já se ptám: Kdy to bylo lepší než dnes? Nikdy. Vždy to bylo jen a jen horší. O tom, jakým způsobem na mezilidské vztahy působí totalitní režimy, se nemusím rozepisovat, středověk a dobu dřívější asi taky nikdo nepokládá za idylku.

Zabrousím tedy do časů první republiky a Rakouského mocnářství. Z neznámého důvodu si lidé myslí, že se tehdy všichni měli rádi, byli na sebe hodní, že fungovaly tzv. pravé rodinné hodnoty.

A realita:

1) proplesknout doma manželku a děti bylo běžným rituálem,
2) lidé doslova nenáviděli jinakost, možnost, že by běžně ve společnosti fungoval např. na vesnici člověk jiné víry byla nemyslitelná,
3) mezi lidmi bylo daleko víc násilí, na starých obrázcích působí hospodská rvačka směšně, ve skutečnosti to byl samozřejmě hnus,
4) pokud se člověk nedej bože narodil jako nemanželský, byl ocejchován na celý život, všichni na něj plivali,
5) žena byla často pokládána za kus majetku, o lásce se nedalo u velké většiny sňatků mluvit, byl to prostě handl, případně řešení nechtěného těhotenství,
6) nevěra, krádeže, hazard, alkoholismus, vraždy a další podobné jevy existovaly stejně jako dnes,
7) rodina držela při sobě jen proto, že nebyla jiná volba.

Úroveň mezilidských vztahů se neustále zlepšuje. Porovnat můžeme jen to, co pamatujeme. Zavzpomínejte na dobu před 20 lety, na kyselé obličeje prodavaček, všemocné úředníky a učitele, více než 100 000 potratů ročně, přístup společnosti k postiženým, pomlouvání, závist, udávání. A řekněte upřímně: Je to horší dnes?

Kam dál?
Jaká je cena lidského života aneb Kolik stojí člověk


Stránky komiksu Vesnička