Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím vyjadřujete souhlas. Další informace
Poutač - Psycholog v Pardubicích

Výběrové třídy - ano nebo ne?

Mikroblog
Poslední dobou se ve svých článcích dost často věnujeme školství. Nejinak tomu bude dnes. Ve svém dnešním příspěvku bych se totiž chtěla zamyslet nad výběrovými třídami, jejich klady a zápory, a nad tím, co jejich zřizování - či naopak nezřizování - znamená pro žáky, rodiče a učitele. Rozhodně se nedá říci, že by šlo o téma, u kterého by v rámci veřejnosti (včetně odborné) panoval jeden a ten samý názor. Proto snad ještě raději než kdy jindy přivítáme v diskusi vaše různé názory. :)

Teď už ale k věci. Na začátek bychom si měli položit otázku, co to vlastně výběrové třídy jsou a také, kolik jich u nás v republice máme. Výběrové třídy nejsou všechny stejné. Liší se typem přijímacího řízení, svým zaměřením (matematika, jazyky, hudební výchova, sport...), hodinovou dotací věnovanou danému zaměření a třeba i počty žáků. Co se týče přijetí, případně přestupu do takové třídy, stanovují si školy různá kritéria. Někde stačí zájem žáka (případně rodičů ;) ) o danou oblast/předmět, jinde se hledí na známky z předchozích let školní docházky, ještě jinde probíhají talentové zkoušky, testy obecných a nebo nějak specifických studijních předpokladů. Co se týče počtu takových tříd, z projektu Rychlá šetření, uskutečněného v roce 2008, vyplynulo, že existují na pětině základních škol, které mají druhý stupeň. Zcela specifickou kategorií, resp. cestou ve vzdělávání, která konkuruje výběrovým třídám, jsou pak víceletá gymnázia. Těmi se ale - abych příliš nerozostřovala téma tohoto článku - nyní zabývat nebudu.

Pokud chceme hodnotit, zda jsou výběrové třídy dobré, a případně v čem, měli bychom se zamyslet nad dvěma věcmi - čím se výběrové třídy liší od těch běžných a také, jaké to má důsledky pro skupiny a jednotlivce, kteří jsou součástí vzdělávacího procesu.

Hlavních odlišností, které já osobně vidím, je několik.

1. Výběrové třídy jsou vnímány jako prestižní - učiteli, žáky i rodiči. Učitelé sem chodí učit raději než do tříd "normálních", protože očekávají, že se setkají s více motivovanými a bystřejšími žáky. Rodiče sem děti rádi zapisují, neboť tím jednak dávají najevo, že mají "nadané dítě", jednak vidí další výhody (např. to, že dítě bude v kolektivu jemu podobných spolužáků). A žáci jsou od začátku seznamováni s tím, že oni jsou ta "elita" - a tudíž by "měli to a neměli tamto", protože jsou "ti lepší", umí a dokážou víc.

2. U výběrových tříd dochází k selekci - ani zdaleka nereprezentují populaci tak, jako kdysi místně příslušné základní školy, do kterých žák prostě musel být zapsán na základě bydliště /ostatně dnes si každý může vybrat, kam dítě zapíše, takže v tomto smyslu zcela populaci nekopírují ani běžné třídy na základních školách/. To má několik dopadů. Rodiče dětí, které takové třídy navštěvují, můžeme označit jako "více zainteresované". Není jim lhostejné vzdělání dítěte, zajímají se o to, co dělá ve volném čase, jsou ochotni investovat svůj čas, energii i peníze do věcí, které by v "běžné škole" řešit nemuseli. S výběrovou třídou totiž často souvisí nějaké další záležitosti - účast dítěte v soutěžích, kam je třeba je dopravit, na koncertech, sportovních zápasech, výroba či kupování kostýmů, placení hudební nauky, lekcí hry na hudební nástroj apod. . Takoví rodiče často bývají vysokoškolsky vzdělaní, s čímž jde ruku v ruce i ne zcela průměrné sociální postavení takových rodin.

3. Z podstaty výběrových tříd vyplývá, že na děti kladou vyšší nároky. To samozřejmě umožňuje dítěti rozvíjet jeho nadání, ale má to i odvrácenou stranu mince. Dítě, které na své původní základní škole patřilo ke špičce a úspěšně zvládlo přijímací řízení, najednou zjišťuje, že prosadit se v konkurenci nových spolužáků je mnohem obtížnější než dříve. Každá třída má své hvězdy a pak také ty, kteří jsou "nejhorší". A co na tom, že "nejhorší" výkon je vzhledem k populaci "velmi dobrý", když se dítě cítí neúspěšně...

4. S dětmi z výběrových tříd se obecně zachází jinak - resp. očekávání, která se k nim váží, se výrazně liší od toho, co se očekává od dětí z běžných škol. A očekávání je ve vývoji velmi mocnou silou. A to nemluvím o tom, že podávají skutečně lepší výkony a bývají lépe připraveny např. na přijímací řízení na středních školách. Na základě toho je z velké části předurčena jejich další vzdělávací cesta. /aneb příklad ze života - např. z 24 žáků 9. ročníku pak 22 studuje na vysoké škole/

Až doteď jsem se věnovala třídám nově vzniklým. Podstatnou otázkou v rámci daného tématu ale také je, co se děje s třídami běžnými, z nichž žáci do těch výběrových odcházejí. Učitelé si často postesknou, že tyto třídy ztrácejí ty nejnadanější žáky, kteří by bývali mohli být pozitivními vzory, a že takové třídy jsou plné kázeňských i učebních problémů. Odchod některých dětí také vede ke "změně sil" ve třídě, která nemusí jít zrovna žádoucím směrem...

Z celospolečenského hlediska si otázku, co s výběrovými třídami, můžeme položit trochu jinak - a to: jak brzy by děti měly v rámci vzdělávacího procesu od sebe oddělovány podle toho, jaké jsou jejich studijní předpoklady *? Ministerstvo školství se na to dívá jasně. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání uvádí jako jednu ze základních podporovaných tendencí „zachovávat co nejdéle ve vzdělávání přirozené heterogenní skupiny žáků a oslabit důvody k vyčleňování žáků do specializovaných tříd a škol". Dobrým argumentem, proč, je poznámka, že příliš časným oddělením "zrna od plev" ztrácejí lidé již v dětství možnost setkávat se a porozumět si s lidmi odlišnými, než jsou oni sami. Kdy tento deficit v rámci života dohnat, a zda-li je to vůbec možné, není jasné.

Kdybych to měla nějak uzavřít, musela bych konstatovat, že to, zda výběrové třídy ano - a nebo ne - záleží asi úplně nejvíc na tom, z čí pozice se na to díváme. Zatímco úředníci ministerstva se mohou snažit být „spravedliví“, v roli rodiče a ve snaze udělat pro své dítě to nejlepší si možná řada z nás důkladně rozmyslí, do které školy a případně třídy jej zapsat. A za sebe říkám, že zkušenosti s výběrovými třídami mám zatím veskrze pozitivní...

* a to ještě laborujeme s tím, zda ty předpoklady umíme správně měřit, ale to už bychom se zase dostávali jinam...
Komiks Vesnička - Obecní škola aneb díky supermane.
Stránky komiksu Vesnička

Štítky: ,

 Místo pro Vaše hodnocení:
Zrcadlo aktuálně: Zajišťovací příkazy: Novinářská stupidita nebo ovlivnění voleb?

Diskuse o článku Výběrové třídy - ano nebo ne?


Tady může být Váš názor.

Poslat komentář




<<<  Zpět na titulní stránku