Odvrácená strana mýtu: Václav Havel uvězněn na Hradě

Chcete nalákat čtenáře? Bulvárně rozpitvávejte prohřešky Václava Havla.

Materiálu se nabízí spousta. Od promiskuity přes závislost na alkoholu a cigaretách po údajnou celoživotní touhu restituovat.

V serióznější poloze je Havel vnímán jako nedotknutelný národní symbol, který je možné drobně pohanět pouze za účelem tolik populárního zlidštění.

Méně se mluví o tom, jak Václav Havel reálně ovlivnil životy každého z nás.

Tam se dostáváme k jeho zásadnímu hříchu. Neovlivnil je téměř nijak.

Všemocný Vašek

Odklon k demokracii západního střihu proběhl koncem 80. let ve všech satelitech Sovětského svazu. ČSSR by nezůstala ostrůvkem reálného socialismu, chyběl-li by převratu jeden konkrétní vůdce.

Po revoluci mělo Občanské fórum, jehož byl Havel hlavní tváří, obří podporu. Ve volbách do Federálního shromáždění získalo v roce 1990 více než polovinu platných hlasů.

Havel mohl cokoli. Nemusel přikazovat nebo se s někým dohadovat. Stačilo jemně naznačit a třeba premiérem byl bez průtahů jeho favorit (Pithart).

Těžko Havlovi vyčítat, že v prvních měsících řešil jen, co zrovna hořelo.

Jakmile se situace uklidnila, bohužel s tím nepřestal. Nepodnikl konkrétní kroky k tomu, aby byly jeho vize přetaveny do strategických záměrů. Neudělal téměř nic, aby aktivně ovlivnil nově vznikající právní řád. Nebo snad vidíte v nějaké jeho části výraznou Havlovu stopu?

Bezmocný Vašek

Začátkem roku 1991 zaniká Občanské fórum. Končí Havlova hvězdná hodinka.

Prezident se stává maskotem a je jím až do února 2003, kdy končí ve funkci. Nemůže zabránit rozpadu republiky, nemá sílu ke korigování přehmatů divokých devadesátých let.

Postupně se na něj nabalují podivné existence, které se okatě vyhřívají v jeho přízni. Havel získává panské manýry.

Občas vystoupí s mravoučným projevem, kde apeluje na obecné morální hodnoty. Nic víc.

Prokletá pohodlnost

Havel nikdy nešel do přímého politického souboje. Nebyl klasickým lídrem politické strany, který stírá šéfy konkurenčních partají.

Místo, aby investoval energii do (nejen) předvolebních potyček a pral se o své vidění světa, dobrovolně se uvěznil ve zlaté kleci na Hradě.

Zapomněl, že on je lidmi vnímán jako garant správného porevolučního vývoje.

Kam dál?
Listopad 1989 očima Rudého práva