Nedůvěra zákazníků = Hlavní problém obchodních řetězců

Šéfové obchodních řetězců to prý u nás nemají lehké. Rádi by nabízeli kvalitní produkty. Bohužel Češi jsou takoví tupani, že je zajímá pouze cena. Proto nezbývá než zahrnout regály levným šuntem.

Jaká je skutečnost?

Poté, co zákazník mine nahnilé mandarinky, přičichne ke smradu u jogurtů a pokochá se pohledem na akční chlazené potraviny, které jsou po uplynutí doby minimální trvanlivosti, jen velmi těžko hledá motivaci k nákupu (údajně) prémiových značek.

Prodavači jsou v tom nevinně

Doba otrávených obličejů za pultem dávno skončila. Každý dnes musí zvesela dělat vše, co mu přikáží. Zní-li rozkaz plesnivý Eidam vyhodit, vyhodí se. Je-li požadováno jeho okrájení a přebalení, okrájí se a přebalí.

V posledních letech bych spočítal na prstech pracovníka pily nevhodné chování ze strany prodavačů. Usmívají se, pozdraví, ochotně poskytnou informace.

Přesto se cesty k vyšším tržbám hledají přes ně. V módě je takzvaný mystery shopping. Falešní zákazníci šmírují a pečlivě zaznamenávají sebemenší prohřešky.

Výsledky těchto akcí se pak promítají v ještě větší buzeraci lidí, kteří mnohdy pracují za mzdu blížící se té minimální.

Budoucnost má přinést aktivnější přístup k prodeji. Poklidné kroužení chrámem konzumu zůstane nostalgickou vzpomínkou, na každém rohu bude někdo prudit.

O nedůvěře pramenící z nedostatku osobní odpovědnosti

Kvalitu nikdo konkrétní negarantuje.

V nejmenovaném řetězci působí tragikomicky apoštol čerstvosti Zdeněk Pohlreich, který v životní velikosti bdělým zrakem dohlíží na roztékající se rajčata.

Není potřeba vypočítávat aféry, které v souvislosti s nekalými praktikami obchodníků plní česká média.

Zatím jsem nezaregistroval, že by nějaký vysoce postavený manažer vzal odpovědnost na sebe a rezignoval.

Psi štěkají, karavana táhne dál.

Jeden za osmnáct, druhý bez dvou za dvacet

Tak lze v kostce shrnout srovnání jednotlivých řetězců.

Nejde si říct: "Tady je to hnus, sem už nepáchnu." Člověk by pak nemohl nikam. Spásou nejsou ani malé vesnické prodejny, krom vyšších cen nenabízejí nic odlišného.

Znudění multimilionáři a jejich paničky mohou nakupovat přímo na farmách nebo v luxusních specializovaných prodejnách. My ostatní nemáme alternativu.

Rada do začátku

Říká se, že ty nejlepší věci jsou zadarmo.

Bezplatně proto kapitánům obchodních řetězců poradím:
Pro začátek mi ke spokojenosti bohatě postačí, nenarazím-li během nákupu na nic vyloženě nechutného a vyvodíte-li osobní odpovědnost, vyskytnou-li se v salámu místo vepřového masa třeba psí varlata.

Kdo odmítá převzít osobní odpovědnost za nešvary v organizaci, kterou řídí, ten si nezaslouží důvěru lidí. Kdo nemá důvěru lidí, ten by neměl skuhrat, že u něj málo utrácejí.

Související text:
Proč krachují malí obchodníci? Často kvůli vlastní tuposti