Knížky na letošní prázdniny: Tučková, Simmel a Tolstoj

Milí přátelé, srdečně vás asi po roce zdravím. (Je to šílené, jak ten čas letí.) Možná se tu teď články ode mě zase budou objevovat častěji.

V tom dnešním se zaměřím tradičně na knížky.

Už se taky vidíte někde pod slunečníkem, na lavičce pod stromem, u rybníka či na lehátku na zahradě, jak louskáte stránku za stránkou? Pokud jo, máme to společné. Já teda asi po tomto školním roce předtím, než budu schopná něco vstřebávat, budu muset hodiny koukat do zeleného na keře a stromy, ale pak to snad dám. A co si máte vypůjčit či zakoupit, chcete-li číst se mnou?

Žítkovské bohyně - Klára Tučková

Tuto knihu už jsem - a musím říct, že jedním dechem - přečetla. Jedná se o bestseller a mezi mladými ženami už zjevně i o klasiku, jak tak slyším kolem sebe. Tučkové se za ni klaním. Jako úžasnou vidím hlavně poctivost, již věnovala sběru materiálu - je to na textu znát. Plasticita, s kterou popisuje krajinu Moravských Kopanic i charaktery tamějších lidí, vás zaručeně vtáhne do děje. Ten sám o sobě je poutavý a závěru nechybí překvapivost.

Kvalitu knihy v mých očích zvyšuje skutečnost, že jsem ji dokázala číst bezprostředně po Tolstého Vojně a míru /a to je ovšem literatura - o tom ale až v nějakém jiném článku/. S prázdninami má u mě tato knížka tedy trochu jinou spojitost než další dvě zmiňované. Aby bylo zřejmé, jak moc dovede být Tučková sugestivní, vězte, že díky ní vyrážíme na výlet do kraje žítkovských bohyň. :-) Bude-li o čem, budu tu informovat.

Láska je jen slovo - Johannes Mario Simmel

Aktuálně rozečtená záležitost, se kterou se zítra mám v plánu posadit do vlaku směr Uherské Hradiště. Když ji na mém nočním stolku uviděl manžel, prohlásil něco ve smyslu, že jsem dost vyměkla, když jsem začala číst červenou knihovnu.

Pravda, přebal knihy na sobě má jakýsi lehce tímto směrem laděný obrázek. Jsem skutečně zvědavá, jestli u té bichle vydržím a nebo ji odložím. Zatím to vypadá, že se to číst dá. A nemusíme snad také o prázdninách být stále na špici intelektuálních výkonů, no ne? Určitě vám dám časem vědět, jak to dopadlo a jestli doporučuji. :-)

Sevastopolské povídky - Lev Nikolajevič Tolstoj

Tolstého už zmiňuji výše a musím říct, že je to v poslední době autor, který mě nejvíc zaujal. Totálně mě převálcovala Anna Karenina a Vojna a mír, to je taky kapitola sama pro sebe.

Sevastopolské povídky jsem si tedy vypůjčila proto, abych se trochu podívala, jak L. N. Tolstoj začínal. Snad nebudu zklamaná. Raději jsem k nim v knihovně přidala do košíku i poslední, co tam od něho měli - povídky Dvě smrti. Zde si ale nejsem jistá, jestli to aktuálně zvládnu.

Jinak netuším, zda letos během léta stihnu z beletrie i něco dál. Mám doma totiž dosti odborné literatury, kterou jsem se sama sobě zavázala, že prostě musím dát. Ale v knihovně mi leží taky kniha Šaman od Noaha Gordona (tip od kolegyně) a známá Bez dcerky neodejdu autorky Betty Mahmoody. Takže je možné, že i o těch vám sem dám zprávu.

Mějte pokud možno pěkné a odpočinkové letní dny. Zdraví vás navrátivší se Agape.

Kam dál?
Knížky z loňských prázdnin: Brycz, Maurois a Herriot