Jak na Cikány? Přes zdraví
Doplnila tak další střípek do mozaiky pravdoláskařských aktivit, jejichž jediným reálným výstupem je štvaní většinové společnosti proti Cikánům. Ona a jí podobní mají pomoc Romům v rukou už téměř čtvrtstoletí. Přes objektivní zhoršování situace sociálně vyloučených obyvatel se dál hřejí v přízni odpovědných politiků a u penězovodů. Co z toho budou mít? Kdysi jsem byl na brigádě v jedné nadnárodní firmě. Vedli to tam Němci. Jednoho dne před nás předstoupil liniový manažer (Čech, Němci si s dělníky nešpinili ruce) a seznámil nás s velkou spoustou novinek, které měly zlepšit efektivitu práce. Prezentaci měl připravenu hezky, opatření srozumitelně vysvětlil. Na konci dal prostor na dotazy. Jeden kolega zvedl ruku: "Co z toho budeme mít my?" Odpovědi se nedočkal. Stejně se mohou ptát také Romové, když jim představujeme svoje vize. Pokud opustíme pohodový životní styl a necháme se každý den buzerovat v práci, co z toho budeme mít? Nic. V krátkodobém a střednědobém horizontu vůbec nic, během desítek let možná něco málo. Vzhledem k nízké kvalifikaci (mnohdy jde bez nadsázky mluvit o negramotnosti) většiny sociálně vyloučených Cikánů lze předpokládat, že se bude jejich odměna za práci pohybovat kolem minimální mzdy, což je v současnosti 9 200,- korun hrubého. Svůj životní standard za tyto peníze nezvýší. Proč by se měnili? Aby udělali většinové společnosti radost? Zdraví = Univerzální téma Už jenom navázat smysluplnou komunikaci s problémovými Romy je tvrdým oříškem. Pro pomahače umí sehrát kvalitní divadýlko, ti se pak plácají po ramenou, jak to s Cikány hezky koulí. Ale změna chování nepřichází. Často je jediným výstupem pouhé hezké mezirasové popovídání. Abychom dosáhli motivace ke konkrétním činům, musíme dodat okamžité přínosy. Pokud udělám, co chcete, budu na tom líp. Zdraví je pro tyhle účely naprosto dokonalou oblastí. Jde o univerzální lidské téma. Sociálně vyloučení Romové kašlou na své zdraví, jsou nemocní, trpí. Pomozme jim. Získáme tak důvěru a vytvoříme dobrou půdu pro něco víc. Zároveň se smiřme s tím, že staré Cikány novým kouskům nenaučíme. Nebuzerujme, nechytračme, nespoléhejme na pomýlený koncept pozitivní diskriminace. Udělejme vše, abychom je přiměli starat se o děti. Související text: Cikáni a jejich zanedbané děti - Determinismus vs. svobodná vůle |
Poslat komentář
<<< Zpět na titulní stránku