Závislost na ropě = Požehnání
Údajně jsme rukojmí nestabilních režimů, ničíme své životní prostředí, přispíváme na zlouny. To vše v situaci, kdy spalovací motor jako koncept beznadějně zastaral a není žádný problém osadit plechové miláčky pohonem na jiné bázi. Viníkem je zvlčilý průmyslovo-vojensko-zábavní komplex, který desítky let záměrně brzdí vývoj, aby vyrýžoval z ropy maximum. Troška fantazie Zkusme zavřít oči a představit si, co by nastalo, kdyby zítra jeden z předních výrobců automobilů začal chrlit za rozumnou cenu vozy s pohonem na vodu. Provozní náklady by se rapidně snížily, zůstala by jen pojistka, pneumatiky, údržba. Netrvalo by ani dekádu a tankovací stojan by se stal muzejním exponátem. Co by to znamenalo pro nás a co pro státy vyvážející ropu? ČR 2025 - Obří mýtné na všech cestách Už teď je cestování v dopravních špičkách peklem. V momentu, kdy bude palivo do motorů zdarma, nastane absolutní kolaps. Množství aut na silnicích vzroste na násobky dnešních počtů. Náklady na dobudování dopravní infrastruktury nakynou do astronomických rozměrů, ve městech bude jediným řešením masivní bourání domů, aby se měly kam rozšiřovat silnice. Státu nezbude, než zavést na všech cestách superdrahé mýto. Bývalí vývozci ropy - Zoufalí agresoři Kde mají černého zlata tolik, že se mohou všichni obyvatelé koupat ve zlatě skutečném, tam je dnes pohoda (Katar, Bahrajn, Saudská Arábie, SAE...). Kde ropa představuje pouze významný zdroj příjmů, tam jsou ohniska neklidu (Libye, Irák, Rusko...). Jediné, co brání v dělání ještě větší rutyky, je čirý fakt, že vládnoucí režimy potřebují naše peníze. Proto není v jejich zájmu úplná destabilizace EU a USA. Pokud tyto státy během deseti let přijdou o veškeré petrodolary, ztratí jejich vůdci (či mocenské skupiny) jakékoli zábrany. Pod tlakem zbídačeného obyvatelstva budou řešit situaci otevřenou válkou. Kam dál? USA opouštějí Afghánistán - Příští zastávka KLDR Štítky: Ekonomika a management |
Poslat komentář
<<< Zpět na titulní stránku