Jak pomoci kamarádovi?

Nemám ve zvyku kamarády někam tlačit.

Řeknu si svoje.

A pak respektuju, jak se rozhodnou. Ostatně je to jejich život.

Před lety jsem měl nutkání zrazovat od svatby. Odolal jsem. Čas ukázal, že jsem dobře udělal.

Velký tah na branku jsem měl jen jednou.

Koncem divokých devadesátých se můj kamarád po prvním roce studia vykvákl na vysokou školu.

Byl jsem si na 100% jistý, že udělal obrovskou chybu a dával jsem mu to patřičně sežrat.

Vrátil se, zopakoval prvák, získal titul a teď má díky vzdělání práci snů.

Aktuálně vidím, jak se jiný kamarád řítí po hlavě do průšvihu o hodně většího, než představuje konec studia.

Je to čistý člověk, inteligentní, s nepřetržitě správně nastaveným morálním kompasem.

V dnešní prolhané době se mu těžko žije.

Nemá štěstí ve vztazích.

A teď je na rozcestí, kde mám strach, že udělá fatálně špatné rozhodnutí.

Vzal jsem to s ním zostra. Další kamarádi to zkoušeli po dobrém i po zlém, zařazeni v jednom šiku.

Teď jsem napjatý, jak vše dopadne.

Pokud (nedej Bože) špatně, budu zoufalý. Nemám sebemenší tušení, jaký postup zvolit dál.

Držte palce :)