Chceš pobírat dávky? Vzdělávej se!

Nikdy jsem nechápal, proč dávat někomu peníze za nic.

Třeba taková podpora v nezaměstnanosti má smysl. Pracující si na ni pomocí odvodů v podstatě naspoří.

Dávky na děti jsou také v pořádku, pokud jsou utraceny, jak mají být, a pokud vedou k tomu, že drobotina dobře prospívá.

Ale proč dávat sociální dávky zdravému dospělému člověku bez toho, aby po něm společnost cokoli požadovala?

Před časem jsem četl článek o pánovi, který se různými zákrutami osudu dostal do obtížné situace, spadl skoro na dno a chtěl se vyhrabat nahoru. Ačkoli se snažil, marně hledal normálně placené zaměstnání. Nezvládl ani vstupní testy na operátora výroby, kde nebyla požadována žádná kvalifikace.

Pánovi po tom, čím si prošel, scházely ty nejzákladnější pracovní kompetence.

Stejně jako scházejí věčně nezaměstnaným.

Stát musí za dávky něco chtít. Nucené práce jsou neefektivní. Propojme nárok na sociální dávky s povinností se vzdělávat.

Nediskriminujme.

Stanovme, jak na tom kdo je. A umožněme každému se rozvíjet.

Sociálně nepřizpůsobiví ať začnou u čtení a psaní. Vysokoškolsky vzdělaní si mohou třeba udělat doktorát.

Brečíme nad umírajícím učňovským školstvím. Řemeslníků je nedostatek. Vydělávají krásné peníze.

A přitom vyplácíme desítky miliard ročně na dávkách za nic.

Představte si 2 rodiny v ghetu. V první chodí manželé do školy a mají o 15 000,- Kč/měsíc víc než ve druhé, kde nechodí.

O motivaci máme postaráno.

Samozřejmě by nestačilo jen si to odsedět. Musel by být znatelný jasný progres, co se týká vylepšení znalostí a dovedností.

Vidím úplnou idylku ve vyloučené lokalitě. Rodiče s dětmi se učí. Třeba i zrovna probírají ve škole to samé.

Souvisejíc text:
Cikáni a jejich zanedbané děti - Determinismus vs. svobodná vůle