Rozčílení odpůrci nechápou, přiznivcům je to fuk
Kdo je proti Andrejkovi, už zase na 100 procent věří, že tohle přece nemůže ustát. Jeho voliči ovšem zůstávají pevní jako skála. Proč? Prvním faktorem je vůdcovský princip. Nezáleží, co říká. Důležité je, že zůstává vůdcem. Jeho osoba sama o sobě vítězí, o názory nejde. Část lidí miluje změny. Ve 12:00 se s nimi na pevno domluvíte. Do 18:00 vše třikrát změní. Nevidí hodnotu ve stabilitě názorů. V politice jim nejde o to, co je řečeno, nýbrž o to, kdo mluví. Vůdce opustí jen, je-li za zenitem. Jinak právě on zůstává jedním z mála pevných bodů v životě. On napraví veškeré přešlapy. Slovy Jaromíra Nohavici: Vy to pochopíte, Vy totiž všechno víte, Vy se poradíte, Vy to vyřešíte, Vy mě zachráníte... Druhým faktorem jsou sociální sítě. Představme si: 1) Trávíte svůj život na sociálních sítích, chytrou krabičku nedáte z ruky. 2) Jste kovaným příznivcem hnutí ANO. 5 let budujete vazby v rámci své bubliny. Kámoši. Probíráte spolu nejen politiku, ale také osobní radosti a strasti. Pak náhle zázrakem prozříte a změníte své přesvědčení. Zůstáváte sami. Přátelé Vás buď vyfakují nebo rovnou zablokují. Pro ty, kdo propadli sociálním sítím, je téměř nemožné změnit názor. Zatímco ve skutečném životě je běžné pokání a sypání si popela na hlavu ohledně politického smýšlení, ve světě virtuálním to znamená konec přátelství. Kdy bude líp? Až se vrátíme do reality. Až budeme ochotni uznat svůj omyl. Štítky: Internet, Politika a společnost, Psychologie a život |
Poslat komentář
<<< Zpět na titulní stránku