Čestné prohlášení - Klidně lžete
Ovšem přišlo školení. Během sdílení, co kdo dělá, zaznělo u jednoho případu, že lhali v čestném prohlášení. Inu, vznesl jsem dotaz. Jak budeme dále v souvislosti s tím postupovat? Zkušené kolegyně se mi vysmály. Policie nesedne na zadek kvůli nepravdivému čestnému prohlášení, které se týká roku 2015. Snad neprozradím státní tajemství, když zjednodušeně popíšu, o co šlo. Firma dělala výběrko za dotační peníze. Doklady už nemá. Ale díky Bohu našli v kompu cenové nabídky uchazečů. A čestným prohlášením stvrzují jejich pravdivost. Nicméně v tabulkách se liší pouze ceny celkové, nikoli jednotkové. Jasná lež. Samotné nepravdivé čestné prohlášení může být sankcionováno pokutou. Tudíž chápu Policii ČR, že se po podobných kauzách nevrhá jako slepice po flusu. Ovšem při troše snahy jde na takovéto cigánění navázat trestné činy. Třeba dotační podvod. A to už jsou trochu jiné pálky. Nicméně úřad na řešení lživých čestných prohlášení rezignoval, anžto nevěří policii. Z čehož vyplývá: Čestně prohlašujte cokoli. Pohoda jazz. Štítky: Ekonomika a management, Naše příhody |
Autor: Holden Caulfield, 10. 10. 2019 ↓ Diskutujte 
Čestné prohlášení se dostalo do správního řízení poprvé v roce 1948 zákonem č. 173/1948 Sb., o čestném prohlášení ve správním řízení, jehož smyslem bylo nahradit přísahu coby úkon náboženský, opírající se o teologické doktríny, úkonem civilním, odpovídajícím nové „státní ideologii“. Čestné prohlášení bylo koncipováno jako náhrada důkazu listinou, za křivé čestné prohlášení se hrozilo žalářem do jednoho roku, za nedbalostní uvedení nesprávných údajů v čestném prohlášení pak vězením do 3 měsíců. Do správního řádu č. 20/1955 Sb. pak bylo čestné prohlášení přejato v širší podobě (§ 21) jako náhrada za kterýkoli důkaz vyjma znaleckého posudku, přičemž bylo vyloučeno z důvodu obecného zájmu nebo mohlo-li by způsobit nerovnost účastníků. V této podobě převzal čestné prohlášení i správní řád č. 91/1960 Sb. v § 8 odst. 2, ovšem čestným prohlášením mohl již být nahrazen i znalecký posudek. Správní řád č. 71/1967 Sb. upravoval problematiku čestného prohlášení v § 39, kdy již opět byla vyloučena použitelnost čestného prohlášení náhradou za znalecký posudek a čestné prohlášení nebylo přípustné, bránil-li tomu obecný zájem nebo zásada rovnosti účastníků, jakož i vylučoval-li to zvláštní předpis. Po celou dobu od roku 1948 až do konce účinnosti správního řádu č. 71/1967 Sb. v roce 2005 platila zásada, že správní orgán může čestné prohlášení náhradou za důkaz přijmout, ale nemusí tak učinit a v zákonem stanovených případech ani nesmí. Křivé čestné prohlášení bylo nejprve trestným činem, od roku 1961 přestupkem podle zákona č. 60/1961 Sb., o úkolech národních výborů při zajišťování socialistického pořádku; od roku 1990 byl přestupkem podle § 21 odst. 1 písm. g) zákona o přestupcích č. 200/1990 Sb.
Nový správní řád č. 500/2004 Sb. s účinností od 1. ledna 2006 institut čestného prohlášení prakticky téměř zcela opouští, když v § 53 odst. 5 stanoví, že čestné prohlášení lze použít náhradou jen za listiny (tedy nikoli již náhradou i za jiné důkazní prostředky), ale i to jedině v případě, kdy tak stanoví zvláštní zákon, a to za podmínek oním zvláštním zákonem stanovených. Touto úpravou se čestná prohlášení jako náhrada za listiny dostávají zcela mimo režim obecného správního řízení a nejsou-li pro nějaké zvláštní řízení zvláštním zákonem zavedena, nemohou se nijak uplatnit. Zvláštní zákony pak čestné prohlášení připouštějí zpravidla k osvědčení nějaké vlastnosti osoby nebo obchodované věci zvláštního režimu, zvláště v případech, kdy země původu účastníka tohoto zvláštního správního řízení nevydává výpisy z trestního rejstříku nebo jiné doklady o trestní bezúhonnosti svých občanů, ale české právo tuto bezúhonnost pro udělení některých zvláštních oprávnění vyžaduje; jen ojediněle se vyskytují jiné případy zvláštním zákonem připuštěných čestných prohlášení.
Např. § 38 odst. 2 zák. č. 373/2011 Sb., § 13 odst. 2 a § 41 odst. 3 zák. č. 372/2011 Sb., § 6 odst. 3 a § 9 odst. 6 zák. č. 329/2011 Sb., § 11 odst. 3 a další zák. č. 277/2009 Sb., § 4 odst. 3 písm. d) a odst. 4 a § 5 odst. 4 zák. č. 93/2009 Sb., § 29 odst. 4 písm. c) zák. č. 253/2008 Sb., § 26 odst. 5 písm. k) zák. č. 378/2007 Sb., § 39f odst. 6 písm. c) zák. č. 261/2007 Sb., § 19 odst. 3 zák. č. 181/2007 Sb., § 7 odst. 3 zák. č. 310/2006 Sb., § 146 odst. 2 zák. č. 187/2006 Sb., § 10 odst. 1 písm. e) a § 11 odst. 2 zák. č. 179/2006 Sb., § 7 zák. č. 159/2006 Sb., § 50 aj. zák. č. 137/2006 Sb., § 79 odst. 5 písm. k) zák. č. 108/2006 Sb., § 5 odst. 2 písm. a) zák. č. 378/2005 Sb. a další. (Výčet byl aktualisován naposledy v roce 2017.)
Poslat komentář
<<< Zpět na titulní stránku