Auguste Comte: Životopis a přehled díla

Životopis Augusta Comta

Auguste Comte, francouzský filozof a sociolog, se narodil 19. ledna 1798 v jihofrancouzském Monpellieru v přísně katolické úřednické rodině. Po studiu na lyceu ve svém rodišti, odešel do Paříže, studoval na École polytechnique, kde se vzdělávál v exaktních vědách a kde si také začal vážit techniky. Už jako dvacetiletý měl jasně před očima program svého budoucího životního díla. Načrtl a vydal Plán naléhavých vědeckých prací nutných k reorganizaci společnosti (1822). Ale vnější okolnosti mimořádně zúžily provedení tohoto programu, třebaže už v roce 1824 předložil veřejnosti první rozsáhlé rozpracování svých myšlenek v Systému pozitivní filosofie. V roce 1818 se seznámil se Saint-Simonem a stal se jeho spolupracovníkem. Přijal také některé jeho myšlenky. Nakonec se s ním nepohodl. Comte chtěl vytvořit systém věd a hodlal o něm přednášet v soukromém kruhu. V této době ho ale postihla duševní choroba, dokonce se pokusil i o sebevraždu. Od roku 1828 pak konal soukromé přednášky, které se později staly základem jeho prvního vlastního spisu – Kurzu pozitivní filosofie, který Comte napsal v letech 1830 – 1842. (dílo mělo šest svazků). Toto dílo způsobilo, že ztratil učitelské místo na polytechnické škole, které dostal v roce 1833. Veškeré úsilí o zpětné získání profesury bylo marné a Comtebyl až do konce života nucen žit z podpor svých přátel a žáků. Rozvedený potkal roku 1845 Clotilde de Vaux, díky které dostalo jeho smýšlení natrvalo jiný směr: člověk orientovaný k rozumu objevil moc srdce a citu. Tato změna smýšlení se zračí v jeho pozdějších spisech, např. v Pojednání o sociologii (1851 – 1854), v Pozitivistickém katechismu (1857) aj.
Comte zemřel 5. září 1857 v Paříži.

Dílo a význam Augusta Comta

Jeho nejvýznamnější prací se stal Kurz pozitivní filosofie. V tomto spise autor pospojoval mnoho nápadů ostatních myslitelů, aby mohl formulovat svůj nesmírně složitý systém pozitivní filosofie. Comte byl přesvědčen že pokud se sociologie uchýlí ke stejným metodám jako chemie, fyzika a ostatní vědy (pokusy, shromažďování empirických důkazů apod.) odhalí soubor vědeckých zákonů, které ovládají lidské chování a vztahy.
Comte také věřil tomu, že pokrok má tři fáze: teologickou, která pozemské jevy vysvětluje jako zásah nadpřirozené bytosti; metafyzickou, která se soustředí na abstraktní síly; a pozitivní: konečné, osvícené stadium vědy.
Také rozdělil sociologii na dvě části, které stále tvoří její jádro: „statická“ část je studiem sociálních a kulturních institucí, které společnost udržují pospolu, „dynamická“ zase studiem sociálních změn a pokroku.
Sociologii dal Comte i jméno a je považován za jejího zakladatele.
Comtova pozitivistická sociologie ovlivnila na dlouhou dobu vývoj světového sociologického myšlení a měla řadu následovníků (E. Durkheim, V. Pareto, neopozitivisté). V českých zemích lze Comtův vliv pozorovat především v sociologické koncepci T.G. Masaryka.

Citáty Augusta Comta

„Jediný absolutní princip: všechno je relativní.“

„Milovat a zachovat při tom všech pět smyslů pohromadě přesahuje schopnosti jedince.“

„Ženská logika je vítězstvím pudu nad rozumem.“

„Přizpůsobení se jeden druhému není ani tak láska, jako spíše ztráta osobnosti.“