Švýcarsko - památky, příroda, historie, ekonomika

Základní informace o Švýcarsku

Oficiální název - Švýcarská konfederace
Jazyky: němčina (65 % obyvatel), francouzština (18 %), italština (10 %), rétorománština (1 %)
Náboženství: katolíci (49 %), protestanti (48%)
Státní zřízení: republika
Měna: švýcarský frank (CHF)
Mezinárodní pozn. značka:CH
Počet obyvatel: 7 mil.
Hlavní město (obyvatel): Bern (141 tis.)
Největší město (obyvatel): Curych (380 tis.)
Rozloha: 41 293 km2
Nejvyšší hora: Monte Rosa, 4 634 m n.m.
Hlavní řeky: Aare, Rhôna, Reuss, Rýn, Inn, Tessin

Státní zřízení

Švýcarsko je konfederací 23 suverénních kantonů (3 z nich jsou rozděleny na půlkantony). Každý kanton má vlastní parlament, zákony, vládu, rozpočet a dokonce i ústavu. Zákonodárnou moc konfederace představuje dvoukomorový parlament, který je tvořen Radou států (členové pocházejí z jednotlivých kantonů a půlkantonů) a Národní radou (přímo volená). Členové parlamentu jsou voleni na 4 roky. Tyto komory volí prezidenta a nejvyšší výkonný orgán - sedmičlennou Federální radu. Funkční období jejich členů - ministrů - jsou 4 roky.

Přírodní podmínky

Švýcarsko se rozkládá na území středních Alp a hraničí s Francií, Itálií, Rakouskem, Lichnštejnskem a Německem. Hlavními krajinnými útvary jsou Jura, Středozemí a Alpy. Šedesát procent země zaujímají Alpy. Nejvyšším vrcholem je Monte Rosa (4634 m) ve Walliských Alpách. Zvlášť proslulý je Matterhorn u Zermattu, vysoký 4478 metrů.
Čtyřtisícových výšek však dosahují i vrcholy Bernských a Rétských Alp. Alpské podhůří na severozápadní straně Alp klesá postupně do oblasti Středozemí, kde se mezi Ženevským a Bodamským jezerem prostírají nejúrodnější části země. Na rozdíl od drsných horských výšin zde panuje poměrně mírné podnebí. Kolem Ženevského jezera a v Tessinu má podnebí středozemní charakter.

V okolí průsmyku sv. Gottharda pramení mnoho řek (mj. Rýn, Reuss, Aare). Díky nádherné přírodě, především jezerům (např. Ženevské, Bodamské, jezero Lago Maggiore, Thunské, Vierwaldstättské) a horám je krajina jedním z největších švýcarských hospodářských aktiv.

Historie Švýcarska

• země míru a stability (během obou světových válek oáza klidu ve válčící Evropě)
• v minulosti to bylo naopak, Švýcaři patřili mezi největší válečníky (najímání jako elitní vojsko; osobní stráž francouzských králů; dnes Vatikán)
• švýcarští vojáci se utužili v boji s odvěkým nepřítelem (Habsburky)
• v r. 1291 uzavřely tři kantony Uri + Schwyz + Unterwalden protihabsburský obranný spolek (počátek konfederace)
• 1474 boje končí vítězstvím Švýcarů
• v 16. a 17. stol. jsou postupně připojovány další kantony (Valais, Valud)
• prakticky od r. 1815 neutrální stát

Švýcarská ekonomika

• jedna z nejvyspělejších zemí Evropy
• 60% služeb, 35% v sekundárním sektoru a 5% v zemědělství, téměř nulová nezaměstnanost
• velký HDP/obyv. : 36 008 USD
• bankovnictví – Credit Suisse, UBS – 120 000 lidí v bankovnictví
• měna – jedna z nejstabilnějších

Nerostné bohatství

Švýcarsko nemá skoro žádné nerostné bohatství a energetické suroviny jako uhlí, naftu, zemní plyn musí dovážet, protože domácí vodní elektrárny nemohou pokrýt veškerou spotřebu energie. Přesto je ale velice stabilní zemí a bez problémů přestálo všechny světové ekonomické krize.
Vývoz: stroje, přístroje, chemikálie, umělé hmoty, léčiva, hodiny, šperky, potraviny a poživatiny
Hlavní obchodní partneři: ostatní země EU, USA, Japonsko
Průmysl: potravinářský (sýry, čokoláda), textilní, farmaceutický, hodinářský, výroba různých strojů a přístrojů + velký význam má cestovní ruch

Bern

Bern je hlavním městem Švýcarska. Leží na rozhraní mezi francouzsky a německy mluvícími oblastmi. Snad právě proto byl jako gesto kompromisu vybrán za metropoli. Má pouze něco přes 140 tisíc obyvatel a není tak honosný jako některá jiná města, třeba Curych nebo Ženeva. Život zde je spíše prostý a provinciální. Nic naplat, že zde sídlí federální vláda. Město stojí na vysokém skalnatém poloostrově, který tvoří řeka Aare. Bylo podle pověsti založeno roku 1191 vévodou Berchtoldem. Roku 1405 zničil téměř všechny původně dřevěné domy požár a město muselo být vystavěno znovu z pískovce. Bern se připojil ke švýcarské konfederaci v roce 1353 v průběhu bojů o nezávislost proti Habsburkům. Ústava, která byla navržena v roce 1848 určila Bern hlavním městem. Město si dodnes dokázalo uchovat svůj středověký vzhled.

Památky ve Švýcarsku

Chrám Ducha Svatého - Heiliggeistkirche. (Byl postavený roku 1720 a představuje jeden z nejvýznamnějších protestantských barokních kostelů ve Švýcarsku.)
věž Käfigturm, která je zbytkem někdejšího obranného systému. (dnes se tam nachází městské informační středisko)
Bern proslul svými pověstnými kašnami: Zähringenská kašna, zpodobňující ozbrojeného medvěda; na ulici Spravedlnosti (Gerechtigkeitsgasse) stojí stejnojmenná kašna, která patří mezi nejkrásnější ve městě. Jejím tématem je spravedlnost symbolizovaná váhami.

Muzea

Muzeum výtvarných umění
Švýcarské alpské muzeum
Švýcarské poštovní muzeum
Bernské historické muzeum
Historicko-přírodovědné muzeum

Curych

Švýcarské nejlidnatější město, žije zde téměř 400 000 obyvatel. Bývá považováno za intelektuální a kulturní centrum země, i když hlavním městem je více než o polovinu menší Bern. Curych se rozkládá přibližně 400 metrů nad úrovní moře na řece Limmat, která se ze severní strany vlévá do Curyšského jezera. Původ sahá 2 000 let do minulosti.
Ve městě se nachází více než 50 galerií, ve kterých lze shlédnout velkou škálu expozic všech uměleckých směrů. Zdejší univerzita (největší ve Švýcarsku) bývá považována za jednu z nejlepších inženýrských škol na světě.
Překrásné je Staré město s mnoha domy ze 16. a 17. století, četnými alejemi, dvory a neuvěřitelným množstvím fontán (je jich tu 1 030). Od nádraží až k břehu Curyšského jezera vede Nádražní ulice (Bahnhofstrasse), jedna z nejelegantnějších nákupních ulic ve Švýcarsku. Je pěší zónou a nachází se zde nepřeberné množství luxusních obchodů nabízejících šperky, hodinky, kožichy, módní zboží, ale i starožitnosti a umělecké předměty.

Ženeva

Toto historické a umělecké město s nespočetným množstvím elegantních obchodů, restaurací a parků se rozkládá na břehu Ženevského jezera na březích řeky Rhony. Sídlí zde více než 200 nejrůznějších mezinárodních institucí (mezi nimi třeba Organizace spojených národů nebo mezinárodní Červený kříž). Každý 3 obyvatel není původem Švýcar, ale cizinec. Ženeva (francouzsky Geneve, německy Genf), jako neutrální půda, se také často stává vyhledávaným jednacím místem o řadě globálních problémů od jaderných zbraní až po etnické čistky. Ve městě se neustále pohybuje mnoho diplomatů a delegací z celého světa. Z tohoto důvodu se Ženeva v žádném případě nedá označit za lměsto, kde by bylo levno. Navzdory velkému množství cizinců a kulturních vlivů si město zachovalo původní historickou tvář a je i velice bezpečné. I zde se nachází mnoho muzeí.

Kam dál?
Berlín 1: Muzejní ostrov, galerie, přírodovědecké muzeum
Berlín 2: Bar Zosch, Berlínská zeď, Reichstag, Siegesäule