Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím vyjadřujete souhlas. Další informace

Neziskovké organizace - právní regulace

1) Problém nevhodné daňové regulace

Jedním ze zásadních problémů systému veřejného financování neziskového sektoru je, že díky nevhodné daňové regulaci neziskových organizací dochází k velké míře přerozdělování státních prostředků. Pro financování neziskových organizací by bylo podstatným přínosem, kdyby nemusely finanční prostředky složitě vybírat na daních a přerozdělovat ale změnou přepisů by jich v organizaci podstatně více zůstávalo. Problém nevhodné daňové regulace se týká především dvou bodů: jednak odpisů z daní pro dárce jako právnických osob a jednak daňových úlev pro neziskové organizace. Problémem zůstává i daňové znevýhodnění podnikatelských aktivit neziskových organizací ve srovnání s podnikajícími subjekty. Zákon o daních z příjmu nutí neziskové organizace zdaňovat aktivity v jednotlivých programových oblastech odděleně. Takže vyjádří veškerou svoji podnikatelskou činnost celkovými příjmy a odečitatelnými náklady, musí neziskové organizace tento postup opakovat pro každý druh činnosti zvlášť.
Posledním nedostatkem stávající daňové úpravy je omezený prostor, který poskytuje individuálním drobným dárcům. Ti sice mohou do určité míry (tj. do 10 %) odepisovat své dary z daní, chybí jim však možnost rozhodovat např. formou daňových asignací o směrování části svých daní ve prospěch konkrétní neziskových organizací.

2) Problém nejasných právních předpisů

Nejasnost právních předpisů vidí většina neziskových organizací jako zbytečnou překážku svého hladkého fungování ve společnosti. Poté, co vstoupil v platnost Zákon o obecně prospěšných společnostech a Zákon o nadacích a nadačních fondech, je tento problém vnímán především jako nejasné vymezení role (působení) občanských sdružení, která nejsou regulována zvláštní normou a řídí se jen ustanoveními zákona o sdružování občanů. Komplikuje život nejčastěji mobilizujícím neziskovým organizacím (68 %), dále těm, které působí na vyšší úrovni než regionální (64 %), organizacím činným v oblasti zdraví (61 %), sociálních služeb (64 %) a ekologie (60 %). Nejméně těžkostí pak tento problém způsobuje organizacím orientovaným na rekreaci a sport.Ľorganizace vzniklé po r. 1989 mají s nejasnostmi v zákonech regulujících činnost neziskových organizací větší potíže než ty, které fungovaly ještě za komunistického režimu.
Současná situace právních norem by se dala charakterizovat takto: na jedné straně zde existuje přísná, mnohdy až nepřiměřeně restriktivní právní úprava fungování obecně prospěšných společností, a na druhé straně naopak dosti volná regulace aktivit občanských sdružení. Jelikož obecně prospěšné společnosti mají přísnější podmínky pro podnikání, většina zakladatelů neziskových organizací volí právní formu občanského sdružení, ačkoliv tomu byla zákonodárcem dána do vínku spíše funkce participativní, a nikoliv servisní, jež má být doménou právě obecně prospěšných společností. Tím dochází k rozporu mezi původními záměry zákonodárce a realitou: obecně prospěšné společnosti vznikají jen zřídka, a to i v případě, že se zakladatel chce danou neziskovou organizaci orientovat spíše na poskytování služeb než na vytváření prostoru pro občanskou participaci. Výsledkem je nesoulad mezi právní formou organizace a skutečnou náplní jejích aktivit.

3) Problém neseriózního chování neziskových organizací

Neziskové organizace nevyvolávají ve společnosti vždy jen pozitivní asociace. Čas od času se vyskytnou i hlasy, které upozorňují na jejich skandální odhalení defraudací a jiných selhání nemusí být šířena pouze sdělovacími prostředky. I ze strany politiků a představitelů státní správy jsou na adresu neziskových organizací vznášena obvinění z neseriózního chování - jak ze zneužívání mezer v zákonech regulujících činnost neziskových organizací, tak z jejich nelegálního obcházení. I když autoři těchto výroků vesměs připouštějí, že drtivá většina neziskových organizací se chová čestně, prokázané případy neseriózního chování v neziskovém sektoru pokládají za natolik závažné, že volají po přísnější kontrole a po zdokonalení právních norem tak, aby byly co nejvíce imunní proti zneužívání. Tento postup je však náročný na zdroje i na čas, a jelikož vidí důvod k prodlužování legislativních procesů, rozvoj neziskového sektoru se tak brzdí.

Čerpáno z těchto zdrojů.

Štítky:

Diskuse o článku Neziskovké organizace - právní regulace



Tady může být Váš názor.

Poslat komentář




<<<  Zpět na titulní stránku