Statistika a klam

Statistika, ač na první pohled působí velmi důvěryhodně a přesně, může být pro pozor si nedávajícího nebo nepříliš kritického čtenáře velmi zavádějící věcí. Matematická metoda a přesná čísla, která nám statistika přináší, totiž způsobují, že máme tendenci jaksi se před nimi sklonit, přijmout je a už se příliš nezabývat tím, jak byla data získána, jak jsou prezentována a interpretována. Možná k tomu přispívá i dnešní poměrně uspěchaná doba, kdy často ve snaze stihnout co nejvíce věcí, čteme jen letmo, a tak nám některé věci mohou uniknout. V této práci se budu zabývat tím, jakými způsoby nás může statistika – či způsob její prezentace - oklamat.

První způsob je zfalšování původních dat. V takovém případě mohou být všechny provedené matematické operace i vysvětlující komentář ke statistice v pořádku, ale ve výsledku je s příjemcem takovéhoto sdělení manipulováno. Velmi nepříjemnou okolností je to, že v takovémto případě nemá čtenář téměř žádnou šanci se bránit a podvod odhalit. Nebývá možné ověřovat vlastním výzkumem např. sledovanost jednotlivých televizních pořadů a nezbývá tedy než věřit médiím. Ono, popravdě řečeno, jsme jim vydáni na milost ve více věcech, než by možná bylo záhodno či komukoli milo. Druhou variantou „statistického“ podvodu je chyba někde během výpočtu. Ani tady nemá normální smrtelník příliš možnost na nekorektnost statistiky přijít. Leda, že by někde získal sesbíraná data a sám si statistiku spočítal.

Další způsob je chybný nebo záměrně klamající způsob prezentace statistiky. A zde už se dostáváme k zajímavým věcem. Tady už totiž něco můžeme ovlivnit i my čtenáři. Jak konkrétně nás mohou ti, kdo prezentují statistiku „vodit za nos“? To se dá velmi dobře ukázat na grafickém znázornění statistik. Co s grafem udělá například to, když na ose x zvolíme menší jednotky než na ose y? Nebude křivka vypadat strmější než v případě, kdy na ose x zvolíme jednotky větší? Nedá se tímto způsobem dokumentovat třeba raketový nárůst/pokles nějakého jevu, i když je jeho vývoj spíše pozvolný? Něco podobného u jednoho grafu prezentovaného na svých webových stránkách v rámci volební kampaně předvedla i ODS. Zde je ukázka:

Rozpočet ministerstva kultury 1998 - 2006

Na ose y vidíme procentuální vyjádření velikosti rozpočtu ministerstva kultury zřejmě vzhledem k HDP. Když se na graf podíváme jen letmo, podivíme se, jak velký je jeho pokles. Na druhý pohled už je vše jasné – na ose y se jedná o pouhé desetiny procenta. Kdyby byla vzdálenost, která znázorňuje 0,1% menší nebo graf začínal na ose y od 0, asi by nás tolik z míry nevyváděl.

Další věc, kterou můžeme s grafem udělat, je, že k němu přičleníme popis, který mu úplně přesně neodpovídá. I takovýto případ je k nalezení na stránkách ODS. Tento graf:

Vývoj nezaměstnanosti v ČR

...a tento komentář:
Nezaměstnanost se za vlády ČSSD zdvojnásobila
Počet lidí bez práce se za dobu vlády ČSSD více než zdvojnásobil. Zatímco před rokem 1998 se nezaměstnanost pohybovala mezi 150-200 tisíci lidí, po nástupu ČSSD toto číslo strmě vzrostlo. Za poslední čtyři roky se počet nezaměstnaných dokonce stabilně drží nad hranicí půl milionu lidí!

Můžeme si všimnout, že pisatel článku hovoří o srovnání mezi lety 1998 a 2005. V roce 1998, když ČSSD přebírala vládu, byla podle grafu nezaměstnanost o něco menší než 300 tisíc – asi tak 280 tisíc. V roce 2005 byla těsně pod hranicí 500 tisíc. Každý si dovede spočítat, že 2 krát 280 se rovná 560. A to, s tvrzením, že se nezaměstnanost více než zdvojnásobila, skutečně nekoresponduje.

Jak je vidět, je třeba se na statistiku – ať už se s ní setkáme kdekoli – dívat kritickýma očima. Statistika může sice podpořit důvěryhodnost pravdivého tvrzení a dovést nás přemýšlení, ale existuje i riziko, že podpoří tvrzení nepravdivé. Statistika jako taková, alespoň podle mého názoru, stojí mimo kategorie dobra a zla. Přináší nám fakta – co s nimi uděláme už je na nás, na lidech.

Zdroje:
http://www.ods.cz/zpravy/graf.php?ID=2770
http://www.ods.cz/zpravy/graf.php?ID=2591