Čtenářský deník - Ezop: Bajky

Několik slov o autorovi

Ezop (řecky Aisópos) byl dle tradice vzdělaný otrok a žil v šestém století před naším letopočtem. Pocházel prý ze Sard v Malé Asii a nějaký čas údajně žil v Athénách. Je autorem legendárních bajek, které byly sebrány na přelomu čtvrtého a třetího století př. n. l. . V prvním století našeho leopočtu je latinským veršem přepracoval Phaedrus.

Vydání

Nakladatelství Albatros, Praha, 1998

Postavy

Různé – všelijaká zvířata (kočky, myši, osli, psi, lišky, vlci…), zástupci některých povolání (např. vinař, koželuh, hrnčíř, kupec, pastýř…) + nadpřirozené bytosti (např. bohové Hermes, Zeus)

Místo

Neudáno, osobně si představuji starověké Řecko

Souhrnně o Ezopových bajkách

Bajka je prakticky příběh, který v sobě nese určité poučení. Postavy, které ve vyprávění vystupují, často patří do říše zvířat. Je všeobecně známé, že některá zvířata máme spojená se specifickými vlastnostmi – např. liška – vychytralost, osel – hloupost apod. Tohoto faktu je v bajkách hojně využíváno. Zvířata se jinak chovají stejně jako my lidé – mluví spolu, mají stejné pohnutky k jednání jako my (závist, touha po majetku atd.), tudíž se na jejich příkladu krásně dá vystihnout i lidská povaha, naše chyby i naše kvality. Každý z krátkých příběhů, jež najdeme v této knížce, nám přináší jisté varování, jakému jednání se vyhnout, nebo naopak doporučení, jak bychom se chovat měli.

Podrobně 3 bajky: Vinař a jeho synové, Osel a sůl, Lev a myš

Vinař a jeho synové

Konkrétně tato bajka je trošičku netypická tím, že v ní nevystupují zvířata, nýbrž rodina starého vinaře, který právě umírá. Celý život se lopotil na své vinici a velice prosperoval. Když odcházel z tohoto světa, měl strach, aby se jmění nerozkutálelo, a aby je synové, kterým práce na poli příliš nevoněla, dobře chránili i dále rozmnožovali. Proto jim řekl: „Milí synové, na našem pozemku je skryt poklad. Jděte a najděte jej. Musíte však kopat u každého keře.“ A synové šli a ani jediný keřík nevynechali. Okopávali jedno léto, druhé a pak zjistili, jak to jejich starý otec myslel. Poklad, který měli najít byl v jejich poctivé práci a v tom, že jim vinice díky ní vynášela.

Osel a náklad soli

Tato bajka vypráví o oslovi, který každý den nosil náklad z trhu do domu jeho pána. Oslovi se však tenhle úděl nelíbil a přemýšlel, jak by se mohl zbavit nošení těžkého nákladu. Nemohl na nic přijít, až jednou s nákladem soli omylem spadl do řeky. Sůl se rozpustila, osel vylezl z vody a volný jako pták doběhl až domů. Druhý den nesl pytel cukru. Schválně skočil do řeky, cukr se rozpustil a on spokojeně došel až domů. Třetí den mu ale na záda naložili pytel plný hub. Osel už se těšil, jak na náklad zase vyzraje. Nadšen skočil do řeky, ale ouha… houby nasákly vodu, náklad se ještě mnohonásobně ztížil a milý osel se utopil. A poučení? Nemáme se vyhýbat nám stanoveným úkolům.

Lev a myš

Tato bajka vypráví o lvu a o myšce, kteří se setkali jednou takhle po poledni v lese. Lev spokojeně spal, když tu mu přes tlapu přeběhla malá myška, čímž ho vzbudila. Rozzuřený lev chtěl myšku za její opovážlivost sníst, ale ta ho přesvědčila, ať ji nechá jít. Později odpoledne měl lev smůlu. Podřimoval, ale přišli dva lidé z vesnice a spoutali ho. Pak odešli pro pomoc dalších z vesnice a lev smutně ležel a nemohl se hnout. V tom okamžiku se ale objevila myška, se kterou se setkal ráno. Přehryzala jeho provazy a lev byl zase volný. Z tohoto příběhu plyne poučení, že i ti nejmenší tvorové neběhají po světě nadarmo a dokonce vědí, co je to vděk.

Další bajky

Např. Osel a chrobák (zpracováno i Janem Werichem jakožto pohádka), Slunce a severák, Pastýř vtipálek, Dřevorubec a bůh Hermes, Vlk a pes, Otec a dcery, Zajíci a žáby, Volba krále zvířat, Jelen a lev, Kupec a moře…

Citáty z Ezopových bajek

„Změnit zevnějšek člověka je mnohem snazší, než změnit jeho povahu a zvyky.“ (str. 25, Kočka a bohyně Afrodite)
„Kdo je zlý, prokáže ti dobrodiní už tím, že ti neublíží.“ (str. 40, Vlk a volavka)
„Kdo podporuje špatnost, musí počítat s tím, že sám se stane její obětí.“ (str. 43, Pastýř a vlčata)
„Je lepší jít světem sám než s přítelem, který v nouzi myslí jen na svou vlastní kůži.“ (59, Poutníci a medvěd)