Čtenářský deník - William Saroyan: Tracyho tygr

William Saroyan - několik slov o autorovi

Viz Krátká projížďka v nebeském kočáře.

Vydání

Nakladatelství Argo, Praha 1997

Děj

Kniha vypráví příběh velmi zvláštního člověka - Thomase Tracyho - jedenadvacetiletého chlapce původem ze San Francisca. Čím je Tracy tak zvláštní? Tím, že má tygra. Není to vlastně tygr, ve skutečnosti je to černý panter, kterého patnáctiletý Tracy viděl kdysi v Zoo. Tento tygr žije v jeho myšlenkách, často s Tracym mluví, ale v jednom okamžiku se zhmotní, aby potom zase zmizel.

Tracy pracuje v New Yorku v podniku Otto Seyfanga Káva import, kde nosí žoky s kávou. Jednoho dne o polední přestávce potká před svým pracovištěm Tracy dívku, do které se zamiluje a jejíž jméno zní Laura Luthyová. Ti dva se spolu začnou častěji stýkat, až jednou jde Tracy na návštěvu k Lauře domů. Tam se setkává s její matkou, ženou ještě krásnější než Laura sama. V jakémsi pomatení smyslů Tracy Violu – Lauřinu matku – políbí, když s ní v pokoji zůstane sám. Laura to ale zahlédne a od té doby se Thomas s Laurou přestanou stýkat a Tracy odjíždí zpátky domů do San Francisca.

Příběh pokračuje až po šesti letech, kdy se Tom objevuje znovu v New Yorku. Vzpomíná na dobu, kdy tu žil a pracoval i na známost s Laurou a navštěvuje stará známá místa. Podnik Otto Seyfanga je zrušený, ale jinak se skoro nic nezměnilo. Tracy se prochází po městě, až dojde ke kostelu sv. Patricka, kde se stane zvláštní věc – tygr se zhmotní. Lidé začnou zběsile utíkat, všude nastává strašný zmatek, až přijede policie, která má za to, že Tracyho tygr (černý panter) před několika hodinami utekl z cirkusu a že je nebezpečný. Tracyho policie odveze na stanici a po tygrovi se snaží střílet. Ten sice zraněn ale schopen pohybu uteče a ukryje se. Mezitím Tracyho na policejní stanici vyšetřuje psychiatr doktor Pitzinger. Ten mladíka uzná za duševně zdravého. Potom ho ovšem vyšetří ještě jeden neurolog, který prohlásí Tracyho za šíleného a z jehož popudu je Tracy převezen do psychiatrické léčebny Bellevue. Tam se opět setkává s Laurou a vyznává jí lásku. Laura je v hodně špatném psychickém stavu, ale setkání a hovory s Tracym jí velice pomohou. Souběžně v médiích zuří bouře týkající se Tracyho tygra, který není k nalezení a jehož výskyt v New Yorku děsí všechny jeho obyvatele. Po neúspěšném týdenním pátrání po tygrovi se náčelník policie rozhodne pro nezvyklý plán postupu při jeho chytání, který mu navrhne sám Tracy. A to, že tygr sám přijde za Tracym, když jeden den bude probíhat všechno úplně stejně jako před šesti lety, kdy se spolu Laura a Tom stýkali. Ráno přijde Thomas do práce – do bývalé budovy firmy Káva – import, kde opět nosí žoky s kávou. Těsně před polední přestávkou, kdy se má Tom před bránou podniku sejít s Laurou, se tygr opravdu objeví, a odchází spolu se zamilovaným párem ulicí směrem k bývalému obchodu, kde nyní visí spousta obrazů zvířat. Tam už ale nedorazí. Zmizí.

A na čtenáři zůstává domyslet si, co se to s ním jen stalo a také, co to bylo za zvláštního tygra, že se v jeden moment objevil před zraky všech, chvíli v hmotné podobě pobyl a potom se opět ztratil.

Postavy

Thomas Tracy – ústřední postava novely. Mladík s imaginárním tygrem. Upřímný, odvážný a velmi citlivý.
Laura Luthyová –velmi krásná křehká dívka, která svou krásu na konci knihy dokonce považuje za problém. Umí i pořádně rozčílit, pokud k tomu existuje důvod. Také je velice citlivá.
Doktor Pitzinger – moc zajímavá postavička. Dvaasedmdesátiletý psychiatr, který „psychiatrii nenávidí a lidi miluje.“ Dobrosrdečný člověk, který neztratil naději. Upovídaný, otevřený a s obrovskou dávkou pochopení.

Místo

New York

Doba

20. století

Citáty z Tracyho tygra

„ I jiné věci zprvu výjimečné se časem projeví jako všední.“ (52)

“Lidi jsou těžký. Lidi jsou lidi. Lidi jsou zábava, hra, fantazie, kouzla a čárymáry. Aha! Lidi jsou bolest a nemoc, šílenství a ublížení, lidi zraňujou lidi, zabíjejí lidi, zabíjejí sebe. Kde je zábava, kde hra, kde fantazie a čárymáry? Psychiatrii já nenávidím. Lidi miluju. Bláznivé lidi, krásné lidi, zklamané lidi, nemocné lidi, zlomené lidi, zničené lidi. Takové lidi miluju. Proč? Proč pro lidi ztratila se zábava, proč hra, fantazie, kouzla a čárymáry? Proč? Aha? Peníze?“ (73-74)

„Vy jste šílený?“
“Samozřejmě,“ řekl Tracy.
Starý pán se podíval ke dveřím. Dal si prst před ústa a zašeptal: „Tiše.“
“Jsem šílený z toho, že mi zranili tygra,“ řekl Tracy. „Z toho, že ho vůbec kdy zavírali do klece. Že ho dali do cirkusu. A i jinak jsem blázen, už od narození.“
“Já taky, ale to je informace na neříkání.“ Doktor znovu pohlédl ke dveřím.“ (81)

„Takže když dr. Pingitzer odešel, vyšetřil Tracyho ještě dr. Scatter, jenž pak nemohl jinak než interpretovat Tracyho odpovědi zcela v souladu se svým vzděláním a svými předsudky. Nebylo pro něj žádným problémem postupně, krok za krokem dokázat, že Tracy je duševně chorý. Jde to velmi snadno. A lze to dokázat u kohokoli.“ (84)

„Dotyčný je zjevně nenormální, domnívá-li se, že se vymyká zákonům, jež vedou a řídí lidskou společnost.“ (85)

„“Když je v sázce lidská bytost“, povídal, „pak člověk musí být trpělivý a ochotný se ještě učit, protože stát se může cokoli, navíc když je ve hře ještě láska.“ (115)

„Nerozuměl tomu, a přece věděl, že všechno, na čem opravdu záleží - každá pořádná myšlenka, každý pravdivý poznatek - přijde na člověka naráz. Chce-li, může třeba navěky čekat a zůstat jen při tom, ale taky se může začít pohybovat - v čase a s časem - může pomoct té myšlence na svět, a pak, náhle, protože vkročil do času a kráčel s časem, protože pomáhal zrodu té myšlenky, ono to přijde, přijde to celé, přijde to čisté a přijde to naráz.“ (129)