Čtenářský deník - Mark Vonnegut: Expres do ráje

Mark Vonnegut

Mark Vonnegut je synem slavného spisovatele Kurta Vonneguta. Na rozdíl od svého otce vstoupil do literatury pouze jedinou prózou Expres do ráje, která vypráví o jeho vlastní cestě napříč „šílenstvím“. V roce 1971 byl totiž hospitalizován na psychiatrii s diagnózou akutní schizofrenie.

Vydání: Nakladatelství Argo, Praha

Děj

Tato autobiografie vypráví o jedné části života syna slavného amerického spisovatele Kurta Vonneguta - Marka Vonneguta. Děj začíná v roce 1969, kdy mladý Mark absolvuje univerzitu ve Swarthmoru a jako mnoho dalších lidí jeho věku se rozhoduje, co dál se životem. Vyhne se vojenské povinnosti, rozloučí se s rodinou a po dokončení studia odjíždí se svou dívkou Virginií hledat štěstí do Kanady, kde si chtějí založit vlastní farmu, kde by žili bez konvencí i peněz jen s několika dalšími přáteli. Hnutí hippies je v této době velice silné a jeho názory prosazuje velmi mnoho mladých lidí. Proto se Virge a Mark na své cestě z USA do Kanady setkávají s lidmi, kteří mají podobný sen - koupit půdu a žít svůj život v klidu, nevázáni na společnost, která je podle nich špatná.

Samozřejmě ne všechno spojené s hippies je pozitivní a jak je známo, lidé, jež se hlásí k jejich myšlenkám, velmi často berou drogy. Někteří z lidí, které potkají, se stanou členy jejich komuny, kterou zakládají po štěstí, kdy se jim v Britské Kolumbii v Kanadských lesích podaří koupit zchátralou farmu, kde začínají primitivním způsobem hospodařit. Všechno vypadá jako v pohádce a když komuna přežije první tuhou kanadskou zimu, zdá se, že „ráj“ potrvá věčně. Potom se ale Mark začíná chovat divně. Několikrát se psychicky zhroutí, často má záchvaty pláče, cítí pocity viny za věci, za které rozhodně moci nemůže (např. zemětřesení v Kalifornii), nezvládne vykonávat ani ty nejjednodušší pracovní úkony. Lidé kolem něj si tuto skutečnost dlouho nechtějí připustit, ale nakonec ho odvezou do Seattlu, kde se dostane do psychiatrické léčebny. Brzy ho propustí, ale jeho problémy pokračují. Zkoušejí všechno možné, ale Markovy problémy se ještě stupňují a po několika pokusech o sebevraždu je opět v psychiatrické léčebně, kde se potvrdí, že jde o schizofrenii. Po několikaměsíčním pobytu je Mark propuštěn a znovu odjíždí na farmu. Tam ale dlouho nevydrží a po pár měsících se rozhoduje zkusit žít ve městě se svou rodinou. Rozloučí se tedy se svými přáteli na farmě a odjíždí. Později se živí nejdříve jako zedník, poté studuje biochemii a nakonec medicínu. V této době děj téhle strhující knihy končí.

Postavy

Mark Vonnegut - mladý muž, který je náchylný k duševním chorobám. Tato náchylnost se projeví, když potom, co bere mescalin, se u něho projeví schizofrenie. Mark je velice zvláštní postavou, kterou je velmi těžké popsat. Má jakýsi smysl pro „dobro“, hodně se zajímá o veškerou filozofii a nebrání se zkoušet nové věci. Vliv na něj měla jistě i situace v jeho rodině, náhlá sláva jeho otce a to, že rodiče žili odděleně a nerozuměl si se sourozenci.
Virginie – Markova dívka, která je dost sobecká, není moc stálá, ale přesto Marka doopravdy miluje, je dost tvrdohlavá a když se rozhodne za něčím jít, jde za tím. Na druhou stranu je ale velice citlivá a chápající.
Jack, Sy, André, Simon, Kathy a další – členové komuny, přátelé
Markova rodina, doktor Dale (psychiatr) a další

Místo: USA, Kanada

Doba: 70. léta 20. století

Citáty z knihy Expres do ráje

„Je lepší s nadějí cestovat, než dospět k cíli cesty.“ (38)
„Strávil jsem velkou část svého života snahou o to zjistit, co je „dobro“, a pokusy konat je. Zdá se, že moje psychické rozpoložení, moje duševní zdraví, bylo závislé na tom, kolik „dobra“ dokážu najít ve světě kolem sebe, což by bylo samo o sobě v pořádku, jenže hledání „dobra“ byl vlastně nekonečný, strašně vyčerpávající úkol.“ (247)