Autorské právo: Spravedlnost nebo absurdita?

Pokud se zamyslíme nad tím, v jaké oblasti překračuje slušný člověk nejčastěji zákon, musíme chtě nechtě dospět k závěru, že se jedná o autorské právo. Jakýkoli předpis, který je masově nedodržován, by měl být změněn, protože se míjí s realitou.

Jsme všichni zloději?

Kampaně za dodržování autorského práva často pracují s pojmem krádež, např. "Auto byste neukradli, mobilní telefon byste neukradli, film byste neukradli...". Pokud něco ukradete, logicky by to mělo poškozenému chybět, měl by o něco přijít. Používat pojem krádež u autorského práva je pitomost nejen podle selského rozumu, ale i podle Trestního zákona (§ 247, odst. 1):

Kdo si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní, a
a) způsobí tak škodu nikoli nepatrnou,
b) čin spáchá vloupáním,
c) bezprostředně po činu se pokusí uchovat si věc násilím nebo pohrůžkou bezprostředního násilí,
d) čin spáchá na věci, kterou má jiný na sobě nebo při sobě, nebo
e) byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.

Nebudu zde meditovat nad tím, proč "ochránci" autorských práv používají nevhodně zvolená ostrá slova. Chci krátce popsat, jak by měla být ochrana autorských práv v různých oblastech realizována.

Film

Je nesporným faktem, že komerčně nejúspěšnější filmy všech dob vznikly až po nástupu Internetu a nelegálního stahování. Kšeftu prospívá tato forma propagace. Proč tedy vláčet po soudech pubescenty, kteří se snaží, aby zamachrovali, natočit v prachmizerné kvalitě aktuální kinohit přímo v sále? Proč buzerovat stahovače? Protože je to reklama, tisková zpráva zadarmo: "Policie zadržela mladíka, který se snažil v kině natočit trhák XY."

Zrušme jakékoli postihy za distribuci filmů pro soukromé účely. Kinům to prospěje, starší filmy se lépe dostanou mezi lidi, následně o ně budou mít větší zájem televizní stanice, tj. další peníze filmařům. Návštěva kina je malinká společenská událost, televize je zase médium profitující z minimálních nároků na uživatele (zmáčknete knoflík, jede), obavy ze zániku těchto fenoménů jsou liché.

Hudba

Nahrávací firmy si žijí nad poměry, dokud si to neuvědomí, nebudou na tom lépe. Úroveň tvorby dnešních hvězdiček (nemyslím staré pardály) je naprosto tragická. Přesto musí mít při natáčení alba drahého producenta, nóbl studio, spoustu prachů na propagaci a milion čičmundů, kteří se starají o různé hovadiny.

Proboha proč? Má-li někdo co říct, stačí mu hudební nástroj(-e) a hlas. Je-li někdo rychlokvašená star, která nic neumí, nepomůže ani George Martin a nahrávání v Abbey Road Studios.

Ideální variantou je návrat ke kořenům, nahrávání za pár šupů a poctivé koncertování. Peníze z prodeje pevných nosičů by měly být jen nepatrným doplňkem k celkovým příjmům interpretů a autorů. Už dnes si velká část lidí kupuje originální CD nikoli proto, že by si jej nemohli pořídit bezplatně, ale kvůli sympatiím k hudbě a těm, kteří ji dělají. Proč na tom nepostavit budoucnost?

Možná i k Vám se dostaly zkazky o placení OSE z hudby na dětských besídkách nebo o hospodských, kteří cálují za TV znělky k fotbalu. O šíleném sdružení, jež se jmenuje OSA – Ochranný svaz autorský, se toho dá napsat hodně, třeba se na ně zaměřím jindy.

Software

Nejvíce s autorským právem prudí výrobce Woken. V roce 2008 měla společnost Microsoft tržby 60,42 miliard amerických dolarů a zisk 17,68 miliard (zdroj: finance.econsultant.com). Na zemi je přibližně 6 miliard lidí, tzn. při kurzu 20,- Kč za USD Microsoft jen za rok 2008 každého člověka oholil o 200,- Kč, přičemž téměř 60,- Kč tvořil zisk této korporace.

Jsou-li na tom v Microsoftu natolik dobře, nevidím důvod, proč by měli nadále dyndat prachy od občanů. Rozdávejte Windows pro všechny zadarmo, ať platí jen firmy, stát, školy atd. Dlouhodobě na tom vydělají všichni.

Ostatní výrobci softwaru by také mohli valit stylem: Komerční využití za peníze, pro jiné účely freeware. Někteří fungují tímto způsobem léta a úspěšně.

Literární díla

Co se týká velké literatury, zde si myslím, že pokud konečně někdo nevymyslí důstojného nástupce knížky, žádné velké černoty nehrozí. Všechny svazky Káji Maříka hold na jakémkoli současném zařízení nikdo (je-li soudný) v posteli nepřečte.

Horší je to s texty v elektronické podobě. Kopírovat, vložit a je. Občas jsem trošku vytočený, když vidím svůj text bez uvedení zdroje na cizích stránkách (obzvlášť pokud je ve vyhledávačích výš než originál). Ale domluva byla zatím vždycky možná a do budoucna se to určitě nějak ošéfuje. Chce to jen první rozsudek :)

Spravedlnost nebo absurdita?

Vymahatelné autorské právo by mělo být samozřejmou součástí fungování spravedlnosti v ČR. Dát jej do souladu s realitou života tak, aby nebyla velká část národa mimo zákon, musí být prirotou. Situace, kdy téměř všichni porušují zákony a semtam se náhodou sebere někdo, koho stát vytahá za uši, je absurdní a neudržitelná.

Přečtěte si také článek Pirátství 1. díl - Minulost.


Stránky komiksu Vesnička