Vzpomínka na SVAZARM

Dnešní příspěvek do rubriky Retro je výjimečný, netýká se devadesátých let a nejde o povídku. Chtěl bych krátce zavzpomínat na své zkušenosti s jednou organizací, která fungovala za minulého režimu a která byla (narozdíl od Pionýra) jen pro opravdové drsňáky. Jmenovala se Svaz pro spolupráci s armádou neboli SVAZARM.

SVAZARM na Wikipedii

SVAZARM byla československá branná organizace ustavená 4. listopadu 1951 po vzoru sovětského DOSAAF. SVAZARM sdružoval zájemce o některé odbornosti, kteří tak byli pod kontrolou. Pouze pod hlavičkou SVAZARMu mohli pracovat například kynologové, střelci, radioamatéři či sportovní letci. Spadaly pod něj také autoškoly.

Přes svou proklamovanou vazbu na armádu zastřešoval SVAZARM i řadu aktivit, které neměly mnoho společného s brannou činností. Kromě sportovních klubů nebo kurzů her na vojáky sdružoval SVAZARM např. klub přátel divadla Semafor nebo HI-FI klub.

SVAZARM na vesnici

Popravdě si nevzpomínám, jestli měl náš vesnický SVAZARM nějaký další název nebo zda se jednalo o svébytnou organizaci, která fungovala pod jeho křídly. Zato si dobře pamatuju, co nás do SVAZARMu koncem osmdesátých let táhlo: akce. Pionýr byl nudný, vedoucími byly často nerudné Mařeny, kterým mnohdy šlo více o získání kladných bodů než o prospěch dětí (NEZOBECŇUJI), aktivity byly více zaměřené na politiku, různá nudná výročí, vědomostní soutěže o odznáčky a jiné pitominy. Navíc ten příšerný mundůr se šátkem, který jsem si samozřejmě nebyl schopný uvázat.

To SVAZARM byl jiné kafčo, pod palcem to měli chlapi, děti měli možnost přičichnout k počítačům, zbraním, vysílačkám a dalším technickým vymoženostem, které byly jinak zapovězeny.

Dřina na PMD 85, odměna na Sinclair ZX Spectrum

Důvodem, proč jsem do SVAZARMu lezl, byly počítače, konkrétně počítačové hry. Pravda, vybavení v tomto směru nebylo zrovna hi-fi. Mašiny PMD 85 s monitorem o 2 barvách jsem si brzy (jako většina osazenstva) značně znelíbil, Robota Karla jsem nenáviděl. Ovšem kdo byl hodný, poslušný a náležitě lezl do prdele soudruhu vedoucímu, byl připuštěn k vysněnému stroji Sinclair ZX Spectrum. Ten zde byl jen jeden, protože pocházel z kapitalistické ciziny a ač ve SVAZARMu nebyla nouze o peníze, zahraniční měny chyběly.

Bojovky, vysílačky, legendy a AK-47

Kromě pravidelného počítačového kroužku jsem se účastnil i jednorázových akcí. Jak jsem zmínil výše, zdroje byly, vše připraveno profesionálně, ale narozdíl od porevolučních dob ve Skautu (kde zas nebyly love) tak trochu chladně.

Zaujalo mě například hledání pokladu. Jednalo se o bojovou hru, jejímž cílem bylo najít vysílač ukrytý v lese. Takže jsme pobíhali mezi stromy se sluchátky na uších a snažili se lokalizovat za pomoci různých hejblátek zdroj signálu.

Vzpomínám také na několikadenní akci, kde se pobývalo v hnusných chatkách plných hlodavců a růžového jedu na ně. Po večerech nám vyprávěli u ohně starší soudruzi vedoucí dobrodružné historky z dob zakládání SVAZARMu (padesátá léta), přes den jsme se věnovali branným aktivitám jako např. střelbě se vzduchovky nebo lanům. Zde se také odehrála největší a nejbrutálnější bojovka, které jsem se účastnil, odhaduji kolem sto lidí, samí kluci, klasický boj o vlajku + bonusy v podobě malých modelů lebek.

Nedílnou součástí fungování SVAZARMu byly návštěvy vojáků a milicionářů. Pro mladší ročníky: milicionáři byli postarší přitloustlí strejdové odulí od časté konzumace levného alkoholu, tzv. ozbrojená pěst dělnické třídy. V hlavě mi utkvělo jedno takové setkání, kdy jsme si měli možnost vyzkoušet legendární útočnou pušku AK-47. Aktualizováno: Onehdy jsem se dočetl, že je AK-47 často zaměňován s velmi podobným a u nás o mnoho rozšířenějším Samopalem vzor 58. S největší pravděpodobností jsem Kalašnikova v ruce neměl. Vecpal jsem se dopředu a protože to přizvaní milicionáři zřejmě trochu přepískli s popíjením, zbraň nebyla nastavena na jednotlivé výstřely. Inspirován pirátskými videokazetami s Rambem II jsem se s tím nesral. Pěkně to se mnou zacvičilo, nevěřili byste, jak rychle byla půlka zásobníku pryč. Bohužel soudruzi milicionáři měli jen 2 pro všechny, nebyl jsem oblíben mezi těmi, na které už slepé patrony nezbyly.

Neslavný konec SVAZARMu

Dle Wikipedie se SVAZARM přetransformoval v STSČ (Sdružení technických sportů a činností) s tím, že ve vedoucích funkcích zůstali bývalí funkcionáři Svazarmu a kteří si ve větší míře ponechali i majetek. Po nějakém čase sdružení změnilo název na Sdružení sportovních svazů České republiky - ČSTV.

Pokud mě neklame paměť, naše vesnická buňka SVAZARMu se přeměnila na organizaci s názvem Zálesák, která se netěšila právě nejlepší pověsti a neměla dlouhého trvání. Co se stalo s majetkem, nevím.

Kam dál?
Sega emulátor: Legendární hry na Vašem PC (Pac-Man, Mortal Kombat, Contra4)
Jen počkej zajíci! 100% věrná replika legendární sovětské hry


Stránky komiksu Vesnička