Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím vyjadřujete souhlas. Další informace
Poutač

Moje máma na Facebooku: Lehce katastrofická vize

Mikroblog
K napsání tohoto článku mě inspiroval klip s názvem My mum´s on facebook od skupiny Blood of TigerCat. Kdo ještě neviděl, ať se jednoznačně podívá:

Už dlouho jsem neviděla nic, co by mě tak pobavilo a zároveň bylo tak pravdivé a aktuální.

Není pochyb o tom, že nová média zásadně ovlivňují náš sociální život. Kontaktovat někoho téměř už nemůže být rychlejší a snadnější. Sdílení názorů, zážitků i fotek je dnes jednodušší než kdykoli předtím. Především Internet s jeho sociálními sítěmi nám k tomu poskytují zcela nebývalý prostor. Můžeme tedy k sobě mít blíž. Máme ale? A chceme to? Do jaké míry vlastně chceme ukazovat svůj vnitřní svět lidem "tam venku"?

Bývaly doby, kdy jste mohli být svědomitým účetním, romantickým manželem i lvem salónů a bavičem kamarádů zároveň. Šlo to, protože jste se prostě mohli prezentovat před tím tak a před druhým onak. S trochou štěstí se lidé, jimž jste ukazovali jednou tu tvář a podruhé onu moc nepotkávali - a pokud ano, tak jen krátce a formálně. Jenže co teď, když jsou všichni na jednom místě a vidí vás najednou?

Např. vzhledem ke změněnému charakteru mnoha prací už prostě člověk často není 8,5 hodiny denně "pracovníkem" a zbytek dne "člověkem XY". Vezměte si třeba takový Facebook... založíte si tam účet, protože chcete být ve styku s bývalými spolužáky a kamarády, v klidu si tam píšete, co vás napadá a jste zcela neformální. A najednou vám žádost o přátelství pošle váš šéf. A odmítnout může být těžké až nemožné... co to s vámi udělá? No, budete prostě muset začít zvažovat. Co je únosné? A nejedná se jen o současné šéfy... sociální sítě už si prý otipovávají některé společnosti hned při náboru...

Fungování na sociální síti člověka prostě odhaluje. Nejhorší je, že nad svou sebeprezantací ztrácíte kontrolu, protože kdokoli z vašich přátel může do éteru vypustit nějakou vaši šílenou fotku, ke které připíše vaše jméno. A vy se nemáte jak bránit a máte na průšvih zaděláno. Druhá možnost, jak se zbavit tohoto tlaku je účet si zrušit. No, zatím to jde a jako blázen vypadat nebudete. Minimálně ve vzdělanější části společnosti se ale sociální sítě mohou zanedlouho stát zlatým standardem a budete minimálně "trochu divní", když tam k nalezení nebudete.

Jak se tedy do budoucna chovat? Budeme si muset lépe vybírat (co komu povolit, jak si co nastavit...) a více přemýšlet nad sebeprezentací, budeme se vlastně muset stát mistry managementu informací... Drobné lhaní a přetvářka budou daleko obtížnější a pokud je budeme chtít uplatňovat, budeme muset být přinejmenším tak šikovní jako sňatkoví podvodníci z první republiky. A možná to i oni mívali jednodušší. Díky větším možnostem komunikace a objemu předávaných informací se všechno prostě rozkecá daleko snadněji než dřív.

Ideální uživatel těchto sítí bude samostatný, informovaný a flexibilní. Bude si uvědomovat důležitost své webové prezentace a bude strategicky užívat a kombinovat různé možnosti tak, aby to pro něj bylo co nejvýhodnější (aby byl co nejzajímavější pro potenciální zaměstnavatele, zákazníky apod.). Takže jako všechno, Facebook ve výsledku zkomerční. Za chvíli už ani nebudeme moct věřit statusům, které se tam budou objevovat. No nic. Řada věcí je skvělá zpočátku a časem jdou do háje. Nevím, proč by to s Facebookem mělo být jinak, takže chtít po něm něco jiného by asi bylo nerealistické a prostě přílišné.

A nebo to všechno bude úplně jinak. Výše nastíněná nutnost jednat konzistentně povede k tomu, že se sami budeme cítit uceleněji a konzistentněji. Třeba se nám díky tomuto tlaku podaří i lépe integrovat jednotlivé naše stránky a budeme všichni úplně hrozně šťastní.

Kdo ví.

PS: Do diskuse: A jak to vlastně děláte vy? Klidně si tu otázku položme obecněji. Přemýšlíte nad tím, kdo jste na webu, jak pro ostatní vypadáte? Zkusili jste si někdy progooglovat vlastní jméno a příjmení? A byli jste spokojení s výsledkem?

Štítky:

 Místo pro Vaše hodnocení:
Blog Zrcadlo aktuálně: Všichni jste líní a neschopní idioti!

Diskuse o článku Moje máma na Facebooku: Lehce katastrofická vize

Blogger Holden Caulfield:

Byl jsem jedním z posledních lidí, kteří si pořídili mobilní telefon. A dodnes lituju, že jsem vyměknul.
Vzpomínáte ještě, jaká byla před nástupem mobilů pohůdka? Jak jste si užívali klídek? Dnes se dokonce vyskytují takoví prudilové, kteří Vám vytknou, když ten krám na chvilku vypnete.

S Facebookem a podobnými službami už stejnou chybu neudělám. Klidně budu novým disidentem :)

Soukromí má člověk jen jedno.

Mimochodem: Facebook už komerční je. Nemyslím jen hafo reklam, ale i skupiny propagující placené služby, zboží nebo třeba politické strany.

 
Blogger Agape:

Reklamy ani skupiny mi nevadí. Dají se ignorovat. Jakmile přestanu studovat, z Facebooku mizím. I když mě to bude mrzet, páč nebudu mít tak dobré informace o bývalých spolužácích apod. . Nerada bych ale, aby to, zda dostanu nějaké místo, určovalo, kolik z mých "přátel" mě kdy kde vyfotilo třeba příliš veselou na nějaké akci a "otagovalo" bez mého souhlasu mou fotku. Podle mě by tahle šílená možnost neměla být...

 

Tady může být Váš názor.

Poslat komentář




<<<  Zpět na titulní stránku