Proč krachují malí obchodníci? Často kvůli vlastní tuposti

O zlotřilých obchodních řetězcích byly popsány stovky tun papíru. Vytýká se jim špatný přístup k zaměstnancům, gaunerské praktiky při jednání s dodavateli, přelepování dat spotřeby, okrajování plesnivých sýrů a v neposlední řadě také to, že svým působením likvidují poctivé české obchodníky.

Autory těchto článků jsou zřejmě pražští intelektuálové, kteří nakupují v malých krámcích jen občerstvení u koupaliště nebo to, co zapomněli přivézt na své chaty a chalupy.

Já se už půl roku do velkých kšeftů moc nedostávám. Bydlíme totiž na malé vesnici, která sousedí s městečkem, kde (zatím) žádný řetězec svou pobočku nemá. Dříve jsem přebýval spoustu let ve městech, proto mohu porovnávat.

Smutné zkušenosti s řeznictvím

Koncem minulého týdne jsem navštívil 2 řeznictví v onom městečku.

V prvním z nich jsem poprosil o nakrájení 10 deka slaninky. Plátky totiž doma z takového malého kousku neuděláte, kdybyste se na hlavu stavěli. Prodavačka odmítla použít kráječ. Požádal jsem tedy, zda by to šlo nožem. Kyselý obličej mi měl být varováním. Šokovaně jsem přihlížel, jak paní ze špalíku upižlala 1 kus o šířce cca půl centimetru a chystá se na další. Chvilku jsem s otevřenou pusou nevěřícně zíral, pak jsem řekl, že to stačí a odnášel si přibližně polovinu množství, pro které jsem přišel.

Ve druhém jsem chtěl 40 deka kuřecích prsíček. Řeznice je vzala, kydla rovnou na váhu a pak do igelitového sáčku. Váhu setřela hnusným suchým hadrem. Doma jsem dal vařit rýži a začal omývat prsíčka. Přes nos mě praštil neuvěřitelný smrad. Nezbylo než maso vyhodit, bylo zkažené.

Prokleté mrazáky

Úžasné zážitky mám s mrazáky v malých obchodech.

Ve vesničce, v níž žijeme, avízovali téměř celodenní výpadek proudu. Jak tuto nepříjemnost pořešila místní samoobsluha? Nijak. Ze zvědavosti jsem prohmátl ruskou zmrzlinu, konzistence připomínala jogurt. To je opravdu nemožné vypůjčit si benzínový či dieselový agregát? To je opravdu nutné nechat v těchto hicech všechno rozmrznout?

Ještě výživnější historku mám ze své rodné obce. Maminka opakovaně po dlouhou dobu (roky) přinášela rozmrzlé Vienetty. Jednou jsem byl v obchůdku já. Říkám prodavačce, že tu Vienettu před ní rozdělám a pokud nebude v pořádku, tak mi vrátí peníze. Dobrá žena mi vrátila peníze rovnou. Prý to nemá cenu rozdělávat. Byla si vědoma stavu potravin ze svého mrazáku. Vysvětlením může být fáma, kterou jsem později zaslechl: Prý mrazáky na noc a víkend vypínají, aby ušetřili za elektřinu.

U nanuků a zeleniny by se dalo mávnout rukou, ale maso (uskladněné vedle za stejných podmínek) podléhá při tomto zacházení hnilobným procesům. To už není žádná sranda.

Mimochodem: Víte, kde jsem měl vždy zmrzku v hi-fi stavu? Na benzínkách s nepřetržitým provozem.

Kdo se snaží, má se dobře. Kdo na zákazníky kašle, ten krachuje.

Tam, kde čeští obchodníci brečí a mnohdy i končí, s úspěchem provozují obchůdky s potravinami Vietnamci. Navzdory negativnímu PR v médiích (články jako Vietnamec skladoval bez chlazení maso a krev) se jim daří. Neskuhrají, expandují navzdory nadnárodním řetězcům. Často u nich nakupují akční zboží, které pak s přirážkou (pořád za dobrou cenu) přeprodávají.

Ovšem není nutné pocházet z Ho Či Minova Města, aby se Vám dařilo. Pro příklad zajdu opět do své rodné vísky. Samoobsluhu, která byla v dědině otevřena jako poslední (to je samo o sobě velkou nevýhodou), vlastní Moraváci jak poleno. Hned od začátku se odlišili prodejní dobou, která končí každý den ve 20:00. Následovalo vytrvalé rozšiřování sortimentu a prodejní plochy. O jejich budoucnost nemám nejmenší obavy.

Závěrem

Vyšší ceny (nejedná-li se o extrém) nejsou hlavním problémem obchůdků. Ten vidím spíše v absenci přesně definovaných standardů pro zacházení se zbožím a jednání s lidmi (prodavačky nad sebou nemají bič, mnohé si nevšimly, že Husák už nějaké to desetiletí hnije v zemi). Zákazníci přestali být ochotni podobné excesy, jako popisuji výše, tolerovat. Obchodním řetězcům bývají nedostatky kvůli akčnímu zboží, rozsáhlejšímu sortimentu a štědře dotovanému marketingu často odpouštěny, malým prodejnám nikoliv.

Kam dál?
Inspirováno Hušákem: Lesk a bída českých zbohatlíků