Inspirováno Hušákem: Lesk a bída českých zbohatlíků

Aleš Hušák, který přivedl na buben loterijní společnost Sazka, převyšuje o několik hlav padlé zbohatlíky okresního formátu. Na rozdíl od nich totiž neprobendil pouhé miliony (či desítky milionů), ale prošustroval rovnou miliardy. Přes tento rozpor bije do očí, kolik má společného Hušák a zkrachovalci, které znáte ze svého okolí.

Co charakterizuje tuto sortu lidí?

Před revolucí nevýrazní

Zde nacházíme shodné rysy pouze obtížně. Někteří byli prorežimně angažovaní (Hušák podepsal spolupráci StB), jiní ne. Pracovali na různých postech, lišili se v příjmech i majetku. Jediný průsečík lze najít v tom, že nikdo z budoucích zbohatlíků v žádném oboru lidské činnosti nevynikal a z průměru nevyčníval.

Zlatá devadesátá

Po listopadu 1989 se otevřely obrovské možnosti pro podnikání. Naprostý nedostatek téměř všeho generoval velkou poptávku, prachy ležely doslova na ulici.

V tomto období se Hušákovi a jemu podobným individuím dařilo, na co sáhli. Tržby rostly, zisky stoupaly, prostě idylka.

Rychlé zbohatnutí vedlo k radikální změně životního stylu těchto lidí. Utráceli peníze plnými hrstmi. Čímž nechci říct, že by je používali na něco účelného nebo prospěšného. Do čeho investovali? Drahá auta, dovolené, vily, přepychové oblečení...

Postupem času vznikla u českých zbohatlíků iluze o vlastní genialitě. O tom, že jsou úspěšní nikoli díky porevolučním možnostem, ale kvůli své úžasnosti a tvrdé práci.

Naprosto nekritičtí k vlastnímu úsudku začali odhánět všechny, kdo si dovolili mít jiný názor. Nakonec zůstali obklopeni uctívači, kteří si nedovolili pochybovat o jakémkoli jejich rozhodnutí.

Vystřízlivění

V novém tisíciletí přitvrdila konkurence. Našim milým zbohatlíkům začaly krušné časy.

Většinou v mladém věku nezískali vzdělání potřebné k řízení firmy (Hušák vystudoval za komárů práva) a později se na takové zbytečnosti jako škola vyflákli.

Ani nevěděli jak, ocitli se v globálním tržním prostředí, na které nebyli připraveni. A logicky nastaly problémy.

Zde se často ještě dalo se ctí odejít nebo podniknout kroky ke zvládnutí situace. To ovšem vyžadovalo 2 nezbytnosti: řídit se radami chytřejších a používat vlastní hlavu. Bohužel chytřejší byli propuštěni, zbyla sekta věrných. A mozek byl zatemněný starými úspěchy.

Zbohatlíci tedy nemohli najít jiné východisko než řešení potíží hrubou silou.

V této fázi by mně jich bylo skoro líto. Panicky se děsili pádu do střední třídy a ztráty majetku, psychicky byli na dně, rozpadaly se jim vztahy. Dřeli tupě jako tažná zvířata od nevidím do nevidím. Hádejte, s jakým výsledkem.

Nekvalifikovanost + špatně investované peníze + neschopní podřízení + iluze o vlastní genialitě + ostrá konkurence 21. století = ?

Nezastavitelní gerojové

Kdo by se domníval, že padlí zbohatlíci po tom, co způsobí obří ztráty a připraví spoustu lidí o práci (mnohdy i o majetek), s pokorou opustí vody podnikání, ten je málo zná.

Dál působí ve vedoucích funkcích, dál zakládají obchodní společnosti. Jen naiva může doufat, že budou splácet, co prošustrovali.

Když tito zkrachovalci nemají dostatek slušnosti k sebereflexi, měl by je k ní přinutit stát. Dokáži si například představit zákaz podnikání a výkonu práce manažera pro ty nejvypečenější výlupky. Nebo alespoň tučný zápis v obchodním rejstříku, aby bylo na první pohled jasné, kdo je kdo.

Kam dál?
Proč je O2 aréna přítěží pro Sazku (text z ledna 2011)